Podle homilie svatého Řehoře Palamy
„Jako první spatřila Vzkříšeného (Krista) Bohorodice“
„Myronosice“ jsou ženy „nesoucí myrhu“ (jinak též „myro“), které následovaly Pána (Ježíše Krista) s Jeho Matkou, zůstaly s ní v době Jeho spasitelného utrpení a postaraly se o pomazání Pánova těla myrem.
To znamená, že když Josef a Nikodém požádali a přijali od Piláta tělo našeho Pána Ježíše Krista, sundali ho z Kříže, zavinuli do pláten s jemnými aromaty, umístili do hrobu vytesaného ve skále a ke vchodu přisunuli velký kámen, před vchodem do hrobu se (podle evangelisty Marka) ocitly Marie Magdalena a druhá Marie, které se tam posadily. Onou „druhou“ Marií byla rozhodně myšlena Bohorodice. Na tomto místě byly přítomny nejen ony, ale i mnoho dalších žen, jak zmiňuje i (svatý) Lukáš.
Vzkříšení Páně je obnovením lidské přirozenosti a znovuzrozením a návratem k nesmrtelnému životu prvního Adama, který byl pohlcen smrtí kvůli hříchu a skrze smrt se vrátil na zem, ze které byl stvořen.
Podobně jako na počátku neviděl (Adama) žádný člověk, tedy konkrétně to, jak byl (Adam) stvořen a jak mu byl dán život, protože v té době ještě žádný jiný člověk nežil, tak poté, co (Adam) přijal Božím dechem „dech života“, jej jako první spatřila žena, protože po něm byla prvním člověkem Eva. Stejně tak „druhý Adam“, t. j. Pán Ježíš Kristus, když vstal z mrtvých, nikdo Ho neviděl, protože nikdo z Jeho blízkých (učedníků) u toho nebyl přítomen, a také vojáci, kteří hlídali hrob, jsouce znepokojeni strachem, byli (z úžasu a ze strachu) jako mrtví, a jako první ze všech Krista po Jeho Vzkříšení spatřila opět žena.
Je tu něco (úmyslně) zastřeného evangelistou, co odhalím tvé lásce (praví sv. Řehoř Palama). Opravdu první ze všech lidí, jak bylo správné a spravedlivé, viděla Vzkříšeného (Pána) a těšila se z Jeho řeči a dotkla se Jeho svatých nohou (Bohorodice), i když to evangelisté neříkají otevřeně, nechtějíce přivést Jeho matku jako svědka, aby nezavdávali důvod k podezření stran nevěřících. A protože nyní hovořím k věřícím, objasním některé konkrétní věci.
Poté, co Myronosice podle přikázání připravily myro a vonné látky, v sobotu odpočívaly. Lukáš se o tom zmiňuje takto: „A když pominula sobota, Maria Magdaléna, (Marie) Jakubova, Johanna a další s nimi přišly k hrobu.“
Matouš říká: „V sobotu pozdě, za svítání prvního dne v týdnu, přišly dvě Myronosice.“
Jan píše: „První pak den po sobotě (pouze) Maria Magdaléna přišla ráno k hrobu, když ještě tma byla. I uzřela kámen odvalený od hrobu.“
Zatímco Marek zaznamenal tuto událost takto: „Velmi brzy ráno prvního dne týdne přišly tři Myronosice.“
První den týdne, o kterém se zmiňují všichni evangelisté, je neděle. Dobu, která nastala „pozdě v noci, v hlubokém ránu, velmi brzy ráno…, kdy byla ještě tma“, nazývají (evangelisté) dobu kolem rána, kdy se ještě mísí světlo s tmou. Na první pohled se zdá, že evangelisté se mezi sebou poněkud neshodují jak ohledně času, tak počtu žen.
Myronosic bylo mnoho a přišly k hrobu ne jednou, nýbrž dvakrát, ba třikrát, a sice nikoli po jedné, ale ve skupinkách, avšak nikdy ne tytéž ženy. Během této ranní doby přišly (Ženy myronosice) společně, avšak ne všechny ve stejnou dobu.
Jak uvažuji a usuzuji podle (svědectví) všech evangelistů, tak jako první přišla ke hrobu Syna Božího sama Bohorodice, kterou doprovázela Marie Magdaléna. Odvozuji to od evangelisty Matouše, který praví: „Marie Magdaléna a druhá Marie“, která byla jistě Boží Matka, „se přišly podívat ke hrobu. A nastalo velké zemětřesení, protože přišel Anděl Páně, zvedl velký kámen od hrobu a posadil se na něj. Jeho podoba byla jako blesk a jeho šaty byly bílé jako sníh a strážci byli otřeseni strachem a zůstali jako mrtví.“
Myslím, že oživující (Kristův) hrob se otevřel pro Bohorodici (protože pro ni jako první a skrze ni se nám otevřelo vše, ať už na nebi nebo na zemi), a také pro ni se tak v tu chvíli zaskvěl Anděl, aby uzřela prázdný hrob a velký zázrak pohřebních pláten bez vzkříšeného Pána. A tímto zvěstujícím Andělem byl zjevně Gabriel, který se zmínil o Vzkříšení tím, že ukázal na prázdný hrob a řekl (ženám) Μyronosicím, aby to oznámily učedníkům. A pak „vyšly se strachem a velkou radostí“.
Znovu se domnívám, že i Marie Magdaléna se bála, podobně jako i ostatní ženy, zatímco Boží Matka pocítila velkou radost, protože pochopila radostná slova Archanděla, kterým také uvěřila díky tolika spolehlivým událostem: díky zemětřesení, odvalenému (náhrobnímu) kameni, prázdnému hrobu, pohřebním plátnům ponechaným v hrobu zcela prázdným, bez (Kristova) těla…
A nakonec to byla Bohorodice, která jako první rozpoznala Vzkříšeného (Pána), padla mu k nohám a stala se apoštolem Apoštolů, když se na zpáteční cestě zjevil Ježíš Myronosicím a pravil: „Radujte se.“
(Výňatek z homilie svatého Řehoře Palamy)
Zdroj: Η Αγία Ζώνη
připravil Michal Dvořáček
