„Kdo chce jít za mnou, zapři sám sebe a nes každého dne svůj kříž a následuj mne.“ (Lk 9,23)
Kříže zkoušek
– Starče, pořád nosím ten malý křížek, který jste mi dal a který mi pomáhá při různých mých potížích.
– Ano, takové malé kříže jsou naše vlastní kříže, jako ty, které si věšíme na krk a které nás chrání v našich životech. Co myslíš, že máme velký kříž? Jen Kříž našeho Krista byl velmi těžký, protože Kristus z lásky k nám lidem nechtěl použít svou božskou moc pro sebe. A proto dodnes zvedá břemeno křížů celého světa a zbavuje nás bolestí zkoušek svou božskou pomocí a pomocí své sladké útěchy.
Dobrotivý Bůh dává každému člověku kříž úměrný jeho vytrvalosti a výdrži, ne proto, aby ho soužil, nýbrž pro to, aby člověk vystoupil z kříže na nebe.
Je tomu tak proto, že kříž je v podstatě žebřík do nebe.
Pokud pochopíme, jaký poklad si ukládáme z bolestí pramenících z (životních) zkoušek, tak si nebudeme nikdy stěžovat, nýbrž budeme neustále Boha velebit za ten drobný kříž, který nám dal.
S ohledem na výše řečené se budeme v tomto životě radovat a v tom budoucím získáme jak „důchod“, tak jednorázovou „odměnu“.
Náš Bůh má nahoře v nebi zajištěné poklady. Ale když Ho požádáme, aby nás vysvobodil ze zkoušek (v tomto dočasném životě), On pak vezme část z toho pokladu a dá ho druhým, takže o něj přijdeme.
Ale pokud budeme (zde na zemi) trpěliví, dá nám pak (v nebi) i úrok z tohoto pokladu.
Podle: Svatý Paisij Svatohorec: Slova IV, „Rodinný život“
Zdroj: Του Αγίου Παϊσίου Αγιορείτου
připravil a přeložil Michal Dvořáček
Svatý starec Paisij Svatohorec na vzácné fotografii,
jak drží ikonu sv. velkomučedníka Pantelejmona.
