„Jestliže pronásledovali mne, i vás budou pronásledovat.“ (Jn 15,20)
Slovo úvodem
Starověký filosof Platón (ve svém díle dialogů „Symposion“) zdůrazňoval, že „podobný (člověk) se přibližuje vždy k tomu, kdo je mu podobný“, tzn., že „podobný vyhledává podobného“. Dnes bychom to mohli jazykem dnešní doby přeložit asi tak, že člověk má od přírody tendenci přistupovat k lidem, kteří jsou mu podobní, má tendenci se stýkat s těmi, jako je on.
V křesťanském slova smyslu to platí podobně. Věřící v Krista se chtějí připodobnit svému Učiteli, původci a vůdci jejich víry, kterým je náš Spasitel. Jakkoli to není snadné, je to pro nás pro křesťany dosažitelné prostřednictvím Boží blahodati.
V podobném slova smyslu nacházejí „potěchu“ ze vzájemného obecenství a jsou k sobě puzeni i lidé, kteří činí nespravedlnost a kteří chodí po radě bezbožných… Ti jsou si také podobní, avšak skrze své skutky tmy, kterých se účastní.
Cílem nás křesťanů je však vytrvat na Boží cestě a neuhnout z ní, ať by se dělo cokoli. V tom mám pomáhají naši svatí a jejich příklady, neboť platí, že ten, „kdo vytrvá až do konce, spasen bude“ (Mt 10,22).
Velkým a trvalým zázrakem v naší Církvi je neustálé zjevování svatých. Za dva tisíce let její historie nebyla doba, kdy by nebyli zjeveni nějací svatí. V naší Církvi nikdy nechyběli svatí, a to je trvalý zázrak v jejím dvoutisíciletém historickém běhu. Světci, muži a ženy, jsou viditelnými znameními vykupitelské energie Ducha Svatého, který obnovuje lidi a činí z nich božské bytosti, čisté obrazy Trojjediného Boha, zbožštěné milostí. Nikdy nenastane doba, kdy v Církvi nebudou nějací svatí. Jeden velký asketa napsal, že nepřítomnost svatých na světě bude znamenat jeho konec.
Nejútěšnějším a nejnadějnějším faktem je, že i v současné postmoderní době všeobecného odpadnutí a různorodé vzpoury proti Bohu se objevují svatí, kteří jsou „bohonosní“ (nesou v sobě Boha) a rovněž „duchonosní“ (nesou Ducha Božího), a ve svém životě i křesťanském vyznání se podobají světcům prvotní Církve. A děje se tak proto, jak napsal apoštol Pavel, „že se rozhojnil hřích, a když se rozhojnil hřích, tedy ještě více rozhojnila se milost“ (Ř 5,20). Kde ďábel obdělává své vlastní pole plevelem, tam Bůh obdělává své vlastní pole dobrým semenem.
Takové dobré semeno se objevilo a bylo vypěstováno i v našich bouřlivých časech. Na pomyslné obloze se objevila velká jasná hvězda. Pravý Boží muž, znovuzrozený z Boží milosti, zpečetěný svou přítomností a svým dílem v Církvi Kristově a zjevivší se všem teprve nedávno, v minulém století.
Ano, řeč je o svatém divotvůrci Nektáriovi Eginském, metropolitovi pentapolském. Blahodatná nádoba Božího vyvolení, v jejíž osobě byl (Boží) obraz spasen, jak zpívá naše Církev, aby byl Bůh oslaven. Moderní patristická postava svatého Nektária se podobá velkým Otcům starověké Církve. Vždyť také svatý Nektários se stal čistým obrazem Boha a posvěceného člověka.
Svatý Nektários byl milovaný Bohem a nenáviděný ďáblem. Koho Bůh miluje, toho ďábel nenávidí! Jeho nenávist se projevuje fyzickým utrpením. Má za společníky, za nástroje zkažené jedince na zemi, vydané napospas nemravnosti, sebelásce, nerozumné ctižádosti a přízemní závisti, a obrací je proti těm, kteří chtějí žít a chovat se bohabojným způsobem.
Apoštol Pavel nás, křesťany, ujistil, že „všichni, kdo chtějí žít zbožně v Kristu Ježíši, budou pronásledováni“ (2 Tm 3,12). Naše církevní historie a Synaxáře našich svatých jsou neklamnými svědky pronásledování myriád svatých naší Církve. Není světce, který by neokusil hořký kalich pronásledování a zkoušek (Apoštol Pavel, svatí Apoštolové, Basil Veliký, Řehoř Theolog, Jan Zlatoústý, Athanásios Veliký, Maxim Vyznavač, Marek Eugenikos, Fotios Veliký, Kosmas Etolský, Justin Popovič a mnoho dalších).
Svědectví o Kristu se stalo a zůstává osobním svědectvím pro svědomité a uvědomělé věřící. Náš Pán Ježíš Kristus je prvním „martyrem“ (svědkem i mučedníkem) naší Církve, který ji, podle apoštola Pavla, „očistil svou vlastní krví“ (Sk 20,28). Jako první byl pomluven ďáblem a vydán svým pozemským pronásledovatelům, Židům a Římanům, aby byl pomlouván, mučen, ukřižován a zemřel na Kříži. Pozdější mučedníci a všichni „pronásledovaní pro spravedlnost“ (Mt 5,10) jsou svědky a předobrazy našeho Krista, který trpěl, byl za nás ukřižován, byl pohřben a nakonec slavně Vzkříšen.
Pán Ježíš Kristus před touto situací varoval, že životy těch, kteří vyznávají Jeho svaté jméno, budou zažívat pronásledování… Kristus je varoval, že padlý svět pod vlivem knížete lži bude silně vzdorovat zjevené pravdě a svědkové této pravdy budou trpět mučednickou smrtí, aby pravda mohla nakonec zazářit a otec a vynálezce lži aby byl nakonec svržen ze světa. „Hle, posílám vás jako ovce mezi vlky“ (Mt 10,16) a „Jestliže pronásledovali mě a vás, toto všechno vám udělají pro mé jméno“ (Jn 15,20). „Všichni vás budou nenávidět pro mé jméno.“ (Mt 10,22) „Neboť vás budou vydávat radám a ve svých synagogách vás budou bičovat… a kvůli mně budete přivedeni před místodržitele a krále na svědectví jim i pohanům.“ (Mt 10,16)
Slova Páně byla ověřena v osobách a životech mnoha svatých a jistě i v osobě a pohnutém životě svatého Nektária Eginského, který byl skutečným předobrazem Krista, který za nás trpěl. Jeho pohnutý život byl nekonečným a neuvěřitelně strastiplným pronásledováním…
Nakonec však, bez ohledu jak dlouho to v našem pozemském smýšlení trvalo, byl tento světec ospravedlněn a vyšel ze svého duchovního boje vítězný a v Kristu i v Jeho svaté Církvi ospravedlněný.
Nezapomínejme: nakonec vždy bude naplněna Boží vůle a vždy zvítězí Bůh a Jeho spravedlnost. Ti, kteří napomáhají skutkům tmy a zla, ti se rozutečou před Boží tváří a pominou tak, „jak pomíjí dým“! V historii po nich nezůstane nic než černá skvrna.
„Ať povstane Bůh a rozptýleni budou nepřátelé Jeho; ať utekou před tváří Jeho ti, kdož Jej nenávidí. Jako pomíjí dým, tak ať pominou; jako rozplývá se vosk od ohně, tak ať zhynou běsové před tváří těch, kteří Boha milují…“ (z Modlitby ke ctihodnému Kříži)
Inspirován článkem profesora teologie Lambra K. Skontzose
„Ο Άγιος Νεκτάριος συκοφαντούμενος και διωκόμενος“
(Romfea.gr)
připravil Michal Dvořáček
