Svatý starec Paisij besedoval s jedním poutníkem a odpovídal na jeho dotazy:
– Starče, existují lidé, kteří jsou dobří, ale nechodí často do chrámu, nemají pravidelný život soustředěný na svatých tajinách.Pokračovat ve čtení →
Svatá Sofie Klisurská učila:
„V neděli nedělejte nic.
Jen tu nejnutnější práci.
Neděle je den, který patří Bohu.“Pokračovat ve čtení →
starec Paisij (první zleva)
Svatý starec Paisij Svatohorec učil:
„Rozumný člověk je ten, který je očištěn od vášní.
A kdo navíc posvětil i svou mysl, ten je skutečně rozumný.
Není-li mysl posvěcena, rozumnost je k ničemu.“Pokračovat ve čtení →
Svatý Efrém Arizonský vždy říkal:
„Děti moje, modlíme se ráno, protože modlitba nám dává světlo a toto světlo bude před námi svítit celý den.
Někteří z nás jdou do práce, jiní do školy.
Neměli bychom tedy nikdy zanechávat vzpomínku na Boha. Co je to vlastně pamatování na Boha? Zde je odpověď: „Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou.“
Ve své práci bychom měli být také opatrní. Existuje mnoho lidí, kteří tam pracují a říkají velmi špatná slova, protože jsou ve vášnivém stavu a nevěnují se ničemu jinému než pomíjivým, dočasným věcem, jakož i smyslnému životu (tj. hedonismu čili vyhledávání slastí a vyhýbání se strastem).
Když je člověk modlitby opatrný, pak se takových věcí neúčastní a nenásleduje je.
Vy projevte nad takovými lidmi lítost a modlete se za ně, aby je Bůh osvítil.
A odpoledne před večerním spánkem znovu poklekněme a obětujme Bohu své modlitby.
Během denních nebo i nočních hodin otevřeme Nový zákon a přečtěme si z něj pár úryvků.
Neboť svatý Jan Zlatoústý říká, že z každého domu, kde je svaté Evangelium, ďábel utíká pryč.“
Zdroj: Άγιος Παΐσιος ο Γέροντας μας
připravil Michal Dvořáček
Starec Efrém učil:
„Podvědomě cítíme, že se budou dít ničivé věci, a ony se vlastně dějí každý den.
A proto se utíkáme do klášterů a chrámů…
Neměli bychom se však bát.
Jen pomyslete, jestli se jeden řád andělů stal démony a způsobil tolik škody, jakou pomoc nám nabízí zbylých devět řádů andělských.Pokračovat ve čtení →
Pan Panagiotis vyprávěl:
„Od roku 2003 jsem trpěl velkými bolestmi žaludku. Lékaři mi předepisovali různé léky, ale bolesti přetrvávaly. V roce 2004 mi dali doporučení, abych podstoupil rentgen. Vyšetření ukázalo, že mám něco zvláštního v žaludku. Něco ve tvaru pomeranče. Znovu mi předepsali různé další léky, ale bolesti přetrvávaly. V červnu 2005 se můj stav ještě zhoršil. Lékař mi dal doporučení na gastroskopii.Pokračovat ve čtení →
Dne 13. července 1965 „zemřel“ Fotis Kontoglou, maloasijský spisovatel, malíř a ikonopisec, jeden z výjimečných členů generace 30. let 20. století, která usilovala o návrat ke kořenům. Jeho studenty byli významní malíři Spyros Vassiliou, Giannis Tsarouchis a Nikos Engonopoulos.
Fotis Kontoglou se narodil v Ayvali (starověké město Kydonias) 8. listopadu 1895 a byl synem Nikolaa Apostolelise a Despiny Kontoglou. Ještě jako kojenec ztratil otce a vychovávala ho matka a strýc, jeromonach Stefanos Kontoglou. Proto, když vyrostl, přijal příjmení své matky. Jeho spisovatelský a umělecký talent se brzy rozvinul. Jako student střední školy vydával časopis „Melissa“ (Včela) s texty, které sám a jeho spolužáci publikovali a které sám ilustroval.Pokračovat ve čtení →
Včera nás ve věku nedožitých 45 let opustila po dlouhé nemoci (bývalá) členka pěveckého sboru Dessislava Georgieva.
Desi přijela do Brna z Bulharska koncem roku 2012. Její profesionální hudební vzdělání a jazykové nadání předurčilo její příběh a roli v naší farnosti. Stala se nedílnou součástí Pěveckého sboru při chrámu sv. Václava na Špilberku, kde zpívala v altu a v případě potřeby sbor také dirigovala nebo pomáhala jako korepetitorka při zkouškách.Pokračovat ve čtení →
Co znamená Pravoslaví?
„Pravoslaví je intuice (tedy instinktivní poznání) o tom, jak se setkat s Kristem, skutečným Kristem.“
A dále starec Sofronij pravil:
„V dávných dobách, kdy víra v Krista byla společná všem a děti od útlého věku byly zvyklé modlit se k Bohu a žít pro Něho, mohli mladí lidé navštěvovat školy, kde se vyučovala teologie jako věda, protože sami byli již z předchozích let připraveni nejen ve víře v Krista, ale i v Jeho lásce. Stejně jako svatý Jan Kronštadtský absolvovali i tito věřící nějakou teologickou akademii, aniž by ztratili víru. Byli totiž plní zkušeností s vírou, která jim byla předávána od útlého dětství. V naší době je však výchova dětí velmi obtížným problémem. Naše školy jsou orientovány na sféru lidského rozumu a čistě pozemských zájmů. Protože jejich rodiče ztratili víru, mladí lidé, kteří jdou studovat teologii, ji studují jako jakoukoli jinou vědu: fyziku, chemii, zeměpis, lingvistiku atd. A to přináší hroznou škodu: studenti si zvyknou prožívat Boha „logickým“ způsobem.“
Zdroj: Basilica News Agency, Όσιος Σωφρόνιος Σαχάρωφ
připravil Michal Dvořáček
„Starče, máme Boha prosit, aby nám prodloužil život?
– A proč?
Neříká snad Žalm: „Počet našich let je sedmdesát roků“ (Ž 90,10)?
– Ale Žalmista také dodává: „Jsme-li při síle, pak osmdesát…“Pokračovat ve čtení →