Svatí Basil, Řehoř a Jan sami nejprve napodobili ctnost a ryzí lidské vzory, které ve svých dílech nastínili pro blaho křesťanství!

„Či snad nevíte, že vaše tělo je chrámem Ducha svatého, který ve vás přebývá a jejž máte od Boha? Nepatříte sami sobě!“ (1 Kor 6,19)

Τři světitelé čili svatí hierarchové naší Církve, tyto vynikající, zářné osobnosti zlaté éry křesťanství, jsou jasnou odpovědí všem těm, kteří ať už z nevědomosti nebo ze záměrného nepřátelství pomlouvají křesťanství jako nějakou údajně tmářskou nauku, která zničila starověkou civilizaci a přivedla lidstvo do temných věků. Tři světitelé a téměř všichni svatí Otcové naší Církve byli nositeli vysoké kultury a úrovně vzdělání. Svatý Basil Veliký disponoval téměř všemi znalostmi své doby, byl teologem, filologem, lékařem, geometrem, přírodovědcem, právníkem, řečníkem a hudebníkem. Svatý Řehoř byl velkým teologem, bezpříkladným básníkem archaických veršů, řečníkem a filosofem. Díky svému kolosálnímu vzdělání byl profesorem slavných athénských filosofických škol! Svatý Jan Zlatoústý byl uznávaným řečníkem, právníkem, teologem, vynikajícím filologem a bezpříkladným mužem řeči, proto se mu také říkalo Zlatoústý. Jeho slavný národní učitel Libanios hořce prohlásil, že tohoto jeho úžasného studenta si získalo křesťanství, a tak nacionalismu (té doby) ztratil vzácnou intelektuální osobnost!

Specifické historické období, ve kterém žili, bylo dobou přechodu, intenzivních duchovních konfliktů. Starověký svět se potápěl pod historickou nutností a na duchovní nebeské klenbě nastupovala nová realita, křesťanství. Tento přechod se neobešel bez konfliktů a třenic. Umírající nacionalismus vzdoroval ze všech sil, které mu zbyly. Jako smutný příklad a zcela zřejmý aspekt této neklidné doby byl císař Julián Odpadlík (361–363), který se násilím a bezvýsledným pronásledováním křesťanství pokoušel vzkřísit pohanství.

Ale dotyční Otcové nejen, že viděli (aniž by se museli obracet zpět a vracet se k tomu minulému) proud historických vlivů, ale také k tomu všemu pozitivně přispěli. Při pohledu na barbarství bezbřehého nacionalismu své doby si zachovali vždy prozíravý postoj. Typické pro toto tvrzení jsou poslání svatého Řehoře svému příteli a bývalému spolužákovi Juliánovi. Svatý Řehoř vyzýval fanatického císaře, aby lépe studoval helénismus, aby se z něj poučil, že pronásledování a zločiny v jeho jménu nejsou oprávněné.

Tři světitelé nebyli jen vyznavači slova, ale také neúnavnými realizátory skutků, muži praxe. Krátký pohled na jejich život nás ujišťuje o jejich mnohostranné pastorační, sociální a duchovní práci. Jen pohleďme na slavnou a jedinečnou „Basiliádu“, kterou založil svatý Basil Veliký v Cesareji Kappadocké, dále titánské zápasy svatého Řehoře proti Ariánům v Konstantinopoli či blahou a příkladnou charitativní činnost svatého Jana Zlatoústého v Antiochii a poté v Konstantinopoli… To jsou jen některé z jejich aktivit.

Svaté ostatky Třech světitelů ve svatohorském monastýru Chilandar

Zároveň nám tito svatí muži po sobě zanechali nesmírné dílo literární, v němž je zachován nejen jedinečný řecký jazyk, ale rovněž vše dobré, co antika vytvořila. Uveďme například 17 000 básnických veršů svatého Řehoře, které jsou srovnatelné s díly velkých básníků řeckého starověku. Za zmínku stojí dokonce i spisy Basilových nabádání, aby mladí lidé získali prospěch ze selektivního studia řeckých filosofů a spisovatelů…

Tito velcí Otcové nepěstovali ve svých životech pouze ducha, ale i ctnost. Životy těchto svatých a Synaxáře naší Církve jsou toho dokladem, neboť obsahují svědectví o jejich způsobu života a zušlechťování ctností v jejich každodenním životě.

Příslovečná byla například štědrost svatého Basila, sladkost a laskavost svatého Řehoře a soucit s chudými Jana Zlatoústého. Ryzí lidské vzory, které ve svých dílech nastínili pro blaho křesťanství, jako první napodobovali právě oni sami.

při příležitosti neděle Marnotratného syna a svátku Tří světitelů
připravil a podle níže uvedených pramenů přeložil
Michal Dvořáček

Literatura: Λάμπρου Κ. Σκόντζου Θεολόγου (Καθηγητού): „Τρείς Ιεράρχες: Οι Μεγάλοι της Εκκλησίας και της Ιστορίας“

Zdroj převzatých ikon:
https://www.facebook.com/PrijateljiManastiraHilandara

Za fotografie z Neděle Marnotratného syna (12.2.2023) děkujeme br. Nikolajovi!
(Chrám Krista Spasitele, Karáskovo nám., Brno Židenice)

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..