Je někdo z vás nemocný? Ať zavolá starší sboru a ať se za něj modlí a pomažou ho olejem v Pánově jménu. Modlitba víry uzdraví nemocného, Pán ho pozdvihne, a jestliže se dopustil hříchů, bude mu odpuštěno. Vyznávejte jedni druhým svá provinění a modlete se jedni za druhé, abyste byli uzdraveni. Vroucí modlitba spravedlivého zmůže mnoho. (Jk 5,14-16)
Otec Jozef (uprostřed), o. Georgij (vpravo) a o. Marek (vlevo)
Jak je patrno z výše uvedeného biblického citátu sv. apoštola Jakuba, existuje jasné svědectví o tom, že svatá Tajina pomazání nemocných nebyla „posledním pomazáním“ udíleným umírajícím, ale představovala léčení nemocí duševních i tělesných. V Evangeliu podle sv. Marka se o tom píše následující: „I vyšli a volali k pokání, vymítali mnoho zlých duchů, potírali olejem mnoho nemocných a uzdravovali je.“ (Mk 6, 12-13)
V prvokřesťanské Církvi se všechny bohoslužebné úkony spojovaly se sv. liturgií. Zvláště je to vidět na svatebním obřadu, který je sestaven jako sv. liturgie bez eucharistického kánonu. Jiné obřady se vytvořily z jitřní bohoslužby. Tento proces trval podle odborníků do konce 8. století.
Svatá tajina pomazání nemocných se v Církvi udílela nemocným od nepaměti, ale nejprve způsobem velmi prostým. Svatý Irinej (+140) o ní svědčí v polovině 2. století a později sv. Serapion (+366), přítel sv. Athanasia Velikého, zanechal dokonce modlitbu nad sv. olejem v písemné podobě…
Více zde: https://www.facebook.com/SvatyVaclavBrno/posts/1667694433308127
