PRAVOSLAVNÁ CÍRKEVNÍ OBEC

Starec Porfýrios Kavsokalyvitský

Rodiče jsou jako první v řadě zodpovědní za neúspěchy svých dětí v životě, učitelé a profesoři až následně.

Rodiče totiž své děti neustále chválí. Používají při tom sobecká slova a mnoho egoismu.

Nepřivádějí své děti k Duchu Božímu, naopak je odcizují od Církve.

Když děti vyrostou a chodí do školy s tímto sobectvím, odvrací se záhy od náboženství a pohrdají svou vírou, ztrácejí úctu k Bohu, ke svým rodičům, ke všem. Stávají se neposlušnými, krutými a bezbožnými, aniž by respektovali Boha a svou víru, své náboženství.

Do tohoto života tak přivádíme lidi sobecké, egoistické, a nikoli křesťany.

Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν

Starec Efrém Arizonský

Všechny vášně, všechny hříchy, všechny pády mají svůj počátek, výchozí bod v egoismu.

A egoismus čili sobectví je velké zlo. Nenechává člověka v klidu, ​​týrá ho ve dne i v noci. Obecně tímto zlem trpí všichni lidé, a hlavně já hříšný.

Je to zlá vášeň. Obtížná.

Ona dostává a doslova zamotává srdce do těžkostí.

Proto také velký Otec pouště, svatý Pimen, říkal, že ten, kdo chce vykořenit své vášně, zakouší bolest a krvácí. A to je pravda.

Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν

V Bohu moudrá slova
otce Epifania Theodoropoulose

(Díl třetí)

Starec Epifanios měl hlubokou pokoru, ale také silné přesvědčení, že ho Pán hojně obdarovává svou blahodatí a požehnáním. Slyšeli jsme ho, jak často opakuje následující stereotypní modlitby:

– „Pane, osviť mou duši a dej, abych zakusil Tvé světlo“.

– „Pane, rozjasni mou temnotu.“

– „Pane, ať chci nebo ne, spasiž mě.“

V těchto jeho výrazech lze jasně rozpoznat tři charakteristické prvky jeho osobnosti:

a) Věřil, že nemá žádnou ctnost a že jeho existence musí být osvětlena nebeským světlem.

b) Měl hlubokou touhu po Božím království.

c) Vkládal sám sebe do Božích rukou, aby ho Pán mohl zachránit, byť nechtěně.

Zdroj: Από το βιβλίο: Αρχιμ. Εφραίμ Χαλή, Ο ΜΑΚΑΡΙΣΤΟΣ ΓΕΡΟΝΤΑΣ ΜΑΣ Π. ΕΠΙΦΑΝΙΟΣ Ι. ΘΕΟΔΩΡΟΠΟΥΛΟΣ. Εκδόσεις “Ορθόδοξος Κυψέλη”, Θεσσαλονίκη.

https://www.koinoniaorthodoxias.org/martiria-kai-didaxi/logia-tou-patros-epifanioy-theodoropoulou/

V Bohu moudrá slova
otce Epifania Theodoropoulose

(Díl druhý)

Jednou během svaté zpovědi jedna matka řekla otci Epifaniovi:

– Mám strach o své děti, aby se jim nic nestalo, aby se jim nestalo něco špatného. Neustále to zaměstnává mou mysl a představuji si, co vše se může stát.

Odezva otce Epifania na sebe nenechala dlouho čekat.

Styl jeho odpovědi byl přímý a současně dojemný:

– A kdo ti řekl, že to jsou tvoje děti? Jsou to přece Boží děti! Jsou to Jeho ovečky, a tebe určil k tomu, abys je střežila.

Zdroj: Αρχιμ. Εφραίμ Χαλή, Ο ΜΑΚΑΡΙΣΤΟΣ ΓΕΡΟΝΤΑΣ ΜΑΣ Π. ΕΠΙΦΑΝΙΟΣ Ι. ΘΕΟΔΩΡΟΠΟΥΛΟΣ. Εκδόσεις “Ορθόδοξος Κυψέλη”, Θεσσαλονίκη.

https://www.koinoniaorthodoxias.org/martiria-kai-didaxi/logia-tou-patros-epifanioy-theodoropoulou/

V Bohu moudrá slova
otce Epifania Theodoropoulose

(Díl první)

– Starče, někteří lidé říkají o Starém zákoně: „Dějiny Židů přece nemáme studovat.“

– To ale není židovský příběh. Je to prehistorie našeho Pána Ježíše Krista. A takto by tomu každý měl rozumět.

– Abraham, Izák a Jákob mohou být tělesnými předky Izraelitů, ale z duchovního pohledu jsou to naši předci. To říká apoštol Pavel: „ Z toho vidíte, že synové Abrahamovi jsou lidé víry. Písmo předvídalo, že Bůh ospravedlní pohany na základě víry, a tak předpovědělo Abrahamovi: „V tobě dojdou požehnání všechny národy.“ Lidé víry tedy docházejí požehnání s věrným Abrahamem.“ (Gal 3,7-9)

– Hospodin přece Židům řekl: Nemyslete si, že když řeknete: Máme otce, Abraháma, že to má nějakou hodnotu, poněvadž nežijete v souladu s tím, jak žil Abrahám.Pokračovat ve čtení →

„Musíme být velmi citliví na potřeby druhých. Pak budeme s ostatními v jednotě a Boží požehnání v nás bude v hojnosti.“

Pro mě je život mých bratří dražší než můj vlastní život.

Nemůžeme získat obraz Krista v nás, ledaže jsme skutečně [sjednoceni], jak to žádal sám Kristus od svých učedníků:

„Toto je mé přikázání: Milujte jedni druhé, jako jsem já miloval vás.“ (Jan 15, 12)

Život mých bratří je pro mě vzácnější než můj vlastní. Když to pochopíte, tak mezi vámi už nebudou žádné nedorozumění. Vyřešení problému anebo nějaké neshody nezávisí na nějaké specifické věci nebo konkrétním kodexu chování, ale na rozhodnutí snést všechno. Každý z nás musí mít doslova mateřské srdce pro všechny ostatní.

Musíme být velmi citliví na potřeby druhých. Pak budeme s ostatními v jednotě a Boží požehnání v nás bude v hojnosti.Pokračovat ve čtení →

Neskláněj svou mysl před nepřítelem

Přepis originální magnetofonové nahrávky starce Sofronije

Dnes bych rád pohovořil o věcech ve všeobecném pořádku. Každá myšlenka, která není v souladu s duchem evangelních přikázání, jest hříchem. A je třeba, abychom od ní utekli pryč. Ale jak můžeme utéct od myšlenky?

Když se u nás projevuje činnost nějaké myšlenky, pak musíme zvolat:

„Pane, uzdrav moji mysl! Pane, uzdrav moje srdce! Pan, uzdrav mě celého! Ty dobře vidíš, jakou bolest působí myšlenka, která dokonce nemá ani žádný smysl, a jak mě mučí jako nějakého otroka. Modlím se k Tobě, abys mě ochránil. Ty přece víš, že nemám jinou touhu než žít podle Tvých přikázání. Neboť Tvá přikázání jsou tím nejvyšším zákonem mého bytí: jak toho dočasného, tak onoho věčného. Ty jsi mě podnítil svou inspirací, abych miloval Tvá přikázání. Ty jsi mi dal své světlo, abych mohl patřit na krásu božského života. A proto mě nyní zachraň před mocí vášnivé touhy!“Pokračovat ve čtení →