„Říkejme naše prosby v tajnosti, skrze modlitbu, která se děje „skrytě“ a „neviditelně“.“
„Svěřme všechny své problémy Bohu, jak ty hmotné, tak fyzické, zkrátka všechny.
Jak pravíme v božské liturgii: „(…) a veškeren život náš Kristu Bohu poručme.“
Celý svůj život vkládáme do Tvých rukou, Pane. Cokoli si přeješ, Pane (nechť se děje). „Buď vůle Tvá jako v nebi, tak i na zemi.“
Kristův člověk dělá vše skrze modlitbu. Dokonce i obtíž a zármutek proměňuje v modlitbu. Ať se mu stane cokoli, hned začne říkat: „Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou.“
Modlitba prospívá všemu, i těm nejjednodušším věcem. Trpíte například nespavostí? Nemyslete na spánek. Vstaňte, vyjděte a zase se vraťte do pokoje a lehněte si do postele, jako by to bylo poprvé, bez přemýšlení o tom, jestli usnete nebo ne. Soustřeďte se, proneste doxologii (Sláva Tobě, Bože) a pak třikrát „Pane Ježíši Kriste, smiluj se nade mnou“, a tak přijde spánek.
Vše je třeba řešit modlitbou. Ale musíte mít lásku, plamen v modlitbě. Nebuďte úzkostliví, ale důvěřujte v Boží lásku a Jeho prozřetelnost.
Vše se děje uvnitř duchovního života. Všechno je posvěceno, dobré i těžké, materiální i duchovní, a cokoli děláte, dělejte to ke slávě Boží. Jak to říká apoštol Pavel? „Ať tedy jíte či pijete či cokoli jiného děláte, všecko čiňte k slávě Boží.“ (1 Kor 10,31)
Když se modlíte, vše se děje tak, jak má.
Například myjete nádobí a žádné nerozbijete, nezpůsobíte žádnou škodu. Boží blahodať se ve vás usídlí.
Když máte blahodať, vše se děje s radostí, bez námahy.
Když se neustále modlíme, Bůh nás pokaždé osvítí, co je třeba dělat, i v těch nejtěžších situacích. Bůh to řekne v našem nitru. Bůh najde cesty.
Modlitbu můžeme samozřejmě spojit s půstem. To znamená, že když máme vážný problém nebo dilema, mělo by tomu předcházet mnoho modliteb a půstu. Taky jsem to mnohokrát dělal i já.
Když žádáme o něco, za okolní svět a lidi, říkejme naše prosby v tajnosti, skrze modlitbu, která se děje „skrytě“ a „neviditelně“.
Příliš mnoho rozptýlení modlitbu neusnadňuje. Zanechte proto práce s telefony, obecenství s ostatními a mnoho slov s lidmi. Pokud nepomůže Pán, čeho lze dosáhnout naším vlastním úsilím?
Takže modlitba, modlitba s láskou. To čiňme.
Je lepší pomáhat ostatním na dálku, modlitbou. A tím (lidem) pomáháme tím nejlepším a nejdokonalejším způsobem.“
Podle knihy: „Život a slova“ starce Porfýrije Kavsokalyvitského. Posvátný klášter „Chrysopigi“, Chania 2008.
Zdroj: Του Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου
připravil Michal Dvořáček
