Bohoslužba a zvyky Velkého a strastného čtvrtku
Bohoslužba „Dvanácti evangelií“ je zcela neopakovatelnou, posvátnou bohoslužbou ze závěru doby velkopostní, která se koná na Velký a Strastný čtvrtek, jen několik dní před svátkem Vzkříšení Páně.
Církev si připomíná Poslední večeři, jinak též Tajemnou. Božské drama v těchto dnech vrcholí a dnešní hymnus je úzce spjat s Kristovým utrpením, Jeho ukřižováním a Jeho smrtí…
Čtvrteční bohoslužba zahrnuje kromě dalších zpěvů především čtení z Evangelia o utrpení a smrti Spasitele, vybraná ode všech evangelistů a rozdělená do dvanácti zastavení podle počtu nočních hodin, což naznačuje, že věřící by měl strávit celou noc bděním a poslechem evangelií jako Apoštolé, kteří doprovázeli Pána Ježíše Krista do Getsemanské zahrady.
12 evangelií Velkého čtvrtka se skládá převážně z vybraných pasáží z Evangelia podle svatého Jana a Matouše.
Shrnutí 12 evangelií:
Ježíšovo poslední přikázání svým učedníkům… „Milujte se navzájem!“. Poslední rozloučení. Modlitba Ježíšova. Jeho zrada ze strany Jidáše. Zatčení Ježíše a Jeho převedení „od Annáše ke Kaifášovi“. Soud nad Ježíšem v přítomnosti velekněží. Petrovo zapření („Dříve než kohout zakokrhá, třikrát mě zapřeš“). Ježíš před Pilátem v Praetoriu. Pilátův pokus osvobodit Pána, ale tváří v tvář odhodlání farizeů nakonec ustupuje a ptá se, koho si lid přeje propustit: „Barabáše nebo Krista?“
Pilát si „myje ruce“. Jidáše trápí svědomí a vrací „třicet stříbrných“ velekněžím, kteří je ukládají do „Korbany“ (chrámové pokladnice). Sebevražda (oběšení) Jidáše. Ježíšův výstup na Golgotu a Jeho ukřižování spolu se dvěma lotry. Ježíš odevzdává svého ducha na Kříži. Pokání jednoho z lotrů po Kristově pravici, který prosil Pána, aby na něj pamatoval v Nebeském království. Josef z Arimatie žádá Piláta, aby mohl pohřbít Kristovo tělo v novém hrobu. Pohřeb Ježíše a zapečetění Jeho hrobu velekněžími a farizeji.
…
Na závěr uvádíme některé zajímavé zvyky z řeckého pravoslavného prostředí:
V tento den začínají v řeckých domech přípravy na oslavu Vzkříšení. Hospodyně hnětou světlé bochánky, tvarují šeříkové sušenky a malují červená vajíčka. Vejce od pradávna symbolizuje obnovu života a červená barva Kristovu krev. Někde je zvykem umístit první červené vejce do ikonostasu domu k odehnání všeho zlého.
Na Patmosu probíhá v tento den představení „Poslední večeře“ na centrálním náměstí Chora, kde igumen posvátného kláštera Svatého Jana Teologa umývá nohy 12 mnichům, jako to učinil Ježíš svým učedníkům.
Nástěnná malba Ukřižování z roku 1260
(Monastýr Panagie Mavriotissy z Kastorie, Řecko)
Na Skiathosu děti z ostrova chodí od domu k domu, drží v rukou rákosové kříže ozdobené jarními květinami a zpívají koledy Velkého pátku.
V Litochoru v Pierii se v noci o Zeleném čtvrtku zdobí tzv. epitafy, tj. symbolické hroby Ježíše Krista, které zdobí neprovdané dívky, které se po celý půst věnovaly výrobě látkových květin.
V Koufonisii se po skončení pašijového průvodu obyvatelé shromáždí v místním chrámu a ozdobí „Kristův hrob“ květinami, zatímco jedna z žen zpívá tzv. „Mirologium Přesvaté Panny Marie“ (tj. tklivou, smuteční píseň). Ženy z této oblasti zůstávají v chrámu poblíž Epitafu až do rána Velkého pátku.
V Sifnosu hospodyně připravují tradiční „ptáčky Světlého týdne“ (velikonoční závitky z těsta různých tvarů a v podobě zvířat a ptáků) zdobené červenými vejci. Během večerní bohoslužby, kdy kněz čte šesté evangelium, mladí muži a ženy vycházejí z chrámu, aby zapálili svíce v místních kaplích. Později se vracejí, aby ozdobili Epitaf.
Podle Sansimera.gr a dalších pramenů připravil Michal Dvořáček.
