Nikoli zázračné řešení, nýbrž neustálé a vytrvalé úsilí vyžadované ze strany věřícího člověka…
„Mnoho lidí si myslí, že nemohou najít duchovního otce, protože si ho představují jako zvláštní typ člověka: chtějí svatého Serafima Sarovského, a tak zavírají oči před těmi, které jim Bůh ve skutečnosti posílá.
Jejich domnělé problémy často nejsou tak složité a ve svém srdci už vědí, jaká je odpověď (na tyto jejich vnitřní problémy).
Tato jimi tušená odpověď se jim však nelíbí, protože ona vyžaduje neustálé a vytrvalé úsilí z jejich strany, a tak hledají doslova nějakého „strojového Boha“[1], který jediným zázračným slovem rázem vše usnadní.
Těmto lidem by se mělo pomoci pochopit pravou podstatu duchovního otcovství.“
Zdroj: Όσιος Γεώργιος Καρσλίδης
Podle Bishop Kallistos Ware, „The Inner Kingdom: The Collected Works“ (Království uvnitř nás, str. 45, Sebraná díla).
připravil Michal Dvořáček
[1] „Deus ex machina“ [deus eks máchiná] (ve starověké řečtině „ἀπὸ μηχανῆς θεός“) doslova znamená „bůh ze stroje“. Tento termín pochází ze starořecké tragédie a jde o označení děje, kdy se náhle a velmi nepravděpodobně vyřeší zdánlivě neřešitelný problém či obtížná situace.