„Mocné na zemi bude símě jeho, rodina upřímných dojde požehnání.“ (Žalm 112,2)
Svatý starec Paisij Svatohorec pravil:
„Dítě potřebuje mnoho lásky, náklonosti a něhy. Dítě potřebuje hodně (duchovního) vedení. Chce, abyste seděli blízko něj, aby vám řeklo své problémy, abyste ho pohladili, políbili. Když je malé dítě někdy neklidné a rozpustilé, vezme-li ho maminka do náruče, pohladí a políbí, tak se její dítě rázem zklidní a naplní pokojem.
Pokud se mu v mládí dostane dostatek něhy a lásky, tak má později sílu čelit různým životním problémům.
Jenže dnes většina dětí vidí rodiče jen na chvíli v noci a jejich lásky se nemohou dostatečně nabažit. Mnohokrát se stává, že rodiče, kteří jsou učitelé nebo lékaři a věnují se ve své práci dětem, to jest: projevují svou náklonnost právě těmto cizím dětem, tak když přijdou domů, už jim pak něhy ke svým vlastním dětem nezbývá. Jsou unavení. Jejich „baterie“ jsou vybité.
„Život mnichů v Zahradě Přesvaté Bohorodice na Hoře řečené Athos“
Na jedné straně otec, který si lehne do křesla, vezme si noviny, aby si přečetl nějaké zprávy, se dětem vůbec nevěnuje. Jeho vlastní dítě k němu přichází, ale on – namísto toho, aby si s ním popovídal, aby ho trochu pohladil –, tak ho posílá pryč.
Na straně druhé matka, ta naopak chystá něco k jídlu, takže ani ona nemá příležitost se svým dětem věnovat, a ti, chudáčci, vyrůstají zbaveni lásky.
Nebo v případě některých jiných rodičů, např. povoláním soudců, to pak když jejich dítě udělá doma nějakou škodu, tak oni „soudí“ i doma. K dětem se nechovají s citem a láskou, takže jejich děti mívají později i psychické problémy.“
Z knihy starce Paisije Svatohorce: „Γέροντος Παϊσίου Αγιορείτου ΛΟΓΟΙ Δ’, «Οικογενειακή ζωή»“ (Rodinný život, Slova IV.)
Zdroj: Πατέρες τῆς Ἐκκλησίας
připravil Michal Dvořáček
