Svatý Nikolaj Srbský odhaluje tajemný smysl pravoslavné víry…

Neporušené ostatky svatého knížete Lazara Srbského (1389) v kláštere Ravanica

„Víra pravoslavná je víra hořká – je to kalich naplněný žlučí, na jejímž dně se však nachází sladkost.

Tato víra se nežene za pozemskými královstvími a vládami, ale s láskou směřuje k Nebeskému Království podle vzoru sv. Lazara Srbského.

Tato starobylá víra našich předků se nepyšní rychlými úspěchy, ale pokorně očekává svého konečného úspěchu.

Neočekává pochvalu od současníků zde na zemi, nýbrž od andělů v nebi.

Nenaplňuje své poslání v řádech roků, nýbrž v řádech staletí, a při tom všem trpí posměšky s neuvadající nadějí, že nakonec se bude radovat právě ona.“

(Svatý Nikolaj Srbský)Pokračovat ve čtení →

Poučení svatého Jana Kronštadtského o potřebě společenskosti v našem životě

Svatý otec Jan Kronštadtský

„Když jdeš navštívit nějakého příbuzného nebo přítele, nechoď za ním, aby ses u něj dobře najedl a napil, ale abys s ním přátelsky pohovořil, abys oživil svou duši z marností života prostřednictvím rozhovorů o lásce a upřímném přátelství a abys byl utěšen vaší společnou vírou.“Pokračovat ve čtení →

Slavnostní otevření pravoslavného chrámu v městě Brně a jeho posvěcení v čest Pokrovu Přesv. Bohorodice

„A stala se radost veliká v tom městě.“
(Sk 8,8)

První neděli po Narození, zasvěcenou spravedlivému Josefu Snoubenci, svatému králi Davidovi a svatému Jakubovi, bratru Páně, nadešla pro naši pravoslavnou farnost dlouho očekávaná chvíle, kdy „sestoupila nebesa na zem“.

My, pravověrný lid, jsme s nadšením oslavili významnou událost, která zůstane navždy vepsána v historické kronice života naší farnosti velkými a zlatými písmeny.Pokračovat ve čtení →

Tradiční vánoční Farní večer opět vnesl radost do srdcí všech přítomných…

„Neboť i pro nás se narodilo Děťátko malé, předvěčný Bůh“

Jakmile odezněly hlavní tři dny vánočních svátků, shromáždili se i letos malí i velcí členové naší farnosti v Kulturním sálu Radnice Brno-střed, aby zde opět po roce oslavili svaté Kristovo Narození zpěvem koled a vánočních písní.

A nejen to.

Na programu nechybělo další, a tentokrát opět úspěšné, představení s názvem „Vánoční hra“ (o Příchodu našeho Spasitele). To nám velmi nebojácně a s uměleckým zápalem odehrály naše děti pod vedením Táni Fejsakové, která se ujala jak sepsání scénáře, tak režisérské taktovky až po scénografii. Na rychle sestaveném jevišti a s krásnými kostýmy nás pak děti provedly příběhem plného přátelství, lásky a očekávání vytouženého Spasitele. Profesionální klavírní doprovod Mirjany Malíkové dodal celkovému provedení letošní hry vysokou uměleckou hodnotu.

Pokračovat ve čtení →

„Sláva na výsostech Bohu a na zemi pokoj lidem Boží vůle“ (resp. lidem, v nichž má Bůh zalíbení)

Na Štědrý den vánoční si připomínáme slova Andělů, kteří zpívali a přáli: „Mír na zemi“. Ale i po 2000 letech, které od té doby uplynuly, je svět stále ponořen do válek. Selhal snad tento andělský hymnus?

Lidé „dobré (Boží) vůle“

Když nově narozený božský mládenec Kristus spatřil tento svět jako člověk, Andělé zpívali o míru. Takto se ptají lidé, kteří jsou daleko od zkušenosti Církve:

„A kde je mír? Proč války a utrpení pokračují? Co se vlastně s narozením Krista změnilo?“

Tento článek na tyto otázky odpoví.Pokračovat ve čtení →

Vánoční slovo otce Jozefa při příležitosti svátku slavného Kristova Narození

„Kristus se rodí, oslavujte Ho! Kristus přichází z nebe, vítejte Ho!“
„Christos raždájetsja, slávitě Jeho!

Drazí bratři a sestry v Kristu,

dovolte mi, abych Vás dnes všechny pozdravil tímto odvěkým, navýsost radostným a vpravdě nadpozemským pozdravem a popřál Vám všechno nejlepší se svátkem Kristova Narození.

Přeji Vám, aby nově narozený Spasitel daroval svou radost i Vám a naplnil jí Vaše každodenní životy. Nechť Vás Pán Ježíš Kristus obdaruje zdravím, štěstím a svým nebeským požehnáním trvajícím po celý nový rok.Pokračovat ve čtení →

O rodokmenu našeho Spasitele a výchově našich dětí, které máme vést ke svatosti…

Homilie otce Dimitrije (Smirnova)
(7.3.1951 †21.10.2020)

„Svatých Otců“ (poslední neděle před Narozením Krista)

Dnešní neděle se nazývá „Před Narozením Páně“ a současně „Neděle svatých Otců“. Za „svaté Otce“ obvykle považujeme učitele Církve, ale zde máme na mysli lidi, kteří patřili do rodu, z něhož vzešel Spasitel. Proč si je připomínáme právě nyní? Protože ačkoli v každém z nich, stejně jako v každém člověku, včetně nás samotných, působil hřích, žili také oni v očekávání příchodu Spasitele, Mesiáše a Vysvoboditele, a tato ústřední myšlenka jejich života byla pro ně hvězdou ukazující jim směr jejich cesty. Ano, je pravdou, že hřešili, protože v oněch dobách neměli možnost přijímat Boží blahodať tak, jako my dnes. Přesto věděli, jak činit pokání ze svých hříchů a jak je opravdově oplakávat. Očekávali Krista Spasitele, očekávali odpuštění svých hříchů, a ačkoli na této své cestě zbloudili, toto očekávání, předávané z generace na generaci a počínaje Abrahamem, bylo pro ně prvořadé.Pokračovat ve čtení →

Hluboké duchovní pouto mezi Fotisem Kontoglouem a svatým Efrémem Novozjeveným z Nea Makri

Při příležitosti výročí nalezení ostatků svatého velkomučedníka Efréma Novozjeveného z Nea Makri (1950)

Ikona sv. Efréma z Nea Makri, vlastnoručně sepsaná Fotisem Kontoglou

Svatý Efrém byl mnichem kláštera Zvěstování Přesvaté Bohorodice na hoře Amomon v Attice, kde byl v září 1425 zajat při tureckém nájezdu. Byl držen v zajetí a mučen více než osm měsíců. Nakonec byl 5. května 1426 umučen k smrti oběšením na moruši. Ačkoli jeho příběh byl nejprve v dějinách zapomenut, jeho ostatky později objevila matka Makária (Desypri) (1911-1999), poté, co ji v roce 1950 ve vidění navštívil sám svatý Efrém Novozjevený, tj. 524 let po své smrti.Pokračovat ve čtení →