Služebnice Boha Slova, která jsi byla flétnou Ducha Svatého…

Svatá apoštolům rovná Nina

„Osvětitelka Gruzie“

(14./27.1.)

Sv. Nina[1], jež jako jedna z mála křesťanských žen, nese pojmenování „Apoštolům rovná“, pocházela z maloasijské Kappadokie a byla dcerou římského vojevůdce Zabulóna a zbožné Zuzany.

Její otec Zabulón byl v příbuzenském vztahu se sv. velkomučedníkem Jiřím Vítězným a její matka byla sestrou tehdejšího jeruzalémského biskupa Juvenália.

Od raného mládí si sv. Nina zamilovala Boha celým svým srdcem a hluboce se rmoutila kvůli těm, kteří ještě nebyli osvíceni pravou vírou a poznáním pravého Boha.

Poté, co její otec Zabulón odešel do hlubin Jordánské pouště, kde se oddal mnišskému způsobu života, a její matka se stala diákonisou v Jeruzalémském chrámu, převzala péči o sv. Ninu jedna zbožná žena, která byla ctihodnou křesťankou.

Mnohá vyprávění o blahou zvěstí dosud neosvícené zemi Ibérii[2] (dnešní Gruzii), která sv. Nina vyslechla z úst své nové učitelky a ochránkyně, v ní probudily silnou touhu navštívit tuto zemi a zvěstovat místním obyvatelům o světle Kristova evangelia. Její přání se ještě zintenzivnilo, když ji jednou ve snu navštívila Přesvatá Bohorodice, která ji do rukou vložila svatý Kříž, spletený z větviček révového vína. Zanedlouho se její přání uskutečnilo…

Podle jedné verze se svatá Nina vydala do Gruzie ve snaze zachránit se před pronásledováním křesťanů, které podnítil císař Dioklecián (284-305), druhá verze církevního podání hovoří o tom, že sv. Nina byla zajata přímo Ibérijci, kteří ji odvlekli jako zajatkyni do své země.

V Ibérii nalezla sv. Nina útočiště u jedné prosté ženy v královských zahradách a brzy se o její osobě a ctnostech dozvěděli lidé ze širokého okolí, které Nina s láskou přijímala. Všem přitom projevovala blahodatnou pomoc a uzdravení.

Její mírný a křesťansky ctnostný život velmi silně zapůsobil na místní obyvatele, kteří za ní přicházeli ve stále větším a větším množství (a mnozí z nich uvěřili v pravého Boha).

Sv. Nina se osobně zasloužila o to, že sám panovník Ibérie – král Mirian, ale i jeho žena Nana a syn Bekar, přijali díky jejímu apoštolskému působení křesťanství. Právě pozdější král Bekar poté pomáhal svaté Nině se šířením křesťanství v Ibérijské zemi. Nicméně, ještě na žádost krále Miriana byli krátce po jeho křtu povoláni z Cařihradu biskup a kněží a postaven vůbec první křesťanský chrám zasvěcený svatým apoštolům.

Zanedlouho přijala křesťanství celá Gruzie.

Sv. Nina odešla na čas do ústraní a za svůj nový domov přijala skromné obydlí vysoko v horách. Na prosby místních křesťanů se však brzy vrátila a přišla až do Katechie, kde ke křesťanství přivedla i místní vládkyni Sofii.

Po 35 letech nadlidského apoštolského úsilí a námahy poručila svatá Nina v roce 337 (nebo 335) svou mírnou duši Pánu v místě zvaném Bobde.

Kříž svaté Niny, spletený z větviček vinné révy a ovinutý jejími vlastními vlasy, se dodnes nachází v Siónské katedrále v gruzínském hlavním městě Tbilisi.

Na místě zesnutí svaté Niny nechal král Mirian zbudovat velkolepý chrám zasvěcený svatému velikomučedníkovi Jiřímu.

Svatá Nina konala mnohé zázraky již za svého života a koná je po i svém zesnutí.

Svatá apoštolům rovná Nino, ty, která jsi služebnice Boha Slova, pros za nás Krista, Svatého Ducha, Kyrie eleison, Kyrie eleison!

Tropar svaté Nině:

Služebnice Boha Slova (Krista),

v apoštolském kázání sv. Ondřeji Prvozvanému

a ostatním apoštolům se připodobnivší,

Osvětitelko Gruzie,

která jsi byla flétnou Ducha Svatého,

svatá, apoštolům rovná, Nino,

pros Krista Boha,

aby spasil duše naše.

připravil MD

Poznámky pod čarou:

[1] V gruzínštině má femininum tento tvar: „Nino“…

[2] Antický a byzantský název dnešní Gruzie საქართველო.

Ibérie (gruzínsky: იბერია, latinsky: Iberia, řecky: Ἰβηρία) byl římský a řecký název pro starověké gruzínské království Kartli, který existoval od 4. století př. n. l. do 6. století n. l. Pojem Kavkazská Ibérie je používán proto, aby nedošlo k záměně s evropskou Ibérií – Pyrenejským poloostrovem. Kavkazská Ibérie společně s přímořským státem Kolchida položila základy gruzínské státnosti a gruzínského národa.

Užitečné odkazy: