Ctihodný starec Tadeáš Vitovnický o duších zesnulých…

Truchlením můžeme nejen zničit své vlastní zdraví, nýbrž i poškodit pokoj, který duše zesnulého obdržely od Pána.

Dotaz: Otče Tadeáši, co nám můžete říci o duších zesnulých?

Odpověď:

Neměli bychom truchlit nad zesnulými, ale místo toho se vroucně modlit za naše milované zesnulé, aby jim Bůh umožnil přebývat spolu s anděly. To je to, co od nás chce. Se zármutkem se nikam nedostaneme. Truchlením můžeme nejen zničit své vlastní zdraví, nýbrž i poškodit pokoj, který duše zesnulého obdržely od Pána. Musíme se modlit za své blízké. Nesmíme být smutní a depresivní. Nadměrný zármutek pro naše blízké, kteří opustili tento svět, není křesťanským aktem, ale aktem bezbožnosti. Vždyť my se v tomto životě připravujeme na věčný život. Musíme být vděční za všechno a děkovat Bohu za to, že si vzal duše našich zesnulých bližních k sobě.Pokračovat ve čtení →

Z duchovního odkazu ctihodného otce Serafíma Roseho…

Hledejme všechno dobré, co jen na tomto světě je, abychom mohli Pána každodenně chválit!

Nesmíme se uměle izolovat od reality dnešního světa; spíše se musíme naučit používat to nejlepší, co svět nabízí, neboť všechno dobré na tomto světě – pokud jsme dostatečně moudří, abychom to viděli – poukazuje na Boha, a my toho musíme  využít.

Příliš mnoho lidí udělalo chybu, když omezilo pravoslaví na bohoslužby, modlitby a občasnou četbu duchovních knih.

Pravé pravoslaví však vyžaduje odhodlání, které zahrnuje všechny aspekty našeho života.

Každý z nás je buď pravoslavným po celou dobu, každý den, v každé životní situaci, nebo pravoslavným křesťanem není vůbec.

A právě proto si musíme vybudovat pravoslavný světonázor na život kolem nás, a ten uplatňovat a v něm žít.

Zdroj: Holy Archangel Michael Serbian Orthodox Church Homebush

Duchovní poučení ctihodného rumunského starce Justina Parvu

Všechno může rozptýlit síla modlitby…

„Bez Boha je člověk jako prázdné brnění. Od té doby, co jsem začal cítit bázeň před Bohem, už jsem se ničeho jiného nikdy nebál! Jsem svobodný člověk (od hříchu) a dělám, co chci (pro Boha a svou duši). Nebojím se žádných lidí.“

A těmito slovy otec Justin bil na poplach, když pravil:

„Pronásledování Církve má nyní jinou formu. Nepřátelé přicházejí s „lidskými právy“, se „svobodou svědomí“, uvnitř kterých se skrývá velká nemorálnost. Jejich cílem je rozložit celistvost národu, jehož hodnoty jsou přesně naší identitou ve světě. Pokud nebudeme činit pokání a nepoklekneme, ničeho nedosáhneme. Pokud se však budeme horlivě modlit, Bůh nám pomůže překonat všechny zkoušky: globalizaci, ekumenismus a kdo ví co ještě.

Všechno může rozptýlit síla modlitby.“

Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν

Související odkazy:

Smutek je pro něj radostí a kříž vzkříšením!

Duchovně osvěcující slova ctihodného Papa Tichona „Duchovníka“

„Mé dítě, očisti svými slzami Kristovy nohy,
a On očistí všechny tvé hříchy.“

+ Starec Tichon, duchovní otec svatého starce Paisije Svatohorce

Zdroj: The Eastern Orthodox Church

Související odkazy:

Ctihodný starec Tichon, který měl archanděle jako své služebné duchy…

Svatá Golgoto, Božská Golgoto, posvěcená krví Ježíše Krista!

Pokorný člověk trpělivě přijímá to, co nemůže změnit, a čeká…

Duchovní poučení řeckého starce Euménia Saridakise (1931-1999)

Pokorný člověk se zabývá sám sebou.

Člověk hrdý se zabývá ostatními.

Pokorný člověk zná dobře sám sebe.

Pyšný člověk nezná své vlastní já.

Pokorný člověk trpělivě přijímá to, co nemůže změnit, a čeká.

Hrdý člověk chce, aby se všechno dělo tak, jak chce a kdy chce on.

Pokorný člověk nachází zklidnění a sám takový pokoj ostatním předává.

Pyšný člověk se snadno rozčílí a stejně tak v druhých rozčílení probouzí.

Pokorný člověk přijímá veškerou vinu na sebe.

Pyšný člověk přenáší vinu na ostatní.Pokračovat ve čtení →

Jak se začíná blížit bouře, je třeba se dobře připravit a obrnit se modlitbou!

Duchovní rady pro každý den

Otec Stefanos Anagnostopoulos

Moji milí křesťané, než se začnou shromažďovat první mraky, okamžitě vezměme do rukou komboskini a pospěšme s modlitbou a jménem našeho Pána Ježíše Krista na rtech směrem k ikonám v nějakém skrytém rohu vašeho bytu.

Zanechme rozhovorů, pomluv a kritiky, které mohou způsobit napětí a nedorozumění v našem domě, ale i mezi námi všemi, takže pak ani neřekneme jeden druhému dobré ráno, takže se jeden k druhému otočíme zády, a jen se tak prohloubí napětí mezi námi křesťany, kteří chodíme do stejného chrámu…

Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν

Existuje pouze tento svět, který stvořil Bůh pro člověka…

Svatý Gabriel, blázen pro Krista a vyznavač (+ 1995)

O mimozemských civilizacích

Kolik je nebes?

Devět!

My ale vidíme jen část vesmíru, která je viditelná.

Je to místo, kam padli zlí duchové, kteří nemohou vystoupat výš než hvězdy.

Jakákoli myšlenka pravoslavných křesťanů na mimozemšťany je nepřijatelná.

Mimozemšťané jsou démoni, kteří byli dříve anděly, kteří však upadli do hříchu.

Žádná jiná kultura neexistuje. Pouze tento svět, který stvořil Bůh pro člověka.

Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν

 

Stále aktuální a probíhající petici na podporu otce Jozefa podepsalo již více než 1500 osob! Děkujeme všem!

Tištěná i elektronická verze petice na obranu otce Jozefa je stále aktuální a k dispozici 

Otec Jozef na jedné ze svých poutí na Svatou Horu Athos stojící u ikony
svatého Archanděla Michaela

K dnešnímu dni jsme zaznamenali vyjádření a podpis více než 1500 osob, všech Vás, věřících a přátel Pravoslavné církevní obce v Brně, kteří jste zareagovali na nespravedlivé odvolání otce Jozefa z funkce duchovního správce naší farnosti a jeho ničím nepodložené obvinění z něčeho, co nikdy neřekl, neučinil a ani nikdy učinit nezamýšlel.

Nadále žádáme všechny, kteří se ještě chtějí touto formou vyjádřit, aby uvedli svůj podpis pod tištěnou verzí petice, která je k dispozici v našem chrámu sv. Václava, nebo své jméno a komentář doplnili přímo na internet, kde je elektronická forma petice dostupná pod níže uvedeným odkazem:

https://www.petice.com/stanovisko_vericih_pco_brno?fbclid=IwAR34mBx6G44l1EQ639ip_ZYgE9JjyxKHrrrZ7P3gE9B0ingwQ6ht0V_HCgk

Děkujeme Vám všem za Váš zájem a odhodlání bránit našeho duchovního otce, pastýře a správce naší farnosti v jedné osobě bez ohledu na to, jak silné jsou nadále překážky a jak dlouhý může být náš zápas.Pokračovat ve čtení →

Otevřený dopis pravoslavných věřících Systema RMA Liberec

Další otevřená podpora otci Jozefovi od věřících
až z dalekého Liberce

Otevřený dopis pravoslavných věřících Systema RMA Liberec, z.s., zaslaný arcibiskupovi Simeonovi

Vaše Vysokopřeosvícenosti,

se znepokojením sledujeme dění ve věci násilného odvolání otce Jozefa Fejsaka z pozice duchovního správce Pravoslavné církevní obce při chrámu sv. Václava v Brně. Je velmi znepokojující sledovat dění, ke kterému v souvislosti s brněnskou farností dochází, neboť pro odvolání brněnského duchovního správce nejsou známy žádné důvody ani důkazy k jakémukoli jeho přečinu či nekalému záměru. Rovněž ustanovení nového duchovního správce v Brně vnímáme jako krok protiústavní, když sama Ústava PC v České republice předpokládá k něčemu takovému souhlas církevní obce. Kroky podniknuté ze strany Vašeho vikárního biskupa Izaiáše, kterému jste předal některé své pravomoci, vedly k okamžitému odvolání otce Jozefa, aniž by bylo cokoli prošetřeno anebo předem s někým komunikováno, ať už s otcem Jozefem či přinejmenším s výkonným orgánem církevní obce a s věřícími.Pokračovat ve čtení →

Ten kněz byl Bohem osvícen a zjevil mi, jaký vlastně jsem…

Pokora ctihodného starce Paisije a
jeho příklad pro každého z nás

Když jsem byl v monastýru Stomio v řeckém Epiru, dole v Konitsi žil jeden kněz, který mě velmi miloval, už jako laika.

Jednou v neděli jsem šel do Konitsi, abych zde sloužil svatou liturgii. Chrám byl zaplněn lidmi. Ve chvíli, kdy jsem jako obvykle vstoupil do oltáře, jsem v duchu pronesl tato slova: „Bože můj, umísti všechny tyto věřící do Ráje a mě, pokud chceš, postav alespoň na jeho okraj.“

Když se blížil okamžik svatého Přijímání, tento kněz, který mě vždy podával svaté Přijímání uvnitř oltáře, se ke mně náhle otočil a hlasitě zakřičel:

„Okamžitě běž ven z oltáře, budeš přijímat jako poslední z venku, neboť jsi nedůstojný.“ Šel jsem ven, aniž bych cokoli řekl. Přistoupil jsem k analoji, abych začal číst modlitby k božskému Přijímání. Když jsem pak jako poslední přistoupil k Přijímání, řekl jsem si v duchu: „Ten kněz byl Bohem osvícen a zjevil mi, jaký vlastně jsem. Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou divokým (doslova zvířetem).“Pokračovat ve čtení →