„Jak jsem spatřil Svaté světlo!“
Otec Mitrofan z Bratrstva svatého Kristova hrobu ve velké andělské mnišské schimě
Přinášíme Vám dnes již známé svědectví ctihodného starce Mitrofana, mnicha z Bratrstva strážců Božího hrobu ve Svaté zemi, který se o Velké sobotě roku 1926 ukryl v Kuvuklii Božího hrobu, aby tam byl svědkem všeho toho, co se zázračně děje při sestoupení Svatého světla.
Otec Mitrofan byl pontský Řek a jako mladý žil poblíž maloasijské Kerasundy. Když mu bylo 21 let, vydal se naboso přes hory do Svaté země, aby se navždy stal strážcem Božího hrobu.
Od té doby zůstal strážcem pravoslavných poutních míst ve Svaté zemi, která strážil po dlouhých 58 let a sloužil zde s oddaností a vroucí láskou Hospodinu. Přímo u Božího hrobu strávil celkem 54 let!
Jak sám přiznává, ze své velké zvědavosti chtěl ve svém mládí spatřit, jak sestupuje Blahodatný oheň, kterému se v řečtině říká „Svaté světlo“!
Svůj obtížný a velmi nebezpečný záměr začal plánovat v říjnu roku 1925.
On to byl veskrze nebezpečný záměr, neboť kdyby si toho byl někdo všiml, byl by tím ohrozil důvěru v samotné Bratrstvo strážců Božího hrobu!
Jeho plán byl, jak říkal sám starec Mitrofan, „bláznivý“! „Musel jsem jako další nevěřící Tomáš na vlastní oči spatřit to, co se přesně děje v nitru Božího hrobu, abych uvěřil.“
– Starče Mitrofane,
– Považujeme za výraz velkého požehnání, abyste nám řekl o některých věcech, aby je bylo možné zapsat, protože, jak říkají latiníci: Verba volant, scripta manent. V doslovném překladu to znamená: „Mluvená slova odlétají, psaná slova zůstávají“.
– Kolik je Vám let?
– Je mi 93 let a 2 měsíce. Co ještě chceš, abych ti řekl?
– Říká se, že jste byl strážcem Božího hrobu velmi dlouho, kolik to bylo let?
– Ano, já nehodný hříšník, jsem byl u Božího hrobu celých milosrdných 58 let, konkrétně v Chrámu Vzkříšení, z nichž 54 jsem strávil přímo v Božím hrobu. Celkově jsem zde prožil 54 svátků Paschy (Velikonoc), které jsem strávil službou v Božím hrobu, a oslavuji Jeho milosrdenství, které ke mně náš Pán Ježíš Kristus měl, když mě bosého, žalostného a slz hodného hříšníka přijal 1. listopadu roku 1923, když jsem přijel do Jeruzaléma.
Historické procesí s Křížem na Velký pátek v Jeruzalémě (bez datace)
-Tolik let! A kde jste pobýval u Božího hrobu, jaké jste měl zážitky, jaké věci jste viděl a jak se Vám zde žilo? Jaké bylo ono Světlo, které jste v Božím hrobě spatřil?
– To, co Vám chci říci, nemá konce…
Jen když vyslovíš slova „Přesvatý (Boží) hrob“!
Víte, co Boží hrob vlastně znamená?
Je to Hrob našeho Boha, a ty chceš, abych ti říkal něco o zázracích?
Zázraky se dějí každou hodinu, každý okamžik, ale vidí je pouze ten, kdo je hoden!
Ano, já ubohý jsem zůstal v Chrámu Božího hrobu 58 let, prožil jsem zde 58 svátků Velikonoc, a v samotném Božím hrobu jsem sloužil dlouhých 54 let, a pouze jednou jsem byl učiněn hodným spatřit „Svaté Světlo“!
– Svatý starče, pokud je to požehnáno, řekni mi, jaký plán sis připravil, abys viděl Svaté světlo?
A v blaženosti nyní již zesnulý starec Mitrofan pak hovořil o tom nejsmělejším plánu svého života!
Prostor nad místem Kristova hrobu, kde pokleká pravoslavný patriarcha
a modlí se za sestoupení Svatého světla!
Jeho Blaženost patriarcha Irenej (17.4.1939 – 10.1. 2023) uvnitř Kaple Božího hrobu,
před vstupem do míst, kde bylo uloženo Kristovo tělo!
Starec Mitrofan zůstal celkem 12 hodin bez hnutí, v naprostém mlčení. Měl s sebou jen trochu vody a malou svíčku, kterou použil v 11 hodin dopoledne, kdy byla Hrobka zapečetěna včelím voskem, a on zůstal sám ve tmě.
O hodinu později, tj. ve dvanáct hodin v poledne, byly podle typikonu dveře Hrobu odpečetěny a později do něj vstoupil řecký pravoslavný patriarcha.
– A pak jsem rozpoznal podobu patriarchy, který se sklonil, aby vstoupil do životodárného Kristova hrobu.
– Právě v tu chvíli, kdy moje agónie byla ve smrtelném tichu nejvyšší a kdy jsem sotva slyšel svůj vlastní dech, najednou jsem zaslechl slabé zasvištění.
Bylo to jako letmý závan větru.
A hned jsem spatřil nezapomenutelný pohled, když světlo modré barvy náhle zaplnilo celý posvátný prostor životodárného Kristova hrobu.
Jak zvláštně se toto namodralé Světlo mihotalo, až v jakémsi neklidu, a já v tom Světle zcela jasně viděl patriarchu, z jehož tváře stékal pot… A on, jsa tím Světlem osvícen, začal recitovat slova modlitby.
A hned se modré Světlo začalo proměňovat ve zcela bílé Světlo, jako v případě Proměnění Krista.
Poutnice při obřadu Velké soboty, bezprostředně po sestoupení
Blahodatného světla na Boží hrob!
Jiná poutnice se zapálenou svící po stopách Blahodatného ohně při nedávném svátku
Paschy Kristovy v Jeruzalémě (2023)
A pak se to naprosto bílé Světlo proměnilo v jakousi vznášející se světelnou kouli podobnou slunci a spočinulo nehybně nad patriarchovou hlavou.
Pak jsem viděl patriarchu, jak v rukou drží svazek složený z 33 svící.
A jak pomalu zvedal ruce, automaticky (tím Světlem) zapálil svou svíci a čtyři svazky dalších svící, které držel v rukou.
A v tu chvíli ta světlá, sférická koule zmizela.
Moje oči se naplnily slzami a celé moje tělo hořelo!
(konec citace)
…
Od té doby, podle vyjádření a svědectví mnoha lidí, zůstala pak již navždy tvář starce Mitrofana světlá a jasná, snad právě na znamení jeho smělosti a jako důkaz o odrazu Božího světla.
Zdroj: Παναγία Παραμυθία Ιερά Μεγίστη Μονή Βατοπαιδίου
připravil a přeložil Michal Dvořáček
Užitečné odkazy:
