Když světce po jeho zesnutí vynášeli z nemocnice,
z jeho čela vytékalo myro.
Pokoj v Athénské nemocnici Aretaio, kde zemřel svatý Nektários Eginský
Svatý Nektários Eginský (1846-1920), metropolita pentapolský, je jedním z největších světců všech dob, jehož život a dílo se odehrávaly na přelomu 19. a 20. století.
Jeho světské jméno bylo Anastasios Kefalas a jeho život byl popsán v mnoha knihách a přeložen do řady světových jazyků. Mezi věřícími byl oblíbeným hierarchou, kazatelem a pedagogem. Svatý Nektários je pravoslavný světec par excellence a je rovněž velkým divotvůrcem, protože konal zázraky ještě za svého života a pak i po svém zesnutí až dodnes.
Závěr jeho života byl velmi bolestný. Spolu s přibývajícími roky a dalšími zdravotními neduhy ho sužovalo zejména chronické onemocnění prostaty.
V roce 1920 byl přijat do Nemocnice Aretaio v Athénách, kde mu byla diagnostikována rakovina prostaty.
Dne 8. listopadu téhož roku svatý Nektários na tomto místě zesnul.
Místnost, ve které světec zemřel, se dnes proměnila na poutní místo. Nachází se v části nemocnice známé jako „Tsivanopouleio“. Jeho pokoj zdobí ikony a tzv. „támata“, tj. „obětiny“ věřících, které přinášejí v podobě malých ozdob zavěšených na ikoně světce jako výraz jejich silné víry a vděčnosti za uzdravení či jako prosbu ke světci za různé jejich potřeby.
Svatý Nektários byl považován obyvateli ostrova Egina za žijícího světce.
Události, které popisují mnišky, Kostis Sakkopoulos, přátelé, kněží a ostrované, jsou skutečně pozoruhodné a do značné míry osvětlují míru světcovy oblíbenosti mezi lidmi.
Bylo zaznamenáno, že na přilehlém lůžku, kde byl ve výše jmenované athénské nemocnici krátce před svou smrtí svatý Nektários hospitalizován, se tou dobou léčil i jeden paraplegik, který nemohl chodit. Jakmile na něm spočinula košile zesnulého světce, byl náhle vyléčen.
Když světce vynášeli z nemocnice, zdálo se, že jeho tělo postrádá jakoukoli váhu, jako by byl ve stavu beztíže, a z jeho čela vytékalo myro.
Největší záhadou, která může být vysvětlena pouze prizmatem naší víry, jsou světcovy ostatky, které i navzdory několikanásobnému pohřbení a vyzdvižení ze země po jeho smrti… zůstaly nezměněny, tj. neporušeny po více než 30 let.
Svatý Nektários byl plodným církevním spisovatelem a učencem své doby, a díky tomu vydal rozmanité dílo zabývající se nejrůznějšími tématy: náboženskými, sociálními, pedagogickými, morálními atd. Jeho dílo, jak víme z dobového tisku a z univerzitní komunity, bylo uznáváno ještě za jeho života pro svůj vědecký význam, ale také styl a duchovnost.
Dodnes je v nemocnici Aretaio na počest svatého Nektária zachován jak jeho nemocniční pokoj v křídle „Tsivanopouleio“, který se postupně proměnil na malé poutní místo… A rovněž zde byla postavena kaple svatého Nektária, která se nachází hned vedle Chrámu sv. Georgia uvnitř nemocnice, přičemž její stěny jsou rozepsány výjevy ze života a zázraků tohoto světce.
Svatý otče Nektárii, pros Boha za nás!
připravil a přeložil Michal Dvořáček
Užitečné odkazy:
Zdroj příspěvku:
https://aretaieio.uoa.gr/to_nosokomeio/istorika_stoicheia/
Doprovodné fotografie z Nemocnice Aretaio a fotografie světce za jeho života:
V tomto (nemocničním) pokoji v neděli večer dne 8. listopadu roku 1920 svatě zesnul divotvůrce Nektários Eginský, metropolita Pentapolský. Zde se udál jeho první zázrak po jeho zesnutí u jednoho zde hospitalizovaného pacienta…
