Jak F. M. Dostojevskij odkryl tvář pravé lidskosti!
„Fjodor Michajlovič Dostojevskij si kdysi vyšel na odpolední procházku. Když se den blížil k soumraku, jakýsi žebrák k němu natáhl ruku a požádal ho o almužnu.
Dostojevskij prohledal své kapsy, aby našel nějaké mince, ale nenalezl nic. Tento velký spisovatel se ve velkých rozpacích sklonil dolů, políbil žebráka na ruku a zašeptal: „Je mi líto, můj drahý člověče, protože v tuto chvíli ti nemám co nabídnout.“
A starý žebrák odpověděl: „Mockrát děkuji. Už jsem to obdržel!
To, co jsi mi dal, jsem nemohl najít nikde jinde.
Zřídkakdy totiž najdu minci dobrotivosti, jíž by mě někdo obdaroval.“
Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν
