Pravoslavný archiepiskop Feodosij z Vilna pravil: „Máte chrám jednoduchý, ale umělecký“.
25. května roku 1931
Svatý chrám je jako srdce nějaké živé bytosti. A pravoslavná obec je tím nejživějším a nejsrdečnějším organismem, životaschopnou buňkou, která sjednocuje, shromažďuje, posvěcuje a utváří ušlechtilého člověka, pravoslavného křesťana, který je povolán, aby nesl svědectví víry spolu s naším Spasitelem až do posledních dnů tohoto světa.
A naše farnost získala toto srdce jako velký Boží dar. Srdce, které oživuje ty, kteří touží po tom, aby byli čistého srdce (Mt 5,8), neboť takové nás chce mít náš Spasitel.
V tomto symbolickém a současně zcela reálném srdci našeho duchovního života začala proudit živá krev okamžikem jeho slavnostního vysvěcení, které se událo dne 25. května roku 1931.
Kdybychom jen tušili, jakou radost měli naši pravoslavní „předci“ v době První republiky, když vybudovali tento umělecký „svatostánek“. Kdyby jen tušili, jakou radost budeme mít naopak my, jejich pokračovatelé a následovníci, kteří tento krásný a vznešený svatostánek nyní užíváme.
Kdyby tak bylo možné naši i jejich dobu nějak propojit, na několik málo okamžiků, a setkat se tváří v tvář se všemi těmi, o nichž nyní píšeme a jejichž dědictví strážíme jako oko v hlavě…
Bylo by to jistě krásné.
Pravoslavní věřící doby prvorepublikové by jistě s povděkem pohlédli na náš dnešní chrám a ocenili to, jak je pod vedením našeho současného duchovního otce Jozefa Fejsaka tento chrám udržován a nadále zvelebován a zkrášlován.
Kéž náš drahý chrám, srdce našeho duchovního života, zůstane nepohnutě dál stát na mnohá léta… Na dalších 90 let. Ba i více.
Bude-li si to Bůh přát, bude-li to Jeho svatá vůle, nechť se tak stane!
Chronologické záznamy v naší Kronice započal roku 1924 br. František Jakubíček, který byl také ustanoven prvním kronikářem Pravoslavné církevní obce v Brně. Tím pak zůstal na dlouhá desetiletí. Poslední záznam do písemné Kroniky naší obce učinil br. František Jakubíček dne 20. listopadu 1963 krátce před tím, než kvůli nešťastné události zcela oslepl na jedno oko, takže poté již dalšího zápisu nebyl schopen. A tento jeho zápis z roku 1963 je také tím posledním, co bylo v naší kronice zaznamenáno. Novodobý zápis do historie našeho chrámu byl učiněn až s příchodem otce Jozefa Fejsaka do Brna roku 1984.
Ale zpět k počátkům…
1924 založena česká pravoslavná obec v Brně
1925 ustavující schůze sboru starších
1926 usnesení o založení mužského a později smíšeného pěveckého sboru
1927 sbormistrovské funkce se ujímá Petr Žerděv
1928 podána žádost o místo ke stavbě chrámu na Špilberku
1929 založen Kroužek pravoslavné mládeže v Brně
1930 vysvěcen základní kámen ke stavbě chrámu; umírá první duchovní otec Ševčík
1931 25. května byl vysvěcen chrám sv. Václava na Špilberku!
Začátky pravoslaví v Brně
Navzdory skutečnosti, že česká pravoslavná obec byla v Brně založena již v roce 1924, ke stavbě chrámu došlo až o necelých 6 let později, až se podařilo zajistit potřebný finanční obnos a také tolik nutnou parcelu ke stavbě chrámu. Trpělivost se tehdejším brněnským pravoslavným křesťanům vyplatila, neboť náš pravoslavný chrám svatého Václava je situován bezpochyby v jedné z nejkrásnějších lokalit v Brně vůbec.
Rok 1928 byl poznamenán postupnými přípravami ke stavbě chrámu sv. Václava: docházelo k častým sbírkám, obec žádala město o vhodný pozemek, byl vypracován první architektonický návrh chrámu. Ve stejném roce byla uskutečněna naší obcí veřejná přednáška dr. Soldáta, předsedy sboru starších, na téma „Jak mluví pravoslavný chrám k lidské duši“. Přišlo mnoho lidí, kteří se upřímně zajímali o pravoslaví. Žádost o stavební místo ke stavbě chrámu na ulici Kounicově u Městského soudu byla však, podobně jako předešlé žádosti, odmítnuta. Byla proto podána nová žádost o stavební místo na Špilberku.
V roce 1929 přislíbil ing. arch. Petr Levický vypracovat zdarma plán chrámu. Městská rada brněnská vydala souhlas s prodejem pozemku a stavbou chrámu, již měl provést stavitel Vladimír Stavíček. Česká pravoslavná církev společně oslavila 1000. výročí mučednické smrti sv. Václava. Byl založen Kroužek pravoslavné mládeže, který spolupracoval s hnutím ruských studentů a jenž se v pozdějších letech přetvořil v místní Besedu pravoslavné mládeže. K aktivitám spolku patřily i kursy ruštiny. Od roku 1924 bylo vykonáno 76 křtů, 40 svateb a 45 pohřbů. Na účtu ke stavbě chrámu bylo v té době 239 tisíc Kč. Největším finančním obnosem, který pokryl téměř polovinu výdajů spojených s výstavbou budoucího chrámu, přispěla nezapomenutelná sestra Pravomila Studená.
V roce 1930 se v Besedním domě v Brně konal koncert duchovních písní. Sál byl vyprodán, účinkovali sólisté, náš chrámový sbor, ale též mužský sbor ruské mládeže, jejž řídil dirigent Žerděv. Akce se setkala s velkým morálním i finančním úspěchem. Dne 6. července byl položen základní kámen ke stavbě chrámu. Archijerejská sv. liturgie byla sloužena v improvizované kapli německého dívčího gymnázia na Husově třídě. Poté se věřící odebrali na Špilberk, kde byl za účasti mnoha hostí i zástupců různých církví položen a posvěcen základní kámen našeho chrámu ke cti sv. Václava. Čestného úkolu se ujal sám vladyka Gorazd. Položení základního kamene brněnského chrámu se stalo velkou událostí a svědectvím nezdolné životaschopnosti pravoslaví uprostřed našeho národa, v jehož historii mělo být několikrát vyhubeno cokoli, co připomínalo východní křesťanství. První brněnský duchovní prot. Václav Ševčík se nového chrámu již nedočkal. 25. srpna, krátce po výkopových pracích na základu chrámu, byl stižen infarktem při procházce lesem…
Svatý vladyka Gorazd (klečící před křížem) spolu s dalšími duchovními při modlitbě při posvěcení základního kamene našeho chrámu na úpatí kopce Špilberk
Svatý vladyka Gorazd (uprostřed) spolu s otcem prot. Václavem Ševčíkem (vlevo) světí základní kámen našeho chrámu (6.7.1930)
1930
7. září 1930 došlo příznivé vyřízení žádosti o sbírku na chrám ze dne 7. května. Provedením sbírky byl pověřen br. Peprla. Povolení ke sbírce bylo dáno na dobu jednoho měsíce.
Synodální rada ustanovila administrátorem duchovní správy v Brně otce Cyrila Nerudu z Dolních Kounic.
Farnost měla tou dobou celkem 87 školních dětí přihlášených k vyučování náboženství. Vyučovalo se v pěti školách.
1. října byl vypsán konkurs na místo duchovního správce v Brně do 15. října t.r.
Železné kříže na kopuli a zvonici dodala fa Václav Kozák, Brno, Křenová 26.
Železné vyztužení bylo oplechováno mědí. Velký kříž stál 2.030 Kč a malý 381 Kč. Také téže firmě byla zadána železná konstrukce ikonostasu. Mramorové desky na ikonostasu byly zadány fy Komárek v Letovicích. Malba ikon na ikonostasu byla provedena akademickou malířkou paní Olgou Djačenko-Akatěvou v Praze za 5.350 Kč, to jest šest ikon po 650 Kč. Večeře Páně za 850 Kč a dvě drobné ikony na carská vrata po 300 Kč.
26. října Eparchiální rada předložila brněnské farnosti dvě žádosti uchazečů o místo farářské v Brně: otců Kauera a Leixnera. Sbor starších doporučil k volbě o. Kauera.
26. prosince bylo konáno parochiální shromáždění v lyceu na Husově třídě. Všemi hlasy byl zvolen farářem otec Petr Kauer.
Rok 1931
27. dubna daroval br. Fr. Wiedermann naprestolní kříž za 240 Kč. Jednu korouhev věnovala sestra Milada Nemravová, druhou více sester. Manželé Ponížilovi darovali jeden svíce a dvě ruské pozlacené ikony. Sestra Pravomila Studená věnovala darochranitelnici.
Slavnostní vysvěcení Pravoslavného chrámu
svatého Václava pod Špilberkem
25. května 1931
Dne 25. května byl vysvěcen jubilejní chrám sv. Václava na úpatí Špilberku.
Zleva: vladykové Gorazd, Josif Bitolský a Sergij Pražský
při vysvěcení chrámu
(25.5.1931)
Biskupové s duchovenstvem, zástupci farnosti a města spolu s krojovanými dětmi
před chrámem svatého Václava v Brně při jeho vysvěcení
(25.5.1931)
Chrám stojí na parcele vložka číslo 1769 kat. území Křížová ulice, popisné číslo 1040, orient. číslo 8 Špilberská ulice. Byl osvobozen od domovní daně činžovní a třídní a všech přirážek na dobu od 23.5.1931 do 30.6.1941. Výnos berní zprávy č. 205/I-31 D.ú.
Celkový náklad stavby i s vnitřním zařízením činil 483.439,35 Kč.
Slavnost byla zahájena průvodem v 8 hodin ráno z lycea na Husově třídě, kde naše farnost mívala dříve bohoslužby. Průvod s vlajícími prapory a korouhvemi, v němž bylo asi 600 osob, vedli tři pravoslavní episkopové, a to přeosvícený vladyka Josef, episkop z Bitolje v Jugoslávii, jako delegát-exarcha Srbské pravoslavné církve pro Podkarpatskou Rus a Slovensko, doprovázený sekretářem otcem Dr. Justinem Popovičem, a dále přeosvícený vladyka Sergej, episkop ruský z Prahy, a přeosvícený vladyka Gorazd, pravoslavný episkop český a moravskoslezský. Před nimi šlo v zástupu celkem 25 duchovních, oblečených v liturgická roucha.
Podpisy zástupců Srbské pravoslavné církve, zastoupené vladykou Josifem Bitoljským
a dnes již svatým Justinem Čelijským (Popovičem)
O půl 9. hod za hlaholu zvonů dospěl průvod k chrámu, před nímž na stožárech vlály státní vlajky – z jedné strany československá, jugoslávská a rumunská, z druhé strany československá, všeslovanská, ruská a bulharská.
Na schodišti před vchodem do chrámu stanuli přeosvícení vladykové s předsedou sboru starších v Brně.
Ze slavnosti byly odeslány telegramy, resp. přípisy: kabinetní kanceláři pana presidenta Republiky Československé, kabinetní kanceláři J. V. krále Jugoslávie Alexandra I., J. Sv. patriarchu Varnavovi v Bělehradě, panu ministerskému předsedovi vlády Republiky Československé, panu ministru školství, panu ministru zahraničí, panu ministru vnitra, na něž došly děkovné odpovědi. Též přeosvícený vladyka Gorazd písemně poděkoval Sboru starších, pěveckému sboru i ostatním.
Podpis svatého vladyky Gorazda v Kronice naší farnosti z roku 1927
27. května v 8 hodin ráno světili jsme na svátek Nanebevstoupení Páně zvony. Otec Petr vykonal obřad v novém červeném rouše se zlatými ozdobami, které jsme dostali z Prahy. Je to roucho z chrámu sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí. Posvěcené zvony byly pak vytaženy na zvonici a upevněny.
23. srpna konalo se svěcení pomníku v kníničských lesích na úmrtním místě otce protopresbytera Václava A. Ševčíka. Pískovcový pomník byl zbudován zásluhou kroužku pravoslavné mládeže brněnské a štědrostí dobrodinců dle návrhu p. architekta ing. Levického. Na pomníku je pod křížem vytesán nápis: „Na tomto místě odevzdal duši svou Hospodinu dne 25. srpna 1930 o. Václav Ševčík.“ Z Brna přijelo 60 účastníků; rovněž z Přerova přijeli vedeni o. Václavem Čiklem (nyní již kanonizovaným světcem naší církve).
28. října jsme oslavili poprvé v našem chrámě. Byly pozvány i úřady a jejich zástupcové přišli.
1. prosince na státní svátek bratrské Jugoslávie byla při bohoslužbách 29. listopadu učiněna vzpomínka a zapěno mnoholetí Jugoslávii a J. V. králi Alexandru I.
25. prosince byla konána vánoční dětská besídka v Besedním domě v Králově Poli. Velmi se vydařila. Na vánoční svátky byly bohoslužby četně navštíveny.
Ukázky z historických zápisů v Pamětní knize PCO v Brně
Rok 1932
6. října v neděli navštívil náš chrám vzácný host, Vysokopřeosvícený Feodosij, pravoslavný archiepiskop z Vilna. Byl přítomen sv. liturgii a po ní udělil požehnání. Prohlásil, že chrám máme jednoduchý, ale umělecký.
Rok 1933
14. srpna zemřel náš sbormistr. br. Isajev. Na jeho místo nastoupil br. Šamraj.
Některé vybrané fotografie související s
Pravoslavnou církevní obcí a jejími věřícími
Otec duchovní Jaroslav Rosák s věřícími
Třetí zprava v první řadě: svatý Jan Sonnevend, novomučedník český,
tehdejší předseda Sboru starších při PCO v Brně
Otec duchovní Jaroslav Rosák, který od roku 1934 jako kněz naši farnost vedl.
Dirigent brněnského pravoslavného chrámu
Vladyka Čestmír, biskup olomoucko-brněnský,
při zahajovacích modlitbách před vstupem do oltáře
(rok 1950)
Vladyka Čestmír při čtení z Evangelia
Vladyka Čestmír stojící na ambonu se spolusloužícími
před podáváním svatého Přijímání
Jeho blaženost vladyka Ján, metropolita pražský a celého Československa,
při uvítání před chrámem
(rok 1961)
Vladyka Ján rozmlouvá s věřícím v chrámu
Vladyka Ján po skončení bohoslužby spolu s věřícími před chrámem
S požehnáním otce Jozefa Fejsaka a s využitím farních pramenů
a archivních fotografií při příležitosti 90. výročí vysvěcení našeho chrámu připravil
br. Michal Dvořáček.
Provedena aktualizace historických milníků naší farnosti:
Další užitečné odkazy:
https://temata.rozhlas.cz/bohosluzba-pravoslavne-cirkve-z-chramu-sv-vaclava-v-brne-7988715
https://www.martinkoplik.cz/l/pravoslavny-chram-svateho-vaclava/
https://www.irozhlas.cz/node/5924597
https://www.irozhlas.cz/node/5907575
Novodobá videa o PCO v Brně: