Prosme spolu se starcem Paisijem, aby nám Kristus „přispořil“ víry a posílil ji…

„Přispoř nám víry!“

Fotografie svatého starce Paisije Svatohorce držícího ikonu sv. Pantelejmona
(Skit sv. Pantelejmona, Monastýr Koutloumousiou, Svatá Hora Athos)

– Starče, čím se od ostatních odlišovali někteří svatí, ať staří nebo mladí, a jak to, že věděli, kdy zemřou, kdy k této události v jejich životě dojde apod.?

– Něco takového se dělo díky jejich zvláštním ctnostem (tzv. filótimo) čili duchu obětavosti, díky jejich velké prostotě, pokoře a víře. Do svého uvažování nevkládali logiku, která otřásá vírou. Víra je podivuhodná věc! Vidíte, apoštol Petr díky své víře kráčel po vlnách. Jakmile ale začala pracovat jeho logika, začal tonout.

„Ale vida vítr tuhý, bál se. A počav tonouti, zkřikl, řka: Pane, pomoz mi.“ (Mt 14,30)

Říkal jsem vám už něco o otci Charalambosovi [1], který žil před několika lety v klášteře Koutloumousiou? Byl to velmi prostý, pracovitý a duchovní mnich. Když zestárl, těžká chřipka ho donutila ulehnout do postele, a tehdy místní lékař řekl ostatním otcům, aby ho neopouštěli, protože za krátkou dobu jeho život skončí.

Otec Charalambos, když to slyšel, schovaný pod přikrývkami, odpověděl: „Co to říkáš (lékaři)? „Nezemřu, dokud nenastanou Velikonoce a já nezvolám: „Kristus vstal z mrtvých!“

Skutečně uplynuly téměř dva měsíce, a pak nastala Pascha. Pak otec Charalambos řekl: „Kristus vstal z mrtvých!“, přijal svatou Eucharistii a odevzdal svého ducha Bohu.

Teprve tehdy zesnul.

Tento čestný a prostý starec se stal skutečným Božím dítětem a společně s Bohem určil den svého zesnutí!

– Starče, a jak lze posílit víru?

– Víru posiluje modlitba. Člověk, který od mládí nezušlechťoval svou víru, ale má dobrou vůli a dispozici (k víře), ji může zušlechtit pomocí modlitby a prosit Krista, aby mu přispořil víry.

Prosme tedy Krista, aby nám „přispořil“ víry a posílil ji.

Co řekli apoštolové Kristu? Neříkali snad: „Přispoř nám víry!“ (Lk 17,5)

Když říkáte „přispoř“, tak to znamená, že důvěřujete Bohu, že v Něj vkládáte svou důvěru. Neboť, pokud někdo nesvěřuje svůj život Bohu, co může od Boha očekávat, čím ho může Bůh obdařit?

Prosíme Boha, aby nám dodal víru, ne abychom činili zázraky, ale abychom Ho ještě více milovali…

Aby naše víra v Boha byla posílena, k tomu nám může dopomoci vše kolem nás; květiny i kobylky, hvězdy a dokonce i blesky. Všichni tyto věci vidíme, ale ne všichni skrze ně získáváme (duchovní) užitek, protože přijímáme (kolemjdoucí) „telegramy“, tzv. logismoi (zlé myšlenky), které nám posílá náš nepřítel.

Pokud by například nebyla sůl, moře by zapáchalo. Ale kdo tyto věci zkoumá a nahlíží ve vlastní dílně (své neosvícené duše), bez náležité víry, tomu nic nepomůže, protože ještě dostatečně neočistil své srdce od různých solí.

Pracuje-li někdo s pílí, s výše zmíněným „filótimem“, s dobrým uvažováním a myšlenkami, pak dokonce i ty nejpodivnější věci, jež na první pohled vypadají „vzhůru nohama“, vidí jinou optikou, pomocí božského osvícení, a pak neustále chválí Boha [2].

Zdroj:

Άγιος Παΐσιος: Οι Άγιοι δεν έβαζαν στην ζωή τους την λογική που κλονίζει την Πίστη