Homílie/Pravoslaví/Věrouka/Životy svatých

Jedno, dvě, pět století… Co je to ale před starobylostí Církve, která je „souvěčná“ a „soupočátečná“ s Bohem?

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Svatá Padesátnice (Letnice) aneb Církev Kristova!

(+) Archim. Athanásios Mytilénský (1927-2006)

„Dnes, moji milí, slavíme svatý den Letnic (tj. svátek Padesátnice). Tento svátek, stejně jako Velikonoce (tj. svátek Paschy), pochází svým původem z doby Starého zákona. Byl to svátek, který se slavil padesát dní po Velikonocích a připadal na začátek sklizně obilí, a proto byl nazýván „Svátkem sklizně prvních plodů“, jak nám říká kniha Exodus. Dokonce se mu říkalo „Svátek týdnů“, protože se musel slavit sedm týdnů po Velikonocích. Byl také nazýván „Den prvotin“, jak vyplývá z knihy Exodus (ale i z Deuteronomium a Numeri), protože v tento den byly obětovány první chleby z nové sklizně pšenice (tj. oběť prvních plodů, řec. πρωτόλια).

Slavnost Letnic také Židům připomínala velkou událost udělení zákona (na Sinaji). Bůh řekl, že lidé by se měli očistit, aby Mojžíš mohl vystoupit na Horu Sinaj a obdržet zákon. Doba mezi projitím Rudého moře, tedy Paschou (hebr. Pesach, což znamená přechod), do přijetí zákona Mojžíšem na Hoře Sinaj, trvala padesát dní. A proto tato slavnost připomínala událost, kdy sám Bůh dal Židům svůj zákon, který měli dodržovat – a to bylo samo o sobě velmi důležité výročí! A v neposlední řadě svátek Letnic připomínal Židům nesčetnou přízeň, kterou Bůh svému lidu věnoval, a proto to byl rovněž svátek díkůvzdání Bohu.Pokračovat ve čtení →

Poučení/Věrouka

Starec Georgios učil, abychom vždy, když nastanou nějaké těžkosti v rodině, začali říkat slova Ježíšovy modlitby…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

O síle Ježíšovy modlitby

Sinajská ikona Krista Pantokratora (Všedržitele). Jednou rukou uděluje Kristus požehnání a v druhé drží otevřené Evangelium, které zní: „Já jsem světlo světa; kdo mě následuje, nebude chodit ve tmě, ale bude mít světlo života.“ (Jn 8,12)

Starec Georgios jednou řekl:

„Jakmile v rodině vznikne nějaký spor, rozepře či pobouření, rychle se začněme modlit slovy:

„Pane Ježíši Kriste, smiluj se nad námi“;

„Pane Ježíši Kriste, osvěť naše děti“;

„Pane Ježíši Kriste, naplň nás pokojem…

A pak přichází blahodať, požehnání a pokoj.Pokračovat ve čtení →

Aktuality/Pravoslaví

Všichni přítomní na „Dni pravoslavné rodiny“ dosvědčili předivnou moc lásky a pouto jednoty naší farnosti!

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / Komentáře: 5

„Rodina rodině vychvalovati bude skutky Tvé, a předivnou moc Tvou zvěstovati.“ (Ž 145,4)

7. Neděle po Pasše, zasvěcená památce 318 svatých Otců Prvního všeobecného sněmu v Niceji (roku 325 po Kr.), měla pro naši farnost na programu ještě jednu významnou událost. A tím nebylo nic jiného než letní oslava „Dne pravoslavné rodiny“, která v řadách našich věřících získala na velké oblibě, takže si dnes již bez tohoto spontánního setkání všech našich pravoslavných rodin, mládeže i dětí závěr června ani nedokážeme představit.

Opět a opět musíme poděkovat a pochválit organizátory celé akce, zejména pak našeho duchovního pastýře – otce Jozefa, který s vědomím blížících se prázdnin a rovněž svátku svaté Padesátnice ve vhodnou chvíli „shromáždil“ členy naší farnosti pod jednou „stanovou střechou“, kde bylo možno chvíli posedět, pohovořit, odpočinout si a pochutnat si na dobrém obědu. Po jídle jsme všichni s dychtivostí očekávali letošní zákusek v podobě tradičního farního „rodinného dortu“ sestry Mariny! Někteří členové naší farnosti pak ještě s sebou přivezli také meloun, který byl příslovečnou sladkou tečkou za dobrým pohoštěním letošní akce.

A nutno říci, že také počasí nám v dnešní nedělní den přálo! Po deštivé noci jsme si užili krásně slunečný den!

Po jídle a dobrém pití byl konečně čas k odpočinku, pro jedny aktivního, pro druhé pasivního, přičemž každý si našel své oblíbené místo či aktivitu, a takto jsme v zaujetí pro dobrý prožitek dnešního krásného programu společně strávili zbytek odpoledne.Pokračovat ve čtení →

Dějiny pravoslaví/Homílie/Pravoslaví/Věrouka/Životy svatých

Ti, kdo věří, že člověk může být spasen pouze díky Boží blahodati nebo pouze z vlastní vůle, bez Boží blahodati, se mýlí…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Při spáse člověka spolupůsobí jak Boží blahodať (milost), tak současně i lidská vůle.“

(Svatý Nektários Eginský, metropolita Pentapolský)

„Žádný nezná Syna, jediné Otec, aniž Otce kdo zná, jediné Syn,
a komuž by chtěl Syn zjeviti.“ (Mt 11,28)

I když je božská lidumilnost nekonečná a Boží blahodať ke spáse člověka přebohatá, přesto je spása nemožná bez souhlasu a spolupráce stran člověka.

Nejprve si musí člověk uvědomit, že zhřešil, musí činit pokání, zatoužit po spáse a hledat ji, aby ho (touto spásou) sama Blahodať odměnila.

Jelikož vnitřní uvědomění a kajícnost, jakož i touha po spáse a její hledání je znamením návratu člověka k Bohu, stejně tak je tímto znamením i odpor k hříchu a sklon ke cvičení se v ctnostech, a to je svým způsobem vzývání Božího milosrdenství, které spěchá k (člověku) pomýlenému, aby se nad ním smilovalo.

Pokračovat ve čtení →

Aktuality/Pravoslaví

Brněnská pravoslavná farnost vyhlašuje sbírku za účelem vybudování svého duchovního centra a pravoslavného chrámu!

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

VYHLÁŠENÍ VEŘEJNÉ SBÍRKY

„VÝSTAVBA DUCHOVNÍHO CENTRA
A PRAVOSLAVNÉHO CHRÁMU“

Brněnská pravoslavná farnost při chrámu Pokrovu Přesv. Bohorodice na ul. Kolaříkova 1499/3 v Brně-Řečkovicích, jinak též „Duchovní centrum svatého Václava“, vyhlásila sbírku za účelem vybudování svého duchovního centra a pravoslavného chrámu.

S ohledem na budoucí působení naší farnosti, její duchovní potřeby
a současně na opakovanou žádost našich věřících jsme po zralé úvaze přistoupili
k zahájení veřejné finanční sbírky s cílem vybudovat pro naši mnohočetnou pravoslavnou farnost vlastní chrám ke konání bohoslužeb a obřadů, jakož
i odpovídající prostory pro duchovní centrum za účelem fungování Svatováclavské hudební školy, k pravidelnému setkávání věřících, organizování přednášek, hudebních koncertů a v neposlední řadě zkoušek našeho chrámového sboru.

Pevně věříme, že každý svědomitý člen naší farnosti přispěje v rámci svých možností na toto bohulibé duchovní dílo. Dobře víme, že to, „co je u lidí nemožné, je u Boha možné“ (Lk 18,27). Jsme v podobné situaci jako před 100 lety pravoslavní věřící v Brně, kteří rovněž snili o vybudování vlastního chrámu!

Finanční prostředky lze vkládat do pokladniček umístěných v Chrámu na ul. Kolaříkova 3 anebo zasílat přímo na bankovní účet u České spořitelny:

6659779339/0800

IBAN: CZ72 0800 0000 0066 5977 9339

BIC: GIBACZPX

Děkujeme všem, kteří finančně přispějí na toto Bohem požehnané dílo!

Pokračovat ve čtení →

Homílie/Pravoslaví/Věrouka/Životy svatých

„Je slepý, aby se na něm zjevily skutky Boží…“

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

Někdy Hospodin dopouští něčí nemoc, abychom díky ní poznali i my naši vlastní nemohoucnost, zatoužili po uzdravení a oslavili podivuhodné skutky Boží!

Slepý otec archim. Pimen z Hruševského monastýru na Zakarpatí

„Sláva Tobě, Bože, Který jsi nám zjevil světlo!“

Pevně věřím, že jsem nebyl sám, na koho poslední nedělní svatá liturgie zapůsobila zcela zvláštním a dosud nevídaným dojmem. Při této příležitosti jsme si připomněli v cyklu ročních bohoslužeb již 6. neděli po svátku Paschy, která nese název „Neděle o slepém“.

A právě otázka naší schopnosti „vidět“, nejen na venek, nýbrž i pod povrch věcí a událostí, má sama o sobě velký význam.

Ne nadarmo náš Spasitel říkal zákoníkům a farizeům: „Říkám vám, že mnozí proroci a králové chtěli vidět, na co vy hledíte, ale neviděli; a slyšet, co vy slyšíte, ale neslyšeli.“ (Lk 10,24)

Také Herodes Antipas (který před tím nařídil smrt sv. Jana Křtitele) chtěl spatřit Ježíše, „poněvadž o něm mnoho slyšel a doufal, že uvidí, jak činí nějaký zázrak“ (Lk 23,8), ale vidění někoho či něčeho nedává ještě plné poznání o stavu věcech, natož o hlubinách lidské duše.

Podobně, když Pán Ježíš hovoří o Bohu Otci, tak nás ujišťuje, že pouze ten, „kdo je od Boha, viděl Otce“ (Jn 6,46). Hovoří však o zraku fyzickém? Skutečně si to myslíme? Vždyť Boha nelze spatřit, neboť Bůh je duchovní existence, je ve své podstatě nedosažitelný, nepopsatelný a lidskému zraku nespatřitelný… O tom nás ostatně ujišťuje sám Spasitel, který říká: „Boha nikdy nikdo neviděl, ale jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a Jeho láska v nás dosáhla svého cíle.“ (1Jn 4,12)Pokračovat ve čtení →

Poučení/Věrouka

Prosme vždy Přesvatou Bohorodici, která má moc přimlouvat se za nás!

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„Ty jsi Matkou a ochránkyní všech,
kteří se k Tobě utíkají.“

Starec Nikolaj (Gurjanov) říkával:

„Vzývejte Matku Boží, proste ji o Milost, která se bude vylévat na lidské pokolení ve všech dobách:

‚Raduj se, blahodatná, Pán s Tebou! Podej i nám nedůstojným rosu své blahodati a prokaž (nám) své milosrdenství!‘“

Zdroj: Старец Николай Гурьянов

připravil Michal Dvořáček

Poučení svatých otců/Věrouka

Otec Epifanios říkával, že ve velkých bolestech „může utěšit pouze Bůh“!

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

V Bohu moudrá slova otce Epifania (Theodoropoulose)

Jednou se otec archim. Epifanios vyjádřil na téma životních zkoušek takto:

„Události, které se nám nyní jeví jako neštěstí (či rána osudu), se později ukážou jako Boží požehnání.

Kdyby nebylo zármutku, nehledali bychom ani Ráj.

Zármutek musíme přijmout, stejně jako přijímáme strádání spojená s chirurgickým zákrokem, který podstupujeme, abychom si zajistili své zdraví.Pokračovat ve čtení →

Poučení svatých otců/Věrouka

Duchovní poučení Otců svatohorců o Ježíšově modlitbě a naší potřebě ji mít neustále na rtech…

Publikováno od autora: Michal Dvořáček / 0 komentářů

„V každý čas se v Duchu Svatém modlete a proste…“
(Ef 6,18)

(ϯ) Starec Georgios (Kapsanis) „Grigoriatský“ ještě za svého života ve své kelii (2004)

Starec Georgios jednou pravil:

„Dovolte mi, abych vám dal jednu bratrskou radu, čerpanou z duchovní tradice Svaté Hory Athos.

Čím častěji budeme během dne pronášet slova modlitby: „Pane Ježíši Kriste (smiluj se nade mnou hříšným)“, tím blíže k Bohu budeme a tím více Boží blahodati získáme, abychom díky ní mohli čelit různým obtížím a pokušením našeho života.“

Zdroj: Όσιος Γεώργιος Καρσλίδης

připravil Michal Dvořáček