Letmá reminiscence na svatého Georgia Joanninského…
„Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla, jako by se s vámi dělo něco neobvyklého, ale radujte se, když máte podíl na Kristově utrpení, abyste se ještě více radovali, až se zjeví jeho sláva. Jestliže jste hanobeni pro jméno Kristovo, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží.“ (1Pt 4,12-14)
Ze závisti byl lživě obviněn. Tvrdilo se o něm, že byl kdysi muslimem a že se pak stal křesťanem.
Byla to však lež a pouhá záminka, jak pomluvit čestného člověka a ponížit místní křesťany.
Mladý Georgios se však nezalekl. Snesl všechna příkoří s pokorou a nebojácně vyznal svou víru, ač mu hrozila smrt.
Svatý Georgios byl vždy pravoslavným křesťanem, už od chvíle, kdy ho jeho zbožní pravoslavní rodiče přivedli na tento svět a kdy byl pokřtěn ve jménu Svaté Trojice a přijal jméno „Georgios“.
Jakou radost pak asi sám prožíval, když mu jeho žena Helena porodila syna, jehož křest byl vykonán jen pár dní před Georgiovým umučením.
Tehdy ještě netušil, co ho čeká… a jak málo si užije svou milovanou rodinu.
Když byl zanedlouho předveden před soud, prokázal, že nikdy nebyl obřezán, z čehož byl obviněn. Jelikož nebojácně vyznal svou víru, čekala ho strašná muka.
Georgios však ani na chvíli neklesl na mysli a hrdě prohlásil:
„Narodil jsem se jako křesťan, jsem křesťan a jako křesťan také zemřu.“
Jeho nepřátelé mu pak vyhrožovali řkouce:
„Buď přijmeš islám (staneš se Turkem), nebo budeš zničen (zabit)!“
Světcova odpověď byla ale stručná a výstižná, naplněná odhodláním:
„Dělejte se mnou, co chcete!“
Po hrozných mukách a světcově skonu zůstaly jeho tělesné ostatky zavěšené na hradbách města po dobu tří dní, přičemž vydávaly božské Světlo, které nebylo možné ničím zakrýt.
Před domem svatého novomučedníka Georgia Joanninského
Z osobních vzpomínek…
Mnohokrát jsem o něm slýchával, mnohokrát jsem pak z Boží milosti navštívil místo, kde žil, kde jako mučedník zemřel; mnohokrát jsem navštívil město, jehož se stal patronem, tj. „ochráncem“ (řec. πολιοῦχος).
Posledních dvacet let svého života jsem tato místa navštěvoval. Velká Boží blahodať. A přízeň svatého novomučedníka Georgia, který slyší naše modlitby.
Nový chrám v Joannině, zasvěcený tomuto světci, je nádherný. Dodnes je také zachován dům, kde svatý Georgios žil se svou manželkou Helenou a nově narozeným synem Janem.
Svatý novomučedník Georgios, tento statečný mladík z Epiru (řec. το παλικάρι της Ηπείρου), to jest „někdo, kdo s odvahou čelí nebezpečím a protivenstvím“, zůstává hluboko v srdcích místních obyvatel města a všech těch, kteří v církevních hymnech a pochvalách oslavují jeho čestnou památku a obracejí se k němu ve svých modlitbách.
Jeho příběh je obdivuhodný.
Jeho víra, vyznání, odvaha a láska k Bohu jsou podivuhodné.
Nechť se za nás svatý novomučedník Georgios vždy přimlouvá.
Chronia polla!
připravil Michal Dvořáček
Místo u hradeb, kde bylo tělo umučeného světce pověšeno na výstrahu.
Svatý Georgios vyznává svou víru před místním soudcem
Svatý Georgios jako podkoní u svého pána Chatzi Abdula
Procesí v den svátku svatého novomučedníka Georgia u jeho rodného domu
