Dějiny pravoslaví/Pravoslaví/Věrouka/Životy svatých

„Palikari z Epiru“ a „Poliuchos města Joannina“

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Letmá reminiscence na svatého Georgia Joanninského…

„Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla, jako by se s vámi dělo něco neobvyklého, ale radujte se, když máte podíl na Kristově utrpení, abyste se ještě více radovali, až se zjeví jeho sláva. Jestliže jste hanobeni pro jméno Kristovo, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží.“ (1Pt 4,12-14)

Ze závisti byl lživě obviněn. Tvrdilo se o něm, že byl kdysi muslimem a že se pak stal křesťanem.

Byla to však lež a pouhá záminka, jak pomluvit čestného člověka a ponížit místní křesťany.

Mladý Georgios se však nezalekl. Snesl všechna příkoří s pokorou a nebojácně vyznal svou víru, ač mu hrozila smrt.Pokračovat ve čtení →

Poučení svatých otců/Poučení/Věrouka

Z duchovních besed se svatým starcem Paisijem Svatohorcem

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Naše srdce musí změknout, aby se mohlo změnit…“

(Jeden věřící se starce Paisije zeptal)

– Starče, trávím více času studiem patristických knih než modlitbou.

(A starec Paisij mu odvětil)

– Je třeba méně studia, více každodenního sebesledování a modlitby „Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou“.

Protože jinak, pouze studiem, člověk zůstává neplodný, pokud také (skutečně, modlitebně) nepracuje a nežádá o Boží zásah, o Boží blahodať.

Studium patristických knih pomáhá, když za ním následuje modlitba.Pokračovat ve čtení →

Aktuality/Dějiny pravoslaví/Pravoslaví

Právě zesnulý vladyka Anastasios Albánský viděl světlo a nebe i v té nejhlubší tmě…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Téměř 35 let jeho dynamické přítomnosti v Albánské pravoslavné církvi

Vladyka Anastasios, arcibiskup Tirany, Durrës (Drače) a vší Albánie, nejvyšší představitel Albánské autokefální pravoslavné církve

(4.11.1929 – 25.1.2025)

Psal se červenec roku 1991, když vladyka Anastasios (Giannoulatos) přijel do Tirany (následujícího roku byl pak intronizován jako arcibiskup).

A to byl počátek namáhavého zápasu a neznámých výzev, které však rychle přinesly radost ze Vzkříšení, obnovy a znovuzrození. Více než třicet let, krvavých a ukřižovaných, ale zároveň radostných a vzkříšených, završila přítomnost arcibiskupa Anastasia v Albánii.

Na letišti v Tiraně ho tehdy vítala jen hrstka pravoslavných, jejichž chrámy byly v troskách. A spolu s nimi přišlo pár jejich duchovních, kteří od svého nového biskupa očekávali velké duchovní dílo.Pokračovat ve čtení →

Dějiny pravoslaví/Homílie/Pravoslaví/Věrouka/Životy svatých

„Ať se nikdo nebojí smrti, neboť nás vysvobodila smrt našeho Spasitele!“

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Vítězství trpící lásky“

Vladyka (+) Kallistos (Ware), bývalý metropolita dioklijský

„Vtělení čili Narození Krista v Betlémě slavené o Vánocích je již samo o sobě aktem spásy. Bůh Slovo (Kristus), když na sebe bere lidské tělo a rovněž naše zlomené lidství, nás tímto obnovuje. Kristus nás zachraňuje tím, že jako jeden z nás zevnitř prožívá vše, čím navenek i vnitřně trpíme životem v hříšném světě. Ale v tomto padlém a hříšném světě musela Jeho láska dosáhnout ještě dále. Kvůli tragické přítomnosti hříchu a zla se naše obnova díky Kristu ukázala jako nekonečně nákladnější. Byl vyžadován obětní akt uzdravení, oběť, jakou mohl nabídnout pouze trpící a ukřižovaný Bůh.Pokračovat ve čtení →

Poučení/Věrouka

Tři duchovní slova z úst blaženého starce Efrema Arizonského

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Milostivý a lítostivý jest Hospodin, dlouhoshovívající a velikého milosrdenství.“ (Ž 145,8)

Starec Efrem jednou pravil:

  1. Největší bolest je milovat někoho až do konce. Kristus miloval tak moc, že ​​se vydal strašlivé smrti. Svatí činí totéž.
  2. Nelitujte ničeho jiného, ​​než když nemáte trpělivost v jakékoli věci. A to proto, že netrpělivostí ztrácíte věčnou odměnu a smělost. Modlete se, aby vám Hospodin přidal bohatství trpělivosti a dlouhoshovívavosti, a tímto bohatstvím obohatíte i ostatní.
  3. Pokání je neúplné, všechny ctnosti může člověk s Boží milostí zdokonalit. Nikdo však nemůže dovést k dokonalosti pokání, protože pokání potřebujeme až do posledního dechu svého života, protože chyby se dopouštíme „mrknutím oka“ (tj. v jednom okamžiku), a proto je pokání nepodmanitelné (tj. nelze ho jednou provždy dokonale získat).

Zdroj: Γέροντας Εφραίμ Φιλοθεΐτης (Elder Ephraim of Arizona)

připravil Michal Dvořáček

Poučení/Věrouka

Poučení vladyky (+) Kallista (Wareho), bývalého metropolity dioklijského

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Nikoli zázračné řešení, nýbrž neustálé a vytrvalé úsilí vyžadované ze strany věřícího člověka…

„Mnoho lidí si myslí, že nemohou najít duchovního otce, protože si ho představují jako zvláštní typ člověka: chtějí svatého Serafima Sarovského, a tak zavírají oči před těmi, které jim Bůh ve skutečnosti posílá.

Jejich domnělé problémy často nejsou tak složité a ve svém srdci už vědí, jaká je odpověď (na tyto jejich vnitřní problémy).Pokračovat ve čtení →