Na cestě ke svátku Vzkříšení
(26.)
„Je velmi dobré, když se malé děti učí byzantským nápěvům a hymnům, neboť jejich mysl pak není rozptylována a „netoulá“ se za jinými, marnivými a hříšnými věcmi. A také touto aktivitou se děti posvěcují a oslavují Boha.“
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 706.
Připomínáme konání další přednášky v řadě na téma:
Bolest a deprese v učení svatých Otců (17. března)
Evangelium jako lék na bolesti současného člověka
Přednášející: o. Marek Malík
Kde: Svatováclavská hudební škola při PCO v Brně (Úvoz 62)
Kdy: 17.3. v 16:30
Více zde:
Program přednášek a duchovního čtení_Velkopostní období_PCO Brno
Těšíme se na Vaši účast!
Na cestě ke svátku Vzkříšení
(25.)
„Na poušti pocítí každý sebe sama jako něco nepatrného, a když se setká s jiným člověkem, prokazuje mu velkou lásku, i když jde o cizího člověka.“
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 704.
Na cestě ke svátku Vzkříšení
(24.)
„Přimějme naši mysl, jak je to jen možné, aby se nacházela v Boží blízkosti a vždy uvažovala o dobru.“
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 703.
Na cestě ke svátku Vzkříšení
(23.)
„Bůh si přeje, abychom jej prosili o pomoc, aby mohl zasáhnout, neboť respektuje naši svobodnou vůli.“
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 703.
„Hospodi pomiluj!“ – „Pane, smiluj se!“ Jedná se o nejkratší modlitbu. Současně jde také
o nejkratší vyznání, dokonce kratší než slova pokání evangelního celníka (viz Luk 18, 13), který z hlubiny svého zkroušeného srdce pronesl pět slov. Neustálé opakování „Hospodi pomiluj“ – „Pane, smiluj se“ nám také připomíná, že naše hříšné pády jsou neustálé. Při tom ale nejsme nečinní, ale naopak neustále, aktivně vzýváme a prosíme o slitování, o Boží smilování.
Podle slov spravedlivého Jana Kronštadtského tato modlitba bije naší hrdost, naši pýchu, a vyzývá v takto smýšlejících pocit pokory, která je základem všech křesťanských ctností. Tato krátká modlitba je současně i nejvíce potřebnou modlitbou pro každého hříšníka, neboť se jí sytí jako pokrmem a napájí jako nápojem. Je pro takového člověka nezbytným lékem pro jeho duši. Je doslova dechem jeho duše.
Kdo často a od srdce pronáší slova: „Hospodi pomiluj“ – Pane, smiluj se“, znamená to, že je živý a duchovně zdravý.
A kdo neříká anebo se stydí říkat tuto krátkou modlitbu, ten je mrtev anebo smrtelně nemocen.
Budeme se dále posilovat ve víře, neboť s námi jest Bůh.
Připravil a přeložil o. Marek M.
https://www.facebook.com/Valaaminok/videos/1394802417252513/
„Když nehřešíš, nelžeš, neodsuzuješ, nevedeš proti svému bližnímu nějaký zlý úmysl, pak máš bázeň před Bohem. Teprve pak jsi vpravdě moudrý a chápeš samotného Boha, a protože ho nechceš rozesmutnit, nedopouštíš se ani žádného hříchu.“
Starec Josef Hesychasta ze Svaté Hory Athos
Na cestě ke svátku Vzkříšení
(22.)
„Když zapalujeme svíci za duši nějakého zesnulého, přináší to velký užitek.“
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 701.
Na cestě ke svátku Vzkříšení
(21.)
„Duchovní život vyžaduje velké sebezapření a „filótimo“[1].“
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 701.
[1] Starec Paisij často užíval tento specifický řecký pojem (φιλότιμο). Nutno přiznat, že pro řecký výraz „filótimo“ (rus. ljubočéstije) neexistuje v češtině, stejně jako ani v ruštině, přesný a přímý ekvivalent. Toto slovo by se tedy dalo přeložit spíše jako „velkodušnost“ (velikodúšije), „ochota obětovat se“ (raspoložénije k žertvénnosti)“ či přezírání materiálního ve prospěch toho, co je duchovní.
Na cestě ke svátku Vzkříšení
(20.)
„Hříšní lidé budou v budoucím životě trpět kvůli svým touhám.“
Ρήσεις και διηγήσεις Γέροντος Παϊσιου. In: Απο την ασκητική και ησυχαστική αγιορειτική παράδοση. Τετάρτο μέρος, Άγιον Όρος 2011, s. 700.