Připomenutí podivuhodného zázraku svatého proroka Eliáše z doby nepříliš dávné

Zázrak v řeckém městě Joannina z roku 1957

Slavný prorok Eliáš, tento ohnivý prorok, jak ho nazývají svatí Otcové, starozákonní panic a anděl v těle, jak zpíváme v krásném troparu tomuto světci („vtělený anděl“), se narodil ve městě Tesbe Gileádském, a podle toho byl pojmenován „Tesbitský“.Pokračovat ve čtení →

Hrozný hukot na hoře Sinaj

„Plna jsou nebesa i země slávy tvé. Hosana na výsostech.“

Svatý vrchol (hory Sinaj) neboli Mojžíšova hora (Gebel Mousa) v nadmořské výšce 2285 m je svatým místem, kde prorok Mojžíš přijal od Boha desky Zákona a opakovaně s Ním hovořil. Je to nejvyšší vrchol Chorebu, pohoří, které se tyčí jižně od kláštera svaté Kateřiny.

V „Luhu duchovním“ (Λειμωνάριο) byzantského mnicha a spisovatele Ióannese Moscha je zmíněna následující událost:

„Na Svatém vrcholu hory Sinaj byl ve velmi dávných dobách zvyk slavit božskou liturgii v den Padesátnice. Shromáždilo se tam vždy množství mnichů z okolních skitů a pousteven.Pokračovat ve čtení →

Duchovní slova moudrosti a útěchy svatého starce Paisije Svatohorce

„Lidé se dnes nemají čeho chytit, o co se opřít“

„Dnešní svět je plný „nejistých jistot“, ale vzhledem k tomu, že je vzdálen od Krista, pociťuje sám největší nejistotu. V žádné době neexistovala taková nejistota, jakou pociťují dnešní lidé. A protože jim lidská jistota nepomáhá, spěchají nyní, aby vstoupili na loď Církve, aby pocítili duchovní jistotu, protože vidí, že se světská loď potopila.Pokračovat ve čtení →

Z duchovní pokladnice slov a poučení ctihodného starce Paisije Svatohorce

O tom, co je v duchovním životě podstatném, čili o skutečném pokání…

Svatý starec Paisij besedoval s jedním poutníkem a odpovídal na jeho dotazy:

– Starče, existují lidé, kteří jsou dobří, ale nechodí často do chrámu, nemají pravidelný život soustředěný na svatých tajinách.Pokračovat ve čtení →

Z duchovní moudrosti ctihodného starce Efréma Arizonského o modlitbě

„Z každého domu, kde je svaté Evangelium, ďábel utíká pryč.“

Svatý Efrém Arizonský vždy říkal:

„Děti moje, modlíme se ráno, protože modlitba nám dává světlo a toto světlo bude před námi svítit celý den.

Někteří z nás jdou do práce, jiní do školy.

Neměli bychom tedy nikdy zanechávat vzpomínku na Boha. Co je to vlastně pamatování na Boha? Zde je odpověď: „Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou.“

Ve své práci bychom měli být také opatrní. Existuje mnoho lidí, kteří tam pracují a říkají velmi špatná slova, protože jsou ve vášnivém stavu a nevěnují se ničemu jinému než pomíjivým, dočasným věcem, jakož i smyslnému životu (tj. hedonismu čili vyhledávání slastí a vyhýbání se strastem).

Když je člověk modlitby opatrný, pak se takových věcí neúčastní a nenásleduje je.

Vy projevte nad takovými lidmi lítost a modlete se za ně, aby je Bůh osvítil.

A odpoledne před večerním spánkem znovu poklekněme a obětujme Bohu své modlitby.

Během denních nebo i nočních hodin otevřeme Nový zákon a přečtěme si z něj pár úryvků.

Neboť svatý Jan Zlatoústý říká, že z každého domu, kde je svaté Evangelium, ďábel utíká pryč.“

Zdroj: Άγιος Παΐσιος ο Γέροντας μας

připravil Michal Dvořáček