Svatý Basil Veliký, arcibiskup caesarejský, „jenž přirozenost jsoucího vyjasnil a mravy lidské zušlechtil“!

„Důkaz (pravosti) učedníků Kristových je v jejich vzájemné lásce, jednoho k druhému.“

Svatý Basil z Caesareje Kappadocké byl vysvěcen na biskupa v roce 370, ve věku 40 let. Basilovo kázání v hodnosti biskupa bylo „zvučné jako hrom, protože sám jeho život byl jasný jako blesk“, jak o něm svědčil jeho přítel svatý Řehoř z Nazianzu, zvaný Teolog (Migne 38,74).

Na Východě i na Západě byl svatý Basil Veliký považován za učitele božských a nadpřirozených pravd evangelia, za jedinečného liturgistu, nedosažitelného pedagoga, zakladatele kinoviálního mnišství a dynamického sociologa.

Po silném vyčerpání, daným asketickým způsobem jeho života, a onemocnění ledvin zesnul v Pánu roku 378 po Kristu, ve věku pouhých 49 let.

Jeho život duchovního trval celkem 15 let. Jeho poslední slova na jeho smrtelném lůžku byla stejná slova, jakými se Kristus obracel na Kříži ke svému nebeskému Otci: „Do tvých rukou odevzdávám ducha svého.“

Jeho pohřeb se konal 1. ledna roku 379 po Kr.

Projevy úcty a cti k jeho osobě byly tak četné (i od jeho nepřátel) a tak velké, zejména od dobrodinců, křesťanů, židů i pohanů, kteří ho milovali, že při jeho pohřbu dokonce zemřelo několik lidí udušením, kteří podle uznávaného historika K. Paparrigopoulose s velkou radostí doprovázeli tohoto vynikajícího a velkého hierarchu do Nebeského království.

Na poli společenském a sociálním byl svatý Basil Veliký nepochybně průkopníkem. Nejprve rozdal své obrovské otcovské bohatství nemocným, lidem bezprizorním a chudým. Poté rozvinul obdivuhodnou dobročinnost bez nejmenší diskriminace a vybudoval celé město, takzvanou „Basiliádu“, která zahrnovala chudobinec, sirotčinec, dům s pečovatelskou službou, ubytovnu a nemocnici, kde mniši sloužili jako osobní ošetřovatelé nemocných, přičemž svatý Basil Veliký dohlížel na příkladnou a věrnou poslušnost mnichů vůči svaté Církvi.

Jako důstojný pastýř Kristovy Církve se zvláště zajímal a zasahoval ve prospěch utlačovaných, běžných dělníků a vdov, nabádal vládce k sociální péči a při strašném hladomoru v letech 367-368 projevoval neúnavnou aktivitu (organizoval tábory a leprosária, zřizoval potravinová a distribuční centra, manuálně pracoval i jako lékař).

Tak prakticky, jasně a pravdivě jako neúnavný Basil Veliký snad nikdo jiný z lidí nenaplnil příkaz našeho Bohočlověka Krista o lásce k bližnímu.

Shrnutím celého Písma svatého je láska, říkal tento významný hierarcha, a učil: „Důkaz (pravosti) učedníků Kristových je v jejich vzájemné lásce, jednoho k druhému.“ (P.G. 31,709)

Mnoho bohatých lidí bylo tak dojato jeho příkladem a jeho povzbuzením, že svatého Basila oddaně následovali v jeho charitativní aktivitě…

Společenský pracovník svatého Evangelia „par excellence“, jakým vskutku svatý Basil byl, vždy a na každém kroku vybízel k „praktické lásce“, protože tato ctnost, jak říkal, není v žádném případě teoretickou hypotézou. Musíme ji (tzn. lásku) aplikovat na naše vztahy s ostatními. „Sdílet všechno se všemi a všem odpouštět“ – to je pravým poselstvím svatého Basila, protože jde především o Kristovo učení.

Jak Bůh miluje lidi a nechává vzejít slunce nebo déšť na spravedlivé i nespravedlivé, tak bychom se měli i my navzájem milovat bez výčitek. Nezůstávejme pozadu v lásce, nebuďme otroky a zajatci hmotných statků…, ať mezi námi naopak vládne jednota a soucit, který vede k dokonalému společenství v Kristu a svaté duchovní proměně a vykoupení. Neboť, „kdo miluje svého bližní, nezískává a nevlastní nic více než právě jeho (tzn. svého bližního), a čím více člověk převyšuje bohatstvím, tím více zaostává v lásce“ („Směrem k bohatým“, VEPES, sv. 54, Ap. Diakonias, Athény 1976).

„Stejně jako včela dělá správnou věc, tak i my musíme vybírat selektivně, a je-li to potřeba, i z různých zdrojů, avšak jen to užitečné a pravdivé,“ říkal svatý Basil.

Svatý Basil Cesarejský tedy zářil na všechny strany zcela zaslouženě, protože praktikoval pokoru, skromnost a svědomité křesťanství, díky čemuž k sobě přitahoval Boží blahodať Trojjediného Boha, Který ho korunoval svou nestvořenou slávou, a dovolil, aby byla jeho památka ctěna jako univerzální příklad ryzího poselství lásky.

Bohem inspirovaný tropar k jeho svátku to říká zcela pregnantně:

„Po vší zemi rozlehl se hlas tvůj, když přijato bylo slovo tvé, jimž jsi dogmaticky zbožně naučil, přirozenost jsoucího jsi vyjasnil a mravy lidské jsi zušlechtil…“

Vybráno a přeloženo podle:

https://www.oodegr.com/oode/synaxaristis/basilios_1.htm

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..