Starec Jan (Kresťjankin) učil:
„U Hospodina je hojnost milosrdenství, stačí, když v Něj budeme doufat.“
„Všechno se děje ve svůj čas pro ty, kteří umí čekat.“
“Jaký smysl má nazývat se křesťanem, ale žít v modlářství?“Pokračovat ve čtení →
Jeruzalémský patriarchát v těchto dnech oznámil, že 28. ledna 2025 zesnul v Pánu ve věku 94 let blažený starec Jerotheos, igumen a strážce Posvátného kláštera ctihodného Theodosia Kinoviarcha ve Svaté zemi.
V blahé paměti starec Jerotheos (Sifakis) pocházel z krétského města Héraklion a ve svém mládí bojoval jako voják v Koreji a ve Vietnamu.Pokračovat ve čtení →
Světitel Nikolaj Srbský, autor obrazu: Tatiana Jušmanova
„Kristus nikdy neučinil jedinou poznámku o lidském těle. Neřekl Zacheovi: „Jak jsi malý!“ Neřekl Jidášovi: „Jak jsi ošklivý!“ Neřekl ochrnutému: „Jak jsi ochrnutý!“ Neřekl malomocnému: „Jak zapácháš!“Pokračovat ve čtení →
„Moji milovaní, nebuďte zmateni výhní zkoušky, která na vás přišla, jako by se s vámi dělo něco neobvyklého, ale radujte se, když máte podíl na Kristově utrpení, abyste se ještě více radovali, až se zjeví jeho sláva. Jestliže jste hanobeni pro jméno Kristovo, blaze vám, neboť na vás spočívá Duch slávy, Duch Boží.“ (1Pt 4,12-14)
Ze závisti byl lživě obviněn. Tvrdilo se o něm, že byl kdysi muslimem a že se pak stal křesťanem.
Byla to však lež a pouhá záminka, jak pomluvit čestného člověka a ponížit místní křesťany.
Mladý Georgios se však nezalekl. Snesl všechna příkoří s pokorou a nebojácně vyznal svou víru, ač mu hrozila smrt.Pokračovat ve čtení →
(Jeden věřící se starce Paisije zeptal)
– Starče, trávím více času studiem patristických knih než modlitbou.
(A starec Paisij mu odvětil)
– Je třeba méně studia, více každodenního sebesledování a modlitby „Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou“.
Protože jinak, pouze studiem, člověk zůstává neplodný, pokud také (skutečně, modlitebně) nepracuje a nežádá o Boží zásah, o Boží blahodať.
Studium patristických knih pomáhá, když za ním následuje modlitba.Pokračovat ve čtení →
Zdroj: Φίλοι του Αγίου Όρους/Agion Oros – Mount Athos
připravil Michal Dvořáček
Svatý starec Paisij Svatohorec učil:
„Čtěte (svaté) Otce, postačí jeden nebo dva řádky denně. (Jejich slova jsou totiž jako) posilující vitamíny pro vaši duši.“Pokračovat ve čtení →
Psal se červenec roku 1991, když vladyka Anastasios (Giannoulatos) přijel do Tirany (následujícího roku byl pak intronizován jako arcibiskup).
A to byl počátek namáhavého zápasu a neznámých výzev, které však rychle přinesly radost ze Vzkříšení, obnovy a znovuzrození. Více než třicet let, krvavých a ukřižovaných, ale zároveň radostných a vzkříšených, završila přítomnost arcibiskupa Anastasia v Albánii.
Na letišti v Tiraně ho tehdy vítala jen hrstka pravoslavných, jejichž chrámy byly v troskách. A spolu s nimi přišlo pár jejich duchovních, kteří od svého nového biskupa očekávali velké duchovní dílo.Pokračovat ve čtení →
„Vtělení čili Narození Krista v Betlémě slavené o Vánocích je již samo o sobě aktem spásy. Bůh Slovo (Kristus), když na sebe bere lidské tělo a rovněž naše zlomené lidství, nás tímto obnovuje. Kristus nás zachraňuje tím, že jako jeden z nás zevnitř prožívá vše, čím navenek i vnitřně trpíme životem v hříšném světě. Ale v tomto padlém a hříšném světě musela Jeho láska dosáhnout ještě dále. Kvůli tragické přítomnosti hříchu a zla se naše obnova díky Kristu ukázala jako nekonečně nákladnější. Byl vyžadován obětní akt uzdravení, oběť, jakou mohl nabídnout pouze trpící a ukřižovaný Bůh.Pokračovat ve čtení →
