Raduj se, Bohorodice, Ty, která jsi kořenem našeho pokolení!

Narození Přesvaté Bohorodice

Podle díla (†) archim. Georgia Grigoriatského

V Bohu zesnulého igumena Posvátného monastýru sv. Řehoře
na Svaté Hoře Athos

Monastýr sv. Řehoře na Svaté Hoře Athos

Drazí bratři a sestry v Kristu,

„Narození Přesvaté Bohorodice“ je podle archim. Georgia „svátek naplňující celý svět velkou radostí“. V jednom z mnoha krásných oslavných veršů a troparů k tomuto svátku je Přesvatá Bohorodice nazývána „kořenem našeho pokolení“. A vskutku, Panagie je novým kořenem, zasazeným do tohoto neplodného světa, do světa, jak praví starec Georgios Grigoriatský, „který je neúrodný (planý a bezobsažný), do světa duchovně umrtveného, do nějž dokázala vnést květ života, našeho Spasitele Krista“.

Bez toho „nového kořene“ by lidské pokolení nebylo schopno získat ten nejsladší plod, kterým je náš Spasitel. „A proto Narození (Přesv. Bohorodice), jako začátek (duchovní) přeměny lidského pokolení, je předpokladem radosti rozprostírající se po celém světě.“

Nezapomínejme, jak dodává starec Georgios, že k tomu, abychom mohli zažívat tuto všeobjímající radost, dosahující až na konec světa, bylo třeba přínosu dvou pokorných duší: svatého Jáchyma a svaté Anny. Oni totiž „tajemně uctívali Boha ve svých srdcích“. Svůj žal a bol kvůli své neplodnosti ponechali s důvěrou Bohu, k Němuž se modlili bez ustání. „A díky jejich úctě a službě Bohu, jejich důvěře v Něho, poručení jejich životů Bohu, díky čistotě jejich srdcí, díky jejich prostotě
a pokoře… se stal velký zázrak.“ Starec Georgios velmi pregnantně vyjasňuje, že
„z původně neplodného páru povstalo vyřešení problému lidské neplodnosti“. „Tam, kde Bůh chce, tam překonává i zákony přirozenosti.“ Podle starce Georgia nevyřešili problém neplodnosti ani filosofové ani politici ani další významní činitelé společenského života našeho lidstva. Naopak, vyřešili ho dvě pokorné
a prosté duše: svatí Jáchym a Anna.

Jen pomysleme, jak velké a významné věci mohou být dostiženy ze strany pokorných a prostých lidí. Svět, v němž žijeme, tyto „prosté a pokorné“ duše nectí, neuznává, neboť mu podle starce Georgia scházejí kritéria, jimiž by správně posuzoval tyto druhy duchovních úspěchů. Svět je přehlíží, není si jich vědom
a velmi často jimi dokonce pohrdá. Když se ale tyto duše odevzdají Bohu, pak Bůh může pomocí těchto pokorných a prostých duší učinit něco velikého pro celý tento svět, podobně jako tomu bylo v případě svatých Bohorodičů Jáchyma a Anny.

Svatí Jáchym a Anna nemohli podle starce Georgia vědět ani tušit, jaké plody může přinést jejich pokora, svatý svazek společného života, počestné manželství, poslušnost vůči Bohu, jejich touha po Bohu a víra v Něho. Z těchto případů však Bůh často činí velké skutky pro celý svět.

Blahoslavíme dnes proto svaté Jáchyma a Annu a vyjadřujeme jim svoji vděčnost neboť toto čisté a spořádané manželství předalo díky své modlitbě, čistotě
a posvěcení našemu světu květ panenství, naši Vládkyni Bohorodici, Matku našeho Vykupitele.

I my se účastníme této celosvětové radosti, a sice tajemně, srdečně, modlitebně
a bohoslužebně.

Děkujeme také Přesvaté Bohorodici, neboť z jejího nitra vyšel Bůh (Ježíš Kristus). Přesvatá Bohorodice se cele odevzdala modlitbě a askezi, už od svého dětského věku. Cele se oddala Bohu. A tím pokračovala podle starce Georgia ve svatosti svých rodičů Jáchyma a Anny, svých Bohem vdechnutých a Bohem zvěstovaných rodičům, a sama se stala Bohem štípeným plodem panenství, Matkou Vykupitele.

A proto dnes prosíme, v den svátku jejího svatého Narození, aby podobně jako kdysi pomohla vyřešit neplodnost lidského rodu, aby pomohla také nám „překonat neplodnost smrti“. Neboť podle starce Georgia je naše lidské pokolení skutečně neplodné. Počalo mnoho přirozených dětí, ale jediné dítě, které mělo (toto naše lidské pokolení) přivést na svět, nemohlo porodit. „Nemohlo přivést na svět Boha.“ A proto, ačkoli měl svět mnoho svých dětí, zůstával duchovně neplodným.

Naše Panagie však vyřešila tuto celosvětovou neplodnost a porodila Syna Božího.

„A tak stejně jako Přesvatá Bohorodice porodila Syna Božího, ať i nás, s pomocí své přímluvy a požehnání, učiní hodnými následovat její stopy a stopy jejího Syna, abychom překonali neplodnost hříchu, neplodnost lidské přirozenosti postrádající Ducha Svatého. A nechť přispěje, aby i naše přirozenost byla učiněna plodnou působením Ducha Svatého, schopnou produkovat svaté ctnosti a být duchovně plodnou a plodonosnou. Jedině tak může naše přirozenost dosáhnout zpět své důstojnosti, takové důstojnosti, kterou stvořil Bůh. Neboť Bůh neučinil člověka, aby zůstal mrtvý, neplodný a planý, nýbrž On ho učinil tak, aby byl živý, plodný
a aby v sobě dával povstat samotnému Kristu.“

Starec Georgios naznačuje, že každý člověk musí být „nositelem Krista“ (Christoforos) podobně tak, jak v sobě nosila Krista i Přesvatá Bohorodice jako vůbec první z lidského pokolení, kdo kdy žil zde na zemi.

Starec Georgios nám všem přeje, abychom následovali stopy Přesvaté Bohorodice také v našem osobním zápase a neztráceli naději, že když se budeme takto snažit
a zápasit i my, že i my nakonec nezůstaneme neplodní a bez Krista.[1]

[1] Hlavní bibliografický pramen:

(+) Αρχιμ. Γεώργιος (Καψάνης), Καθηγούμενος της Ιεράς Μονής Οσίου Γρηγορίου, Άγιον Όρος. Εις το Γενέσιον της Κυρίας Θεοτόκου (1988). Ιn: Ομιλίες σε ακίνητες Δεσποτικές και Θεομητορικές εορτές Α’ (των ετών 1981-1991). Έκδοσις Ιεράς Μονής Οσίου Γρηγορίου, Άγιον Όρος 2015, s. 165-169. ISBN: 978-960-7553-34-8.