„Dí jemu Ježíš: Já jsem cesta, i pravda, i život. Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.“
V několika úryvcích Písma svatého, které se dnes při svaté liturgii četly, zaznělo mnoho poučného pro náš každodenní duchovní život.
Slova svatého Evangelia jsou plná mocných příkladů a Bohem vdechnuté moudrosti, která vede mysl i život člověka do Nebeského království. Nestačí však pouze poslouchat, nýbrž i činit Pánova svatá přikázání.
„Blahoslavení ti, kteří Boží slovo slyší a zachovávají je.“ (Lk 11,28)
Náš Spasitel vždy učil nejen svým slovem, nýbrž i příkladem. A pokud to bylo prospěšné pro jeho svaté učedníky, umocňoval svá kázání i nějakým zázrakem, který otevíral oči všech přítomných. Lidé za naším Spasitelem přicházeli proto, aby slyšeli Boží slovo, které Pán Ježíš Kristus přednášel a zvěstoval. Kristus hovořil lidem tak, že je získával pro Boží království, otevíral jejich duchovní oči a vedl je k poznání nebeských tajemství. K tomu bylo zapotřebí, aby lidé k jeho zvěstování přistupovali s dobrou vůlí a otevřenou myslí.
Jedno takové blahé zvěstování proběhlo na břehu Genezaretského jezera. Kristus vstoupil na jednu ze zde kotvících se lodí. Ta patřila Šimonovi, který byl později nazván Petrem, tj. „Skálou“, na jehož víře bude zbudována svatá Církev Kristova!
„I uzřel dvě lodí, any stojí u jezera, rybáři pak sestoupivše z nich, vypírali síti. I vstoupiv na jednu z těch lodí, kteráž byla Šimonova, prosil ho, aby od země odvezl maličko. A posadiv se, učil z lodí zástupy.“
Pán Ježíš Kristus pak dokončil svou řeč a řekl Šimonovi, aby odvezl loď na hlubinu a tam rozprostřel sítě k lovení ryb… Šimon nicméně pochyboval. Nevěřil, že by mohli ještě něco ulovit. Vždyť strávili rybolovem celou noc. A nic nechytili!
Když ale rybář Šimon nakonec svého budoucího Učitele a Spasitele uposlechl, pochopil, že se ocitl v blízkosti člověka svatého, ba přímo Syna Božího!
„A když to učinili, zahrnuli množství veliké ryb, takže se trhala sít jejich. To uzřev Šimon Petr, padl k nohám Ježíšovým, řka: Odejdi ode mne, Pane, neboť jsem člověk hříšný.“
Všechny popadla hrůza, v tom dobrém slova smyslu, jakou mohou způsobit jen veliké Boží skutky. Ty pak dokáží vyvolat v člověku další blahé myšlenky, údiv a svatou bázeň.
„Neboj se. Již od tohoto času lidi živé budeš loviti. A přivezše k břehu lodí, a všecko opustivše, šli za ním.“
Nakonec náš Spasitel povolal za svého učedníka i Šimona, který se přidal ke svému bratru Ondřejovi a svatému Janovi Teologovi. Později k nim přibyli i další svatí apoštolové. Všichni opustili vše, co měli, a stali se rybáři lidí!
Od toho času hlásali Boží slovo po vší zemi a přiváděli ke Kristu všechny, kteří ve svém nitru toužili po tom, aby byli doslova uloveni blahou zvěstí Syna Božího o Věčném životě, k němuž přivádí náš Spasitel a víra v Něj.
Kristus, pravý Bůh náš, je totiž cestou, pravdou i životem, a proto je nanejvýše blažené žít v Jeho životě, kráčet po Jeho cestě a zvěstoval Jeho pravdu, která vede věřícího člověka k Otci nebeskému!
Amen a Bohu sláva za vše!
„Žádný nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jn 14,6)
připravil Michal Dvořáček
Video z dnešní svaté liturgie (16.10.2022):
