Starec Efrém Arizonský
Byl jednou jeden stařík, který byl vážně nemocný. Ve svém životě se nikdy nezpovídal ze svých hříchů.
Jednoho dne ke mně přišel jeho syn a prosil mě:
– Otče, můžeš přijít do našeho domu, k mému nemocnému otci? Nechce se vyzpovídat!
– Přijdu a řeknu mu to, co bude Bůh chtít.
Doma pak řekl tento syn svému nemocnému otci:
– Otče, přivedl jsem zpovědníka! Vyzpovídej se u něj, už jsi, otče, zestárl!
– V žádném případě, dítě, odpověděl otec, v životě jsem nic špatného neudělal. Já jsem čistý! Jsem dobrý člověk!
Potom jsem si vzal slovo já a řekl jsem tomu stařečkovi:
– V pořádku, dědečku, přečtu jen jednu krátkou modlitbu. Nechceš, abych ti přečetl aspoň jednu modlitbu?
– Ach, tak dobrá, krátkou modlitbu mi přečíst můžeš, řekl tehdy.
Jeho syn tehdy ohleduplně odešel a nechal nás o samotě.
Sedl jsem si vedle toho stařečka a diskrétně jsem se ho zeptal:
– Dědečku, když jsi byl malý, neudělal jsi to a také i ono?
Zeptal jsem se ho tedy tímto neformálním způsobem, a on mi v dobré vůli na vše odpověděl.
Stalo se tedy, že tímto způsobem a s Boží milostí, aniž by si to tento stařeček uvědomil, jsem vykonal základní očišťující zpověď.
Jeho duše to pochopila a byla tím tak nadšená, že začal volat na svého syna!
– Moje dítě, pojď sem, přijď za mnou, musím ti něco říct!
– Co se děje, otče, zeptal se jeho syn.
– Vyznal jsem se ve zpovědi, dítě moje, a jsem nyní úplně lehký!
– Děkuji ti, dítě moje, prohlásil tehdy s dojetím tento otec.
Pak uplynulo několik málo dní a tento dědeček zemřel…
Zdroj: Elder Ephraim of Arizona
