Žádejte, aby se stala Boží vůle. To je tím nejužitečnějším, nejbezpečnějším pro nás a pro ty, za něž se modlíme. Kristus nám dává vše v hojnosti. Když ale přetrvává byť jen malé sobectví, nic dobrého z toho nevzejde.
Zdroj: Pemptousia.gr
Svatý Nikodém Svatohorec píše, že svatý prvomučedník Štěpán, jsa poučen podle Kristových slov: Otče, odpusť jim, neboť nevědí, co činí, mohl říci o těch, kteří ho kamenovali tato slova: Pane, nepočítej jim tento hřích! A díky tomuto Štěpánovu příkladu se také všichni svatí jako dobří napodobitelé a následovníci Krista naučili jednat a odpouštět i svým nepřátelům.“
Všichni svatí, když trpěli, zachovávali ve všem trpělivost a netoužili nikomu zlo odplatit zlem ani se na někoho hněvat. A i když je jejich mučitelé trýznili, když byli kamenováni, páleni, dušeni anebo zabíjeni mečem…, oni to snášeli s trpělivostí a modlili se za své mučitele, aby jim (Bůh) odpustil“ (Abba Izaiáš).
Láska otevírá cestu ke svatosti. Všichni svatí se podobají Bohu tím, že jejich láska a lidumilnost přetéká směrem ke všem ostatním. Především o dosažení této schopnosti naši svatí usilují a snaží se tak připodobnit Bohu: mít dokonalou lásku ke svému bližnímu. Neboť když člověk získá lásku, „oděje“ se spolu s touto láskou i samotným Bohem.Читать далее →
Jedno rodí druhé
Hříšné skutky se vždy rodí z hříšných tužeb.
Zdroj: Pemptousia.gr
(1./14. června)
Tropar hl. 8
Sladkost pravoslaví, nektar velemoudrosti, vyléval jsi jako bohatství do srdcí věrných, otče ctihodný; svým životem a učením jsi ukázal, že jsi živou knihou Ducha, Justine v Bohu moudrý, pros Slovo – Krista Boha, aby oslovil ty,
kteří tě uctívají.
Kondak hl. 8
Svůj boholidský život jsi učinil ctnostným, mírou všeho byl pro tebe Syn Boží, skrze Něho jsi dosáhl výšin bohosloví. Nyní se z něho na věčnosti těšíš. Daruj skrze své svaté modlitby blahodať těm, kteří tě s vírou vzývají: Raduj se, bohonosný otče!
Kanonizace světce
Svatý archijerejský sněm Srbské pravoslavné církve dne 29. dubna 2010 jednohlasně přijal návrh eparchiálního archijereje Valjevské eparchie vladyky Milutina a vložilo do diptychu svatých Pravoslavné církve jméno archimandrity Justina Popoviče (1894-1979), duchovníka ženského monastýru v Čelije u Valjeva, nově již nazývaného „ctihodný Justin Čelijský“.Читать далее →
Víra a poslušnost Církvi
Věříme tomu, čemu věří naše Církev. Odsuzujeme to, co naše Církev odsuzuje.
Zdroj: Pemptousia.gr
„Starý člověk“ (srov. Ef 4,22), který je v nás, je vášnivý stav naší duše a doslova jde o egoismus (sobectví).
Všechny vášně, všechny hříchy, všechny pády mají svůj počátek a původ v egoismu. Velké zlo. Nenechá člověk na pokoji, tyranizuje ho ve dne v noci. Obecně tímto zlem trpí všichni lidé, nejvíce však já hříšný (říká ve své pokoře starec Efrem).
Když jsem byl na počátku poblíž mého svatého «starce» (Josifa Hesychasta), když jsem s ním pobýval vůbec poprvé v té bezútěšné pustině (na Svaté Hoře Athos), tehdy jsem vlastně poprvé poznal a v praxi viděl svou vlastní sobeckost.Читать далее →
Brno, 10.6.2018
V 2. neděli po svaté Padesátnici 10. června 2018, kdy jsme si církevně připomněli památku Všech ctihodných a bohonosných Otců Svaté Hory Athosské a Všech svatých zemích našich, byla v chrámu sv. Václava sloužena archijerejská liturgie. V ten den naši brněnskou církevní obec navštívil Jeho Vysokopřeosvícenost vladyka Paisij (Martyniuk), arcibiskup Przemyský a Gorlický, kterého doprovázel Jeho Přeosvícenost vladyka Izaiáš, biskup Šumperský.
Před začátkem svaté liturgie uvítali brněnští věřící oba vladyky před chrámem tradičně chlebem a solí a naše děti jim předaly na znak radosti z jejich návštěvy květiny.Читать далее →
Nejde pouze o emoce
Charizmatické dary nejsou pouhými emocemi, výsledkem krásných vznešených myšlenek, ale jde o Boží milost, požehnání od Boha, nebeské dary udílené pokornému atletovi v Kristu, nositeli Kříže a současně i ukřižovanému křesťanovi. To jsou dary, které přijímáme v Církvi díky Kristovu vzkříšení.
Zdroj: Pemptousia.gr
Tisíce různých způsobů, věřte, tisíce…, má Bůh, aby učinil svou lásku k tobě zjevnou, člověče. Kristus může změnit neštěstí a bídu na sladce znějící píseň Boží chvály.
Zdroj: Pemptousia.gr
V poslední době se vede velká diskuze na téma sjednocení „Církví“. Ve skutečnosti jde o sjednocení těch nepravoslavných (heterodoxních) křesťanů s „Jednou, Svatou, Všeobecnou a Apoštolskou Církví.
Neexistuje více Církví, které by se měly sjednotit.
Náš Bohočlověk (Ježíš Kristus) založil pouze jednu Církev.
Kontinuitu s touto Církví představuje naše Pravoslavná «Katholická» Církev (z řeckého slova „ἐκ τοῦ καθόλου“, což znamená „plnost, pravdivost“).
Od této „Jedné Pravoslavné Katholické Církve“ se definitivně oddělil papež v roce 1054 v důsledku toho, že pravoslavní křesťané se odmítli podřídit jeho křesťanství se protivícím požadavkům ve smyslu „prvenství moci“ nad celou Církví
a také kvůli dalším nepravoslavným učením (herezím).
Kvůli mnohým odchylkám ze strany papežství započal na Západě zápas Protestantů (rozuměj evangelíků) proti papežství, který vyústil v celou řadu dalších rozkolů mezi západními křesťany. V současné době existuje na světě mnoho set protestantských skupin.
Pravá Kristova Církev se nicméně nerozštěpila, a proto ani nemůžeme hovořit o sjednocení Církví…
Dokončení a úplný text tohoto pojednání v češtině lze stáhnout pod tímto odkazem:
Archim. Georgios Grigoriatský_O sjednocení církví
Řecký originál je dostupný zde:
http://www.imgrigoriou.gr/epikaira/Oikoumenismos/4.%20enosis%20ton%20ekklision.pdf
MD