Starec mu dal jméno „Olet“,
což v jazyce Beduínů znamená „dítě“.
Přítel starce Paisije z říše zvířat s červeným krkem
Starec Paisij měl ve zvyku odcházet ze své kalyvy a chodit kousek výš, aby se tam v klidu modlil se svými komboskini modlitbu Ježíšovu.
Jednou tam za ním přiletěl malý ptáček, drozd s červeným krkem, který ho od té chvíle navštěvoval pravidelně a s nímž se starec Paisij spřátelil.
Starec mu dal jméno „Olet“, což v jazyce Beduínů znamená „dítě“.
Když ho oslovil tímto jeho novým jménem, ptáček okamžitě přiletěl, sedl si mu na rameno a pak zobal semínka z jeho dlaně. Když starec odešel, nechal pro Oleta něco dobrého na zob na jedné kamenné desce. Pod ní si uložil další zásoby. Vždy mu pak z nich dával něco dobrého, jednou rýžové a podruhé pšeničné zrnko.
Svatý Paisij také vyprávěl:
„S Oletem jsem se přátelil pět let. Jednou, když jsem byl nemocný, si Olet nevzal nic z jídla, které jsem mu připravil, ale přišel se podívat, co dělám. Chůdě ptáče, dojal mě. Ptáci totiž rozumí náladě lidí a podle toho k nim také přistupují. Člověka považují ze svého pohledu za Boha. A proto je musí člověk mít rád, neboť na ně již nečeká další Ráj!“
Zdroj: Φίλοι του Αγίου Όρους
