„Soudím totiž, že utrpení nynějšího času
se nedají srovnat s budoucí slávou,
která má být na nás zjevena.“
(Ř 8,18)
Co jen za utrpení se nachází na tomto světě!
Utrpení tohoto světa je nekonečné. Obecný rozklad rodin, lidí dospělých i mladých. Každý den je mé srdce drceno jako v mlýnici…
Většina domácností je plných zármutku, agónie, úzkosti. Pouze v rodinách, které žijí podle Boha, jsou lidé v pořádku. V těch druhých dochází k rozvodům.
Jiní zažívají krach, další jsou nemocní anebo oběťmi havárií. Někteří další musejí brát psychofarmaka anebo jsou závislí na drogách!
Ach ti nebozí lidé! Víceméně všichni mají nějaké bolesti!
Obzvláště v dnešních dnech někteří lidé ztrácejí práci, mají buď dluhy anebo trpí z jiných důvodů. Některé drtí jejich finanční situace, banky je táhnou z jejich domovů… Stovky problémů!
A takové potíže netrvají jen jeden nebo dva dny!
A pokud jsou v takových rodinách jedno nebo dvě děti, tak nakonec i ty onemocní kvůli tomuto těžkému stavu.
Kéž by takové rodiny mohly zažít pocit bezstarostnosti (nepečování o mnoho věcí), jaký mají mniši, prožily by pak tu nejkrásnější Paschu v životě!
Ach, jaká to bída je na světě!
Když někdo cítí bolest za ty druhé a zajímá se a pečuje o své bližní, tak pak celý svět vidí jako přes nějaký rentgen, skrze duchovní paprsky.
Mnohokrát, když se modlím, vidím malé děti, chudáky, přicházející za mnou a prosící Boha o pomoc. Jejich matky je pobízejí k modlitbě, protože mají problémy a různé potíže v rodině, a tyto děti pak prosí Boha o pomoc.
Pootáčejí knoflíkem na stejnou frekvenci (na které vysílám i já), a tak spolu navazujeme (duchovní) spojení!
Podle: Svatý Paisij Svatohorec – Slova I. „S bolestí a láskou“, s. 14
Zdroj: Του Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου
připravil a přeložil Michal Dvořáček
