„Svatý starče Paisiji, pros Boha za nás!“
(Z dopisu starce Paisije mniškám z kláštera v Souroti)
(Pokračování předešlé části)
- „Blahoslavení rodiče, kteří se u svých dětí vyhýbají používání slova „Nedělej“, a místo toho jim brání ve zlém prostřednictvím svého svatého života – života, který děti napodobují a radostně následují Krista s duchovní smělostí a odvahou.
„Jsouť zajisté panicové, kteříž se tak z života matky zrodili; a jsouť panicové, kteříž učiněni jsou od lidí; a jsou panicové, kteříž se sami v panictví oddali pro království nebeské.
Kdo může pochopiti, pochop.“ (Mt 19,12)
12. Blahoslavené jsou ty děti, které se narodily „z lůna své matky“ svaté (srov. Mt 19,12), ale ještě požehnanější jsou ty, které se narodily se všemi zděděnými vášněmi tohoto světa, avšak bojovaly „v potu své tváře“ a vykořenily tyto vášně, aby se staly dědici Božího království (srov. Gn 3,19).
„V potu tváři své chléb jísti budeš, dokavadž se nenavrátíš do země, poněvadž jsi z ní vzat. Nebo prach jsi a v prach se navrátíš.“ (Gn 3,19)
- Blahoslavené děti, které žily od dětství v duchovním prostředí, a tak neúnavně postupovaly v duchovním životě.
Třikrát blahoslavení jsou však všechny ty týrané děti, s nimiž bylo špatně zacházeno a kterým nebylo vůbec pomoženo (naopak, byly nuceni ke zlu), ale jakmile uslyšely o Kristu, zaskvěly se jim oči a oni se otočily o sto osmdesát stupňům, takže se pak rozzářily i jejich duše. Po této proměně opustily tyto děti zemskou přitažlivost a přesunuly se do duchovní sféry.
- Jak říkají světští lidé, „šťastní“ jsou astronauti, kteří se mohou ocitnout ve vesmíru, obíhat kolem Měsíce anebo po něm dokonce kráčet…
Skutečně blahoslavení jsou však všichni nehmotní „plavci do Ráje“ (viz odvozenina ze slova „astronaut“, což znamená „hvězdοplavec“ (z řec. άστρο+ναῦς, hvězda a loď)), kteří často vystupují k Bohu a cestují po Ráji, v místě svého trvalého pobytu, těmi nejrychlejšími prostředky a bez vynaložení mnoho „paliva“, kromě jedné kůrky suchého chleba.
- Blahoslavení jsou ti, kteří oslavují Boha z vděčnosti za Měsíc, který se třpytí, aby mohli kráčet v noci po Zemi.
Požehnanější jsou však spíše ti, kteří pochopili, že ani světlo měsíce není z měsíce, ani duchovní světlo jejich duše nepochází z jejich vlastního nitra, ale že obojí vychází od Boha. Ať už se mohou lesknout jako zrcadlo, skleněná tabule anebo víko od plechovky, pokud na ně nedopadají sluneční paprsky, je nemožné, aby jakkoli zazářili.
- Lidé světští říkají, že šťastní jsou ti, kteří žijí v křišťálových palácích a mají všemožné vymoženosti.
Blahoslavení jsou však spíše ti, kterým se podařilo zjednodušit si život a osvobodit se z pavučiny tohoto světového vývoje četných vymožeností (tj. ve skutečnosti mnoha nepříjemností) a byli osvobozeni od děsivého stresu dnešní doby, v níž žijeme.
- Lidé světští říkají, že šťastní jsou ti, kteří mohou užívat statků tohoto světa.
Blahoslavení jsou však spíše ti, kteří se pro Krista vzdávají všeho toho a jsou zbaveni i každé lidské útěchy „jen a jen“ pro Krista. A díky tomu se nacházejí ve dne v noci v blízkosti Krista a Jeho božské útěchy, což je mnohokrát tak intenzivní, že sami pak Bohu říkají: „Ach, můj Bože, Tvou lásku nelze vydržet, protože je tak obrovská, že se do mého malého srdce ani nevejde“.
- Lidé světští říkají, že šťastní jsou ti, kteří mají nejlepší zaměstnání a největší pozemská sídla, protože mají všechny možnosti a mohou žít pohodlný život.
Blahoslavení jsou však podle božského Pavla spíše ti, kteří mají jen nepatrné hnízdečko, kde by mohli hlavu sklonit, a trochu jídla a nějakou tu přikrývku. Neboť tímto způsobem se jim podařilo odcizit se od marného světa, používajíce zemi jako podložku pro své nohy, jako Boží děti, a jejich mysl se neustále nachází v blízkosti Boha, jejich Blahého (nebeského) Otce.
- Šťastní jsou ti, kteří se ve své hlavě stávají generály a ministry vlády pomocí silného pití alkoholu (byť třeba jen na pár hodin), a toto své počínání si dobře užívají.
Blahoslavení jsou však ti, kteří odložili starého člověka a stali se netělesnými a dokázali být pozemskými anděly jsouce naplněni Duchem svatým. Tací našli božský pramen rajského nápoje, z nějž pijí, a tímto nebeským vínem jsou neustále „opojeni“ .
- Blahoslavení jsou všichni, kteří se narodili jako blázni a jako blázni budou souzeni, a tak vstoupí do Ráje bez propustky.
Blahoslavení a třikrát požehnaní jsou však ti velmi moudří, kteří předstírají pošetilost pro lásku Kristovu a vysmívají se veškeré marnosti tohoto světa (tj. blázni pro Krista). Tato pošetilost pro Krista je cennější než veškeré vědění a moudrost moudrých tohoto světa.“
Starec Paisij pak ještě dodal:
„Prosím všechny sestry (z kláštera v Souroti), aby se modlily, aby mi Bůh dal, nebo spíše vzal mou nebohou mysl, a tímto způsobem mi zajistil Ráj tím, že mě bude považovat za blázna. Nebo mě zblázněte Jeho láskou, abych se sám vydal ven, mimo Zemi a její přitažlivost, protože jinak můj život jako mnicha nemá smysl. Jako mnich jsem se stal navenek bílým. A nyní, když odcházím, stávám se vnitřně černým kvůli tomu, jak jsem ve svém mnišském poslání nedbalý; nicméně ospravedlňuji se kvůli tomu, že nejsem zdravý, ačkoli nezdravý skutečně jsem; a jindy se zase omlouvám, že jsem nemocný, i když jsem v pořádku, a tak si zasloužím dostat co proto a být potrestán. Modlete se za mě!“
(Z dopisu starce Paisije mniškám z kláštera v Souroti)
Zdroj: Friends of Mount Sinai Monastery
připravil Michal Dvořáček
Užitečné odkazy: První díl tohoto poučení
