Nestarejte se o to, jestli vás druzí milují, ale zda vy sami milujete Krista a svého bližního
- Když je duše zneklidněná, rozostřuje se racionální stránka člověka a on nevidí jasně. Pouze když je duše klidná, rozum bývá osvěcován, aby viděl jasně příčinu každé věci.
- Duše je velmi hluboká, ale dokonale ji zná pouze Bůh.
- Proč se hnát za temnotou? Hle, učiňme světlo a veškerá temnota zmizí sama od sebe. Nechme, aby Kristus přebýval v celé naší duši, a démoni pak sami odejdou.
- Když do nás vstoupí Kristus, pak prožíváme jen dobro, lásku za celý svět. Zlo, hřích a nenávist zmizí sami od sebe, nemohou již více najít žádné místo, nemohou zde již déle zůstat.
- Nestarejte se o to, jestli vás druzí milují, ale zda vy sami milujete Krista a svého bližního. Pouze tímto způsobem může být duše naplněna.
- Do duše, kde je celý její prostor obsazen Kristem, nemůže ďábel vstoupit a přebývat zde, bez ohledu na to, jak dlouho se snaží, protože se sem nevejde, není zde pro něj již žádné volné místo.
- Naším cílem není odsoudit zlo, ale napravit ho. Budeme-li pouze odsuzovat, člověk může být ztracen. S porozuměním a pomocí… může být člověk naopak zachráněn.
- Zlo začíná špatnými myšlenkami. Když se stáváš zatrpklým a jsi rozhořčený, byť jen svou myšlenkou, ničíš veškerou duchovní atmosféru. Bráníš pak Duchu Svatému, aby působil, a naopak umožňuješ ďáblu, aby zlo dále rostlo. Vždy byste se proto měli modlit, milovat a odpouštět, a vyhánět ze svého nitra veškeré zlé myšlenky.
- Člověk náležející Kristu si musí Krista zamilovat, a když si Krista zamiluje, bývá osvobozen od ďábla, pekla a smrti.
- Modli se bez sklíčenosti, v klidu, s důvěrou v Boží lásku a péči.
- Neměli byste bojovat s vašimi vlastními dětmi, ale s ďáblem, který na vaše děti napadá. Říkejte jim jen pár slov, ale modlete se hodně.
- Modlitba dělá zázraky. Matka by se neměla spokojit se smyslovou péčí o své dítě, ale s praktikováním duchovní modlitby.
- Spása vašeho vlastního dítěte se děje díky vašemu vlastnímu posvěcení.
- Posvěcení není nemožná věc, je to snadné, stačí, když získáte pokoru a lásku.
- Pokud si přejete, můžete se posvětit třeba i na „Omónii“ (jedno z hlavních athénských náměstí).
- Proste Boha, aby odpustil vaše hříchy. A Bůh, protože ho prosíš v bolestech a ponížení, odpustí tvé hříchy a učiní ti dobře i na těle.
- Když se modlíš, zapomeň na svou fyzickou nemoc, přijmi to jako nějaké pravidlo, jako kánon a epitimii (trest vedoucí k nápravě) pro prominutí tvých hříchů. A pak už o to více nepečuj. Nech to na Bohu, On totiž ví, co má dělat.
- Naše nemoci vedou k dobrému, když je snášíme bez reptání a když prosíme Boha, aby nám odpustil naše hříchy, oslavujíce Jeho jméno.
- Velký žal a zármutek nepocházejí od Boha, naopak, jde o lest ďábla, do níž nás chce uvrhnout.
- Naplň svou duši Kristem, božskou láskou (érotem), radostí. Kristova radost tě uzdraví.
- Bůh se stará i o ty nejmenší podrobnosti našeho života. Bohu nejsme lhostejní. Nejsme na světě sami. Nebojte.
- Bůh nás velmi miluje, neustále na nás pamatuje a každou chvíli nás ochraňuje. A to bychom měli pochopit, a ničeho se nebát.
- Pouze Boží milost, pouze naše pravá láska, kterou nabízíme tajně druhým, může zachránit nás i naše bližní.
- Láska potřebuje oběti. Pokorně obětujme něco vlastního, ačkoli i to ve skutečnosti patří Bohu.
- Štěstí v manželství existuje, ale vyžaduje to jednu podmínku: aby manželé získali duchovní vlastnictví tím, že si zamilují Krista a budou zachovávat Jeho přikázání. Tímto způsobem se budou opravdu milovat a budou šťastní.
- Je lepší selhat jako laik než jako mnich.
- Pravoslavný asketismus není jen pro ty, kteří žijí v monastýrech, ale také pro ty, kteří žijí ve světě.
- Mnozí říkají, že křesťanský život je nepříjemný a obtížný. Já říkám, že je příjemný a snadný, ale vyžaduje dvě podmínky: pokoru a lásku.
- Pokud přijde Boží milost, všechno i všichni se rázem změní. Ale ty věz, že aby milost přišla, je třeba, abychom se nejprve pokořili!
- Člověk může mluvit o svých hříších, a přitom být stále hrdý, zatímco jiný člověk může mluvit o svých ctnostech, a být pokorný.
- Buďme pokorní, ale nemluvme zbytečně a prázdně o pokoře. Mluvení o pokoře, to je ďáblovou pastí, která přivádí člověka do zoufalství a nečinnosti, zatímco skutečná pokora přináší naději a práci nad Kristovými přikázáními.
- Nikdo, žádný člověk se nestává křesťanem svou lenivostí. Je třeba práce, mnoho práce.
- Vše, oč v životě jde, záleží v tom, aby člověk miloval Krista, a pak budou všechny problémy vyřešeny.
- A nyní chce Duch Svatý vstoupit do našich duší, jak to udělal i kdysi, ale respektuje naši svobodu a nechce ji porušovat. Čeká na nás, abychom mu otevřeli dveře sami, a pak vstoupí do naší duše a promění ji.
- Když Kristus přijde a usídlí se v naší duši, pak všechny problémy, všechny bludy, všechny zármutky zmizí. A potom zmizí i hřích.
Výběr z knihy Konstantina Jannitsiotiho: Na blízku starci Porfýriovi
vybral a přeložil MD
Zdroj:
https://proskynitis.blogspot.com/2011/10/blog-post_1862.html?m=1
