„Lenost uvede do mrákot; zahálčivá duše bude hladovět.“ (Př 19,15)
Starec Paisij před svou Kelií Panaguda
(Svatá Hora Athos)
Starec Paisij jednou pravil:
„Kam člověk nedosáhne, tam pomáhá Bůh!
Bůh pomáhá v tom, co není v lidských silách.
– Co to tam kouří (ptal se starec)?
– Něco hoří, starče.
– Rozdělal jsi oheň v takovém počasí (když fouká vítr)?
– Starče, vždyť ráno pršelo.
– I kdyby pršelo anebo se stala potopa, pakliže nastane takové sucho jako nyní, vše bude jako střelný prach (tj. hotové k ohni)!
– A zase někdo další podotknul: „Vždyť pršelo!“
Ale starec odpověděl:
– Kvůli vaší pošetilosti to tam dole nedávno vzplanulo, cožpak jste zapomněli? Když se člověk jednou zesměšní, musí pak pro příště dávat pozor a být opatrný. Bůh pomáhá tam, kde musí, tj. tam, kde člověk nemůže jednat lidsky, Bůh však nepomůže tam, kde jednáme pošetile. Pokud se tak chováme, zavdáváme příčinu k posměchu nad našimi svatými.
– Starče, pozná člověk vždy, do jaké míry by měl jednat za sebe jako člověk (a kde už ponechat dílo na Bohu)?
– Zpočátku to tak vypadá, ale i kdyby měl vůli udělat, co může, ale neudělal to, protože mu v tom něco bránilo, Bůh mu pak v těžké chvíli pomůže. Pokud však neměl vůli, zatímco odvahu měl, Bůh mu nepomůže.
Představte si takový případ:
Někdo vám radí, abyste si v noci dali petlici na dveře (před zloději), ale vy ji nenasadíte, protože se vám nechce, a říkáte si, že vás Bůh ochrání. Nejde o to, že důvěřujete Bohu, a proto petlici na dveře nedáte… Jde o to, že ji tam nedáte proto, že je vám to zatěžko (z lenosti). Jak pak může Bůh pomoci?
Je správné, aby Bůh pomáhal někomu línému?
Když např. někomu řeknu, aby tam či jinam dal petlici, a on to neudělá, pak už jen kvůli své neposlušnosti takový člověk zaslouží trest.
Cokoli může člověk udělat svými lidskými silami (jako člověk), měl by udělat, a co už nedokáže, to má nechat na Bohu.
A pokud udělá trochu víc, než může, a nikoli ze sobectví, nýbrž z lásky, protože si myslí, že ještě nevyčerpal to, co jako člověk může dokázat, Bůh to znovu uvidí a bude dojatý.
Modlitební koutek starce Paisije v Kelii Panaguda na Svaté Hoře Athos
Bůh, aby pomohl, chce také vidět naše vlastní úsilí.
Víte, Noe se připravoval sto let, aby postavil Archu. Dřevo řezali dřevěnými pilami. Našli další tvrdší dřeva a vyrobili z nich pily. Nemohl Bůh udělat něco, aby byla Archa hotová rychleji?
On jim však řekl, jak ji mají postavit, a pak jim dodal sílu.
A stejně tak i my děláme, co můžeme, aby Bůh mohl udělat to, co my už nedokážeme.“
„Udělej si archu z goferového dřeva. V arše uděláš komůrky a vysmolíš ji
uvnitř i zvenčí smolou.“ (Gn 6,14)
Podle: Svatý Paisij Svatohorec: Slova II. – „Duchovní probuzení“, s. 158.
Zdroj: Του Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου
připravil Michal Dvořáček
Další užitečné odkazy:
V prvním (video) záznamu je krátká nahrávka ještě žijícího starce Paisije mezi poutníky na Svaté Hoře Athos. Neexistuje mnoho takových nahrávek ze života starce Paisije.
https://www.facebook.com/reel/494136293182333?locale=cs_CZ
A na druhém (audio) záznamu je slyšet zpěv samotného starce Paisije Svatohorce, který pronáší slova skladby zasvěcené Přesvaté Bohorodici „Jest vpravdě důstojno“. Datum této nahrávky není známo, ale má se za to, že byla pořízena během božské liturgie ke cti svaté Euthýmie v roce 1981.
