Svatý Jeroným Hesychasta z Eginy, zvaný „Kappadočan“ (1883 – 1966)
Starec Jeroným pravil:
„Duchovní život je „uměním umění“ a „vědou věd“. Až na to, že aby člověk toto umění poznal, musí vykonat velký zápas, ponořit se hluboko do svého nitra. Zavřete se proto na hodinu denně ve svém pokoji a přemýšlejte o Kristu a svém vlastním osudu. Ticho je nezbytné pro duševní kultivaci člověka. Vítr, který fouká venku, nezastavíte. Ale vy můžete zavřít dveře svého pokoje. Zajistěte dveře své duše a zůstaňte v klidu, ať vás neunese proud.
Někteří věřící jsou předurčeni pro službu v Církvi, jiní k tomu, aby se skryli v kryptách a jeskyních…. Pokud je to možné, ohraďte svou mysl a přiveďte ji k úvahám o svatých, kteří se všichni takto (ve svém nitru) skrývali.
Dbejte na to, abyste získali (ctnost) cudnosti a bezúhonnosti svých myšlenek. Nemyslete na nic, co by odvádělo vaši mysl od Boha. Postarejte se (doslova) o neposkvrněnost svých myšlenek. Vše vychází z mysli a ze srdce. Všechno je připisováno myšlenkám… Žádejme Boha a On nám pomůže. Pane Ježíši Kriste, smiluj se nad námi. Pane Ježíši Kriste, smiluj se nad námi. Ke všemu je potřeba schopnosti rozlišování a umění.
Zamilujte si proto modlitbu! Modlete se v duchu, ať jste kdekoli a kdykoli. Není nutné, abyste se modlili pouze na určeném místě. Job se modlil na hnojišti. Daniel v jámě lvové, Jonáš v útrobách kytovce, Pavel jsa spoután okovy, lupič na Kříži; modlit se je možné všude, ve městech, v jeskyních, v domech, na trzích, všude tam, kde se člověk nachází, a právě tam pak vznikají „chrámy“ (jeho srdce)… Důležité je, aby se člověk chtěl modlit, a pak vše pochopí, bude zpraven (shůry), že „Pán je blízko těm, kteří Ho vzývají“.
Nikdo nemůže ovládat vaši mysl, nikdo vaši mysl nevidí! A nezapomeňte, že ze všech „výkřiků“ vašeho srdce mají největší hodnotu právě ona nevypravitelná sténání, tzv. „vnitřní křik“ (vaší duše)! „Křičte voláním nezamlčitelným“, ať spíte, ať jíte, ať pracujete anebo chodíte… Trpělivě klepejte na dveře milosrdenství našeho Pána v tichém sténání a se slzami.
Někteří žijí v poušti a bojují se svými vášněmi, a přestože byli léta mnichy, ve svých srdcích ničeho nedosáhli. A jiní, žijící ve světě, dokázali přenést pustinu do svého nitra!
Díky Bohu, stále ještě existují laici i duchovní, v nichž má Bůh zalíbení. Kéž je Bůh zachová (ve své milosti).
Temnota existuje dnes stejně jako i dřív. Ale světlo rozptyluje temnotu. Dnes je kolem nás hustá tma, avšak silné a hojné světlo ji činí neviditelnou. Takže v nás je jak tma, tak světlo. Udělejme, co můžeme, abychom zintenzivnili světlo, a pak tma odejde. Plujeme v Božím milosrdenství, v milosti Jeho Církve. Záleží jen na nás, tedy na naší vůli, abychom vnesli světlo do naší duše. Bůh nám ho bohatě sesílá.
Pláču, když myslím na Boží lásku.“
Z knihy Sotirie D. Noussi: „Starec Jeroným Eginský“ (1883-1966)“
Zdroj: Πατέρες τῆς Ἐκκλησίας
připravil Michal Dvořáček
