Ikona Matky Boží „Valaamská“
památka 1. /14. července a 7. / 20. srpna
Valaamská ikona Matky Boží je divotvorný obraz, který svůj název získal podle místa, kde Přesvatá Bohorodice projevila svou milost k věřícím. Tímto místem se stal Valaamský mužský monastýr Proměnění Páně, který se nachází v Karélii na souostroví Valaam, v severní části Ladožského jezera v Rusku.
Historie nalezení této ikony byla zaznamenána v „Pověsti o nalezení obrazu Přesvaté Bohorodice, zvané Místní Valaamská“ (Сказании об обретении образа Пресвятой Богородицы, именуемого Местная Валаамская) a je spojena se zázrakem uzdravení od těžkého revmatismu rolnice tverské gubernie, Korčevského újezdu z vesnice Zorino, N. A. Andrejovoj, která v té době žila v Petrohradě, v chudobinci Nikolaje Nikolajeviče Brusnicyna.
Této ženě se ve snu zjevila Bohorodice a řekla jí, aby jela do Valaamského monastýru, kde se jí dostane uzdravení od její ikony. Když tato žena přijela do Valaamského monastýru, našla výše jmenovanou ikonu a poté, co se z monastýru vrátila do Petrohradu, pocítila velkou úlevu od své nemoci.
Při své druhé návštěvě Valaamského monastýru v létě 1896 však už tuto ikonu, která se předtím nacházela v chrámu Zesnutí Přesvaté Bohorodice, najít nemohla. Ani otec Pafnutij, který se o chrámové ikony staral, ikonu nenašel, a předpokládal proto, že ikona byla odeslána do Petrohradu do kaple Valaamského monastýru na Vasiljevském ostrově. Ani tam však nebyla.
Když pak tato žena, přijela na Valaam v roce 1897, v den památky ctihodných Sergije a Hermana Valaámských¹, spatřila ve snu místo, kde se ikona nachází. O tomto následně řekla bratřím monastýru a Valaamská ikona Matky Boží, díky níž byla žena uzdravena, byla nakonec nalezena.
Před ikonou otcové zažehli „neuhášející“ lampádu, která byla vždy zapálená, a taktéž byl před ní odsloužen moleben se svěcením vody. Tato žena poté získala úplné uzdravení ze své nemoci.
Ikona Matky Boží Valaamská byla napsána v roce 1878 valaamským jeromonachem Alipijem (Konstantinovem), který studoval na Carské akademii umění v Petrohradě. Bohorodice je na ikoně zobrazena stojící na oblaku a před sebou držící oběma rukama mládence Krista (zespodu ho drží na levé ruce a pravou rukou jej zepředu přidržuje).
Ikona se řadí do ikonografického typu ikon v Byzanci zvaných Nikopea (řecc. Νικοποιός), tj. Vítězná, Vítězící, Triumfující. Oblečena je do červeného maforia (maphorion – řec. Μαφόριον – je svrchní oděv; dlouhý ženský závoj, který klesá od hlavy až k chodidlům) a tmavomodrého chitonu (chiton – χίτων – je plátěný spodní oděv), který však zcela nezakrývá její bosé nohy. Kristus Mládenec je zobrazen čelně zepředu, v bílém chitonu, kdy pravou zvednutou rukou žehná a v levé ruce drží symbol moci – Královské jablko – se vsazeným křížem na jeho vrchní straně.
Umělecký styl ikony kombinuje akademický malířský styl a ikonopiseckou tradici malby Svaté Hory Athos z konce 19. století. Do spodní části ikony byla igumenem Gabrielem vložena část řízy Matky Boží.
Valaamská ikona Matky Boží přebývala na Valaamu, který roku 1917 přešel pod Finskou správu, až do roku 1940. Po bolševické revoluci v roce 1917 se totiž v důsledku změn státních hranic, ocitl monastýr na Finské straně.
V březnu roku 1940, po ukončení 104 dní trvající Zimní války, došlo k podepsání tzv. Moskevské mírové smlouvy, na jejímž základě Finsko podstoupilo 11 % svého území Sovětskému svazu. Výměnou za to byla zachována finská nezávislost a byly ukončeny pokusy SSSR o anexi země. Souostroví Valaam pak znovu přešlo pod kontrolu SSSR. V té době mniši opustili svůj rodný monastýr. Tehdy byla Valaamská ikona přenesena do Finska, kde poblíž městečka Pappiniemi, v blízkosti jezera Juojärvi, byl založen nový monastýr, později nazvaný „Nový Valaam“ (Uusi Valamo). V tomto monastýru, v chrámu Proměnění Páně, se tato divotvorná ikona, nachází dodnes.
Jeden ze zázraků z poslední doby, který se udál před ikonou, byl dosvědčen představeným finského Valaamského monastýru, archimandritou Sergijem (Rajapolvi), roku 1996. Uzdraven byl tehdy díky této ikoně syn jednoho řeckého kněze, který prosil o modlitbu bratrstva právě před touto ikonou.
V ruském monastýru na Valaamu, který byl 18. září roku 1989, znovu předán k užívání Ruské pravoslavné církvi, však zůstala její ctěná kopie (v rozměrech 135 x 82 cm) z původní divotvorné ikony, napsaná valaamskými ikonopisci roku 1900. Tato ikona se nacházela v kapli Valaamského monastýru na Vasiljevském ostrově poté, co byla kaple roku 1932 státem uzavřena. Ikona byla tehdy přenesena do chrámu přesvaté Bohorodice, zasvěcené na počest její ikony Smolenské, na stejnojmenném hřbitově. I tato kopie ikony byla velmi ctěna a také zde byly zaznamenány věřícími místního chrámu četné zázraky a uzdravení. Dne 9. června roku 1992 byla ikona přenesena na metoch Valaamského monastýru v Petrohradě.
Dne 11. července roku 1996, s požehnání patriarchy Alexija II., se uskutečnilo přenesení této ikony z Petrohradu do Valaamského monastýru Proměnění Páně. Dne 13. července roku 1997, v souvislosti se 100. výročím zjevení se Valaamské ikony, byla z rozhodnutí patriarchy ustanovena památka této ikony. Ponejprve byla tato památka slavena v první neděli po svátku ctihodných Sergije a Hermana, Valaamských divotvorců; od roku 2003 pak byla památka ustanovena na 1. / 14. července.
Tropar hlas 4.
Bohorodice Panno, na Tvoji Přesvětlou ikonu hledíce, radujeme se, neboť před ní se na ostrově Valaam plní prosby a modlitby, horlivě se modlících. Vyslyš, Přečistá, i nás, kteří se k Tobě modlíme, utvrď nás ve víře a lásce, vypros mír celému světu a duším našim milost velikou.
Modlitba k Přesvaté Bohorodici před její ikonou „Valaamskou“
Přesvatá a Nejblahoslavenější Vládkyně Bohorodice, Královno Nebe i země, Valaamského monastýru Ochránkyně! Před Tebou se skláníme a před Tvojí divotvornou ikonou se Ti klaníme. A tak, jako jsi milostivě shlédla na modlitbu nemocné Tvé služebnice a darovals jí uzdravení, tak přijmi i nyní naši horlivou modlitbu, kterou ti přinášíme.
Spasiž a ochraňuj, Přemilostivá, vlast naši i všechen lid pravoslavný v ní žijící a s láskou se k Tobě utíkající. Spasiž je a ochraňuj od napadení cizinců, od hladu a moru, od všelikého zla. Naprav cesty naše, aby v naší zemi zasvitla pravda, mír a pokoj, radost a láska, zachovej do konce věků víru pravoslavnou.
Shlédni Tvým milostivým okem na monastýr Valaamský a sama v Pánu vykonej spasení pro všechny, kteří v něm ve víře a v naději činí svůj duchovní zápas. Upros také Syna Tvého a Boha našeho, aby nás všechny zbavil od všelikých běd, tísně, zármutků a nemocí, aby nás poučil k plnění přikázání svých a zbavil nás od věčných muk. Aby skrze Tvé přímluvy a zastání učinil nás hodny vejít do Nebeských příbytků a tam oslavovat Přesvatou Trojici, Otce i Syna i Svatého Ducha, nyní i vždycky až na věky věkův. Amen.
Podle níže uvedených zdrojů připravil o. Marek Malík.
¹ Ctihodní Sergij a Herman Valaámští
(památka 28. června / 11. července а 11. / 24. září)
Ctihodní Sergij a Herman Valaámští se usídlili na Valaamském ostrově okolo roku 1329. Jimi utvořené bratrstvo se zjevilo jasným světlem v tamějších krajích. Karelové se začali opět s důvěrou obracet ke křesťanství, jehož autorita byla poškozena ve 13. stol. Švédy, kteří tam tehdy mečem šířili římský katolicismus. Ctihodný Sergij a Herman zesnuli okolo r. 1353. Za jejich života i po něm, až do dnešních dnů, se jejich svaté ostatky proslavily mnohými zázraky.
Odkazy: