O životě ctihodné matky Galaktie Krétské

Jak se žena jako prostý laik stala v Bohu moudrou matkou Galaktií

V těchto dnech uplynulo jedno malé, ale nikoli bezvýznamné výročí.

Před 4 roky (20.5.2025) odešla k Pánu do nebeských příbytků jedna charismatická, asketická osobnost, žena vpravdě duchonosná a Kristonosná, která je již nyní uznávána za svatou.

Jedná se o ctihodnou matku (gerontisu) Galaktii Krétskou, rozenou Kanakaki (5.3.1926).

Mnozí ji popisovali jako „svatého Porfýria“ Kréty.

Za svou čistotu, mlčenlivost, pokoru a dobročinnost se jí dostalo privilegia spatřit sedm archandělů a také zlatý palác, který na ni čekal v nebi!

Tím, že si půstem, modlitbami a neustálým bděním podmanila tělo a podřídila ho duchu, se jí dostalo výsady spatřit Svaté světlo Nejsvětější Trojice a Její nebeskou slávu, ale také tragický a démonský stav mnoha lidí, za které se opět tajně modlila o milost.

Byla poctěna návštěvou svatých velkomučedníků a vojínů Minase, Georgia, Dimitria a Nikity, které popsala do nejmenších detailů, zatímco ji navštívila sama Přesvatá Bohorodice v doprovodu svaté Paraskevy a oznámila jí její odchod ke Kristu!

Matka Galaktie doporučovala lásku, mlčení, pokání a pokoru! Tyto (ctnosti) totiž, jak řekla, spalují ďábla a nedávají mu sílu.

Ctihodná Boží světice – Matko Galaktie, pros Boha za nás.

Kéž bychom získali i její modlitbu a požehnání, aby se také ona přimlouvala u Boha za naše duše.

Amen.

…

Matka Galaktie, křestním jménem Galatea, posvětila svůj život jako laik ve svém rodném domě ve vesnici Pompies na Krétě.

Nikdy nebyla mniškou.

Jako laik se postupně stávala svatou ve svém domě skrze své pokání a milosrdenstvím vůči ostatním.

Mnišskou schimu přijala až přibližně čtyři roky předtím, než zesnula.

Ve své vesnici, v otcovském domě, posvětila pokání jako střed svého života, který prožívala nepřetržitě, a sjednocovala se tak s Kristem a skrze Krista s Nejsvětější Trojicí.

Při svém pokání nejprve spatřila svou vlastní hříšnost ve Světle Kristově a poté spatřila Světlo Kristovo, což je sám Kristus, který nám výslovně říká: „Já jsem Světlo světa!“

Ve Světle, kterým je Kristus, spatřila Tajemství Nejsvětější Trojice, jak sama popisuje:

„Když pláču a sténám nad svými hříchy, mé srdce se prohlubuje. Vzdychám z hloubi duše a ulevuje se mi. Modlitba běží, běží… a v neočekávanou chvíli, nevím jak, dalekohledem svého srdce vidím to nekonečné Světlo, které žádná mysl nedokáže obsáhnout a žádný jazyk nedokáže popsat. Nikdo nedokáže popsat vznešenost nebe! Obloha skrývá mnoho tajemství. Světlo je nekonečné, nemá začátek, prostředek ani konec. Je beztvaré, jednotvárné. Je plné informací. Je v něm vysvětleno mnoho nevysvětlitelných věcí. Některé můžete říct, ale většinu ne. Je to Světlo Otce i Syna i Ducha Svatého. V jednom Světle se objevují všichni Tři, ale jsou také rozlišeni jako tři Světla, která jsou jedním Světlem! Nevím, jak vám to popsat. Bezpočátečný Otec není viditelný. Nikdo Ho neviděl, ani Ho nikdy nespatří, ani andělé. Je skryt příliš velkým Světlem. Ale Jeho dobrota je viditelná, Jeho láska je nepopsatelná, Jeho prozřetelnost pro svět, Jeho snášenlivost a trpělivost. Syn je viditelný, protože se nám stal podobným: Přijal lidské tělo a je jasně vidět, jak vyzařuje Světlo! Má modré oči, světle hnědé vlasy a rozdvojené vousy, je střední výšky a má symetrické tělo. Má nezahojené rány po ukřižování, abychom ho mohli rozpoznat, protože mnozí ho nazývali člověkem klamným, (pouhým) mudrcem atd. Duch Svatý není viditelný. Je to Světlo! Přišel na svět, ale již neodešel. Pohybuje se s velkým třeskem, ale nikdo ho neslyší! Neustále míjí všechny, ale usídluje se tam, kde je pokání. Božské věci vydávají libou vůni. Přinášejí duši pokoj, mír a ráj a uvádějí do pořádku všechny naše nešvary a nepořádky. V tomto Světle vidím, že Bůh je vším a já nic.“

Starice Galaktie

Zapsal: Andreas Christoforou

…

Duchovní poučení Matky Galaktie:

„Nechovejte k nikomu zlo“

Odpusťte, aby Bůh odpustil vám.

Čiňte pokání.

Přicházejte ke zpovědi, postěte se a přijímejte svatou Eucharistii.

Bůh si nepřeje mnoho věcí.

To, čeho žádá, je málo a je to snadné.

Především neodsuzujte!

Odsuzování je rakovina duše.

Ať se nestane, že poté, co opustíte nějaký dům, kde jste byli, začnete jeho obyvatele, s nimiž jste strávili nějaký čas, pomlouvat a různě je komentovat.

Bůh si tyto věci nepřeje.

Jazyk je nejlepším přítelem Satana…“

…

Matka Galaktie také učila:

„Kdokoli cítí byť jen trochu Božího světla, Boží lásky, miluje potom celý svět. Modlí se za celý svět. Vidíte, co je Bůh a co jste vy. Potom pláčete nad svými hříchy. Nic jiného nevím. Zeptejte se vzdělaných, aby vám řekli. Mám pocit, že existují čtyři věci (v životě člověka), po kterých Bůh v první řadě touží: pokání, pokora, ticho a láska doprovázená milosrdenstvím ve skrytu. To jsou základy (našeho duchovního života). Zbytek přijde potom.“

Zdroj: Στώμεν Καλώς

připravil Michal Dvořáček