O původu vánočního stromu
(†) Otec archim. Athanásios Mytilénský
(1927-2006)
„O vánočním stromu málokdo ví, že se nejedná o evropský, nýbrž o řecký, byzantský zvyk.
Při Proskomidii kněz recituje tropar, v němž se hovoří o „stromu života“ v Ráji (doslova o „dřevu života“), kterým je Ježíš Kristus.
Byzantinci měli ve zvyku přinášet do chrámu strom, který byl obrazem Ježíše Krista jako stromu života.
Tento zvyk pomalu, ale jistě upadal v řecké společnosti do zapomnění, protože když Konstantinopol obsadili Turci, začalo období temného poddanství a k těmto zvykům bylo stále méně možností. A tak přešel tento zvyk do Evropy.
Evropané tedy vzali strom, okrášlili ho, oddělili ho od chrámu a učinili z něj ozdobu svých domovů.
A tímto způsobem se tato dávná – byzantská – tradice vrátila zpět i do Řecka jako evropský zvyk.
Tak tomu ale dřív nebylo! Jde o řecký zvyk.
A víte, kde se zachoval smysl stromu (tohoto rajského dřeva života)?
U tzv. „polyeleje“ (velkého ozdobného lustru se svícemi či světly uprostřed chrámu).
Centrální lustr v pravoslavném chrámu má právě tvar takového stromu, resp. jedle.
Když tento zvyk přešel do Evropy, uchovali jsme ho v podobě světelného lustru v centrální části našich chrámů.“
připravil Michal Dvořáček
Zdroj: Σαλπίσματα Αληθείας (ψυχοφελείς δημοσιεύσεις)
Vysvětlivky:
Proskomidie je první částí Svaté liturgie.
Polyelej (řec. πολυέλαιος) není jen oslavný zpěv žalmů, nýbrž také ozdobný lustr, světelný systém s mnoha svícemi anebo elektrickými světly, zavěšený na stropu chrámu, budovy či místnosti.
Text výše zmiňovaného troparu:
„Připrav se, Betléme; otevři se všem, Ráji!
Okrášli se Efratho, neboť v jeskyni rozkvete z Panny strom života.
Z jejího lůna zjevil se duchovní ráj, v němž je Božský sad.
Jedíce z něho, živi budeme a neumřeme jako Adam.
Kristus se rodí, aby obnovil kdysi padlý obraz.“
Pozn.:
Slova tohoto troparu zaznívají jednak při Proskomidii (při první části obřadu Svaté liturgie), ale rovněž se používají jako oslavné verše troparu „Předsvátku (Kristova) Narození“.
