Všichni přítomní na „Dni pravoslavné rodiny“ dosvědčili předivnou moc lásky a pouto jednoty naší farnosti!

„Rodina rodině vychvalovati bude skutky Tvé, a předivnou moc Tvou zvěstovati.“ (Ž 145,4)

7. Neděle po Pasše, zasvěcená památce 318 svatých Otců Prvního všeobecného sněmu v Niceji (roku 325 po Kr.), měla pro naši farnost na programu ještě jednu významnou událost. A tím nebylo nic jiného než letní oslava „Dne pravoslavné rodiny“, která v řadách našich věřících získala na velké oblibě, takže si dnes již bez tohoto spontánního setkání všech našich pravoslavných rodin, mládeže i dětí závěr června ani nedokážeme představit.

Opět a opět musíme poděkovat a pochválit organizátory celé akce, zejména pak našeho duchovního pastýře – otce Jozefa, který s vědomím blížících se prázdnin a rovněž svátku svaté Padesátnice ve vhodnou chvíli „shromáždil“ členy naší farnosti pod jednou „stanovou střechou“, kde bylo možno chvíli posedět, pohovořit, odpočinout si a pochutnat si na dobrém obědu. Po jídle jsme všichni s dychtivostí očekávali letošní zákusek v podobě tradičního farního „rodinného dortu“ sestry Mariny! Někteří členové naší farnosti pak ještě s sebou přivezli také meloun, který byl příslovečnou sladkou tečkou za dobrým pohoštěním letošní akce.

A nutno říci, že také počasí nám v dnešní nedělní den přálo! Po deštivé noci jsme si užili krásně slunečný den!

Po jídle a dobrém pití byl konečně čas k odpočinku, pro jedny aktivního, pro druhé pasivního, přičemž každý si našel své oblíbené místo či aktivitu, a takto jsme v zaujetí pro dobrý prožitek dnešního krásného programu společně strávili zbytek odpoledne.

K dispozici nám a hlavně našim dětem byly opět skákací trampolíny, nafukovací hrad, kolotoč, houpačky, ale i nedaleká bobová dráha. Ty náročnější čekalo rozehřívací kolo volejbalu, a vůbec při tom nevadilo, že jsme tentokrát beachvolejbalové hřiště kvůli promáčenému povrchu nemohli použít. Až na dva statečné mladé otužilce, kteří se nelekli žádných překážek a terén hřiště se srdnatostí sobě vlastní vyzkoušeli.

Zkrátka a jednoduše řečeno, prožili jsme opět krásné a radostné chvíle, jsouce zabráni do družných rozhovorů, milých setkání a přátelské zábavy, která svědčí o tom, že jsme všichni součástí velké Boží rodiny pravoslavných křesťanů a náš nebeský Otec je tím, kdo naše pravoslavné rodiny jako láskyplný Otec chrání a ve své velemoudrosti o ně pečuje.

„‚Neboť v něm žijeme, pohybujeme se, jsme,‘ jak to říkají i někteří z vašich básníků: ‚Vždyť jsme jeho děti.‘“ (Sk 17,28)

Sláva Tobě, Bože náš, za veliké Tvé dobrodiní!

Sláva Tobě, Bože náš, za veliké Tvé hojné dary!

Sláva Tobě, Bože náš, za to, že „slova Apoštolů a dogmata Otců zapečetila jedinou víru Církve, kterou vyznáváme…, a díky tomu slavíme „veliké tajemství zbožnosti“! (z Kondaku svatým Otcům, 8. hlas)

připravil Michal Dvořáček

Fotogalerie z letošní akce: