Bohonosný starec Paisij Svatohorec
„Říkejme Sláva Tobě, Bože! nejen tehdy, když se nám daří dobře, nýbrž i tehdy, když procházíme zkouškami.“
Ať slova „Sláva Tobě, Bože!“ nikdy nechybí na našich rtech.
Já, když mám bolesti, mám „Sláva Tobě, Bože!“ jako lék na tuto svou bolest. Nic jiného tehdy nezabírá.
„Sláva Tobě, Bože!“ je totiž vyšší než „Pane Ježíši Kriste, smiluj se!“
Nezapomenutelný Papa-Tichon kdysi říkával:
„Pane, smiluj se (Kyrie, eleison)!“ má cenu sta drachem, zatímco „Sláva Tobě, Bože!“ má cenu tisíce drachem. Je tedy ve svém významu a hodnotě daleko cennější!“
Starec Tichon tím chtěl říci, že člověk žádá o Boží milosrdenství z nutnosti, zatímco Boha oslavuje díky svému filótimu (tj. vzácné duševní ušlechtilosti a vznešenosti), a proto má „oslava Boha“ z tohoto pohledu vyšší hodnotu.
Starec Tichon nám doporučoval, abychom říkali „Sláva Tobě, Bože!“ nejen, když se nám daří dobře, ale i tehdy, když na nás nastupují různé zkoušky, neboť i tyto zkoušky dovoluje Bůh jako léky pro naši duši.
– Starče, mnohokrát se stává, když říkám slova „Sláva Tobě, Bože!“, že cítím ve svém nitru až jakési „zachvění“. Co to prosím znamená?
– Jde o vnitřní duchovní radost (plesání). Teď, když jsi způsobil, že se raduji a plesám už jen díky tomu, že jsi řekl slova „Sláva Tobě, Bože!“, tak z této veliké radosti začnu psát slova „Sláva Tobě, Bože, sláva Tobě, Bože!“ a zaplním jimi celou stránku listu.
Nechť Tě Bůh učiní hodným přebývat v budoucím životě spolu s Anděly, kteří Boha oslavují neustále!
Zdroj:
Ἀπόσπασμα ἀπὸ τὸ βιβλίο: «Περὶ προσευχῆς», Γέροντος Παϊσίου Ἁγιορείτου, Λόγοι ΣΤ΄ (σελ. 235-236). Ἐκδόσεις Ἱερὸν Ἡσυχαστήριον «Εὐαγγελιστὴς
(Výtah z knihy: Starec Paisij Svatohorec. „O modlitbě“)
