Apoštol správně řekl:
„Vždyť jste údy téhož těla.“ (Ef 4,25)
Duchovní poučení svatého Jana Kronštadtského
(♰ 1908)
20. prosince / 2. ledna (památka jeho zesnutí)
Zloba je nakažlivá…
Než ji vyjádříme slovy nebo činy, odrazí se v naší tváři, v našich očích a přenese se do duše člověka, vůči kterému ji cítíme.
Pokud vykořeníte vášeň, kterou chováte vůči svému bratrovi, vykořeníte tím stejnou vášeň i v něm.
Pokud získáte (do svého nitra) mír, pokoj získá i ten druhý.
Jak blízká je spřízněnost mezi dušemi!
Apoštol správně řekl: „Vždyť jste údy téhož těla.“ (Ef 4,25)
„Neboť všichni máme podíl na jednom chlebu.“ (1 Kor 10,17)
„On stvořil z jednoho člověka všechno lidstvo.“ (Sk 17,26)
Kromě toho Pán přikazuje: „Miluj svého bližního jako sám sebe.“ (Mt 22,39)
Z toho důvodu je vzájemný vztah a vzájemné porozumění duší základem k úspěchu či neúspěchu každého kázání.
Pokud služebník ambonu (hlasatel Boží zvěsti) nemluví z duše, ale pokrytecky, posluchači jakoby instinktivně pochopí rozpor mezi jeho slovy a jeho srdcem, jeho životem.
A nepřijímají tato jeho slova, jak by je bývali přijímali, pokud by ten, kdo je říká, uplatňoval to, čemu učí druhé.
Opravdu, jak úzké obecenství panuje mezi dušemi!
To je také důvod toho, proč dobrý, dobrotivý a křesťanský charakter člověka, a zvláště jeho dobré skutky, působí na duše druhých.
Zdroj: Σαλπίσματα Αληθείας
připravil a přeložil Michal Dvořáček
