Pozdrav našeho duchovního otce Jozefa při příležitosti závěru občanského roku 2024

Drazí bratři a sestry v Kristu,

drazí věřící naší místní farnosti při chrámu na ul. Svatopluka Čecha,

s blížícím se závěrem tohoto občanského roku mi, prosím, dovolte, abych Vám všem popřál mnoho Boží milosti, zdraví a radosti a rovněž, aby se Vám v tom novém, přicházejícím roce 2025 splnilo vše podle blahé vůle našeho Hospodina!

„Hospodine, jenom ty nám můžeš zjednat pokoj…“ (Iz 26,12)

S pastýřskou modlitbou za Vás i za Vaše rodiny

Váš duchovní otec

prot. Jozef Fejsak

Svatý stařec Panagis říkával, že „Bůh chce celé naše srdce“…

Svatý Panagis Chadži-Jonáš z Lysi na Kypru

(♰ 30. prosince 1989)

(15.8.1905 – 30.12.1989)

Několik slov o jeho životě

Otec Panagis (z řec. jména Panagiotis) se narodil v obci Lysi, jež se nachází na dnes Tureckem okupované části Kypru.

Jako čtvrtý z osmi dětí farmářské rodiny se narodil 15. srpna 1905, a proto mu jeho zbožní rodiče dali jméno podle tehdejšího svátku (Zesnutí Přesvaté Bohorodice) – tedy Panagis (podle „Panagia“ – Přesvatá).

Se svými bratry Vassilisem a Tryfonem žili v Božím míru.

Stařeček Panagis dokončil pouze základní školu, nicméně své vzdělání pak dál doplňoval samostudiem, přičemž čerpal rovněž z bohatého kulturního zázemí svého rodného místa.Pokračovat ve čtení →

Z duchovního poučení metropolity Athanásia Lemesského…

Svatý Jan Zlatoústý říká o životě křesťanů v Církvi jednu velmi krásnou řeč:

„Chcete vědět, co je Církev a jaký je zázrak Církve?

Je to velmi jednoduché, říká (sv. Jan Zlatoústý).

Rozhlédněte se kolem sebe nebo vejděte do chrámu a uvidíte, že chrám je místo, kam vchází vlk a vycházejí ovce.

Vejdeš jako vlk a vyjdeš jako ovce.

Vejdeš jako lupič a vyjdeš jako světec.Pokračovat ve čtení →

„Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit.“

Centrální vchod do baziliky Narození Páně ve svatém městě Betlémě…

„Tudy nikdo nevstupuje ve stoje a se vztyčenou hlavou.

Naopak.

Všichni se musejí sklonit a pokořit se…“

„Všichni králové se mu budou klanět, všechny národy mu budou sloužit.“ (Ž 72,11)Pokračovat ve čtení →

„On se stal tím, čím jsme my, aby nás mohl učinit tím, čím je On.“

„Kristus jako člověk“

(+) Vladyka Kallistos (Ware),
metropolita dioklijský

(11.9.1934 – 24.8.2022)

„Protože člověk nemohl přijít k Bohu, Bůh přišel k člověku a ztotožnil se s člověkem tím nejpřímějším způsobem. Věčné Slovo a Syn Boží, druhá Osoba Nejsvětější Trojice, se stal skutečným člověkem, jedním z nás. Úplně se podílí na všem, co nás utváří, a tak nám umožňuje účastnit se toho, co utváří Jeho, tj. účastnit se Jeho božského života a Jeho slávy. On se stal tím, čím jsme my, aby nás mohl učinit tím, čím je On.

Bůh se spojuje se svým stvořením těsněji než jakékoli jiné možné spojení, protože se sám stává tím, co stvořil. Bůh jako člověk naplňuje zprostředkovatelské dílo, které člověk při svém pádu odmítl. Ježíš, náš Spasitel, překlenuje propast mezi Bohem a člověkem, protože je Bohem i člověkem (tj. Bohočlověkem). Jak říkáme v jednom z pravoslavných štědrovečerních hymnů: „Nebe a země se dnes sjednotily skrze narození Kristovo. Dnes se na zemi zjevil Bůh a člověk vystoupil na nebe.“Pokračovat ve čtení →

Z duchovního poučení ctihodného starce Sofronije z Essexu

„Já přec žiji bezúhonně, vykup mě, smiluj se nade mnou!“ (Ž 26,11)

Starec Sofronij řekl:

„Moji drazí bratři a sestry, otevřete své srdce, aby tam Duch Svatý mohl vytesat Kristův obraz. Pak budete pomalu, ale jistě schopni mít v sobě radost i zármutek, smrt i Vzkříšení.

Podívejte se na velkolepý pohled, který nám Bůh zjevil při stvoření světa, při vytvoření člověka, k Jeho obrazu a podobě. To, co hledáme, není omezeno na naše malé každodenní životy. Snažíme se být s Bohem a získat v sobě život v celé jeho šíři, ten světský i božský.

Pro Pravoslavnou církev je spása člověka jeho zbožštěním.Pokračovat ve čtení →

Z duchovního poučení ctihodného starce Paisije Svatohorce

„Viděli jste, že jsem s vámi mluvil z nebe.“
(Ex 20,22)

Starec Paisij říkával:

„Bůh nám dává mnoho příležitostí k získání nebe, ale my tyto příležitosti nepřijímáme, my je zaháníme.

Pokud člověk v tomto životě zaplatí, co dluží, je zachráněn.

Proto všechny zkoušky přijímáme s trpělivostí a pokorou, děkujeme a oslavujeme Boha.

Snažme se proto být vždy blízko Bohu a nevzdalovat se od Něho, protože bez Boha není spásy.“

Zdroj: Φίλοι Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου

připravil Michal Dvořáček