Starec Paisij si přál, aby se naše srdce stalo svatými jesličkami…
„Přeji vám, aby se vaše srdce stalo svatými jesličkami a přesvaté betlémské Dítě, aby vám udělilo všechna svá požehnání.“
Svatý starec Paisij při příležitosti svátku Kristova Narození utvrzoval věřící ve víře, že sám Pán Ježíš Kristus díky své velké radosti, kterou ve své štědrosti „prostřednictvím svých svatých svátků šíří v duších věřících“, přivádí člověka ke skutečnému povznesení, ba duchovnímu vzkříšení (jeho duše).
Něčeho takového však můžeme dosáhnout pouze tehdy, „jestliže se budeme (těchto svátků) účastnit opravdově a pokud budeme cítit ve svém nitru duchovní hlad (doslova chuť) po jejich oslavě“. Pokud ano, pak je oslavíme veskrze duchovně a stejně tak duchovně „se budeme opíjet nebeským vínem, které nám přinášejí naši Svatí a zvou nás k této hostině“, říká doslova svatý starec Paisij.
Jaké jsou však předpoklady každého takového duchovního prožitku těchto svátků.
Starec Paisij nás nabádá, abychom mysleli na tyto svaté dny, a nikoli na práci, kterou v těchto dnech musíme vykonat. Když člověk do hloubky poznává a studuje události každého takového svátku, může přirozeně pocítit velké dojetí, „a teprve tehdy se bude modlit se zvláštní úctou“. Je třeba účastnit se každého svátku se zbožností, duchovním dojetím a s úctou vnímat tropary, které jsou v chrámu zpívány, jak dále doporučuje starec Paisij. „Když je mysl ponořena do božských významů, člověk může prožít všechny ty události…“
Někdo se starce Paisije zeptal na to, jak vypadala jeskyně v Betlémě. A starec tehdy odpověděl:
„Byla to jeskyně ve skále a měla jesličky, nic jiného v ní nebylo. Žádný chudý člověk tam nešel a nenechal tam svá zvířata. Přesvatá Panna a Josef, protože všechny hostince byly plné a oni se neměli kde ubytovat, se nakonec ocitli v této jeskyni. Byl tam s nimi osel a vůl, kteří svým dechem zahřívali Krista!“
Cožpak neříká prorok Izaiáš:
„Vůl zná svého hospodáře, a osel jesle pánů svých; Izrael však nezná, lid můj nesrozumívá.“ (Iz 1,3)
Dále se věřící starce Paisije zeptali, jak je možné prožít událost „Narození Páně“, to znamená, že Kristus „se dnes narodil z Panny“?
A starec vyjádřil své přesvědčení takto:
„Chcete-li prožít tyto božské události, vaše mysl musí být ponořena do božských významů. Pak může být člověk (vnitřně, bytostně) proměněn. Dnes se děje velký a paradoxní zázrak, jak zpíváme. Pokud je naše mysl tam, v onom „paradoxu“ (čili v tom, co je současně překvapující a zdánlivě protismyslné, odporující běžným soudům), pak prožijeme velké tajemství Narození Krista. Přeji vám všem, aby se vaše srdce stalo svatými jesličkami a přesvaté betlémské Dítě, aby vám udělilo všechna svá požehnání.“
Čerpáno z knihy:
„O modlitbě“ (Περί προσευχής), Starec Paisij Svatohorec, Slova VI. (s. 195-196).
