Mimořádné stanovisko Farní rady Pravoslavné církevní obce v Brně
Ohrazení se proti Otevřenému listu Eparchiální rady OBE a Zákazu konání duchovenské služby, jež byly adresovány
mitr. prot. Mgr. Jozefu Fejsakovi
Brno, 19. června 2021
Vážený pane řediteli,
Vážení členové Eparchiální rady Olomoucko-brněnské eparchie,
na základě Vámi zaslaného Otevřeného listu ze dne 11.6.2021, následovaného Zákazem konání duchovenské služby našeho duchovního správce, otce Jozefa Fejsaka, ze dne 16.6.2021, si dovolíme reagovat a ohradit se proti hlavním a současně závažným sdělením na adresu našeho duchovního pastýře, Farní rady, ale i věřících naší Pravoslavné církevní obce v Brně (dále jen „PCO v Brně).
Komentář PCO v Brně:
„Ale musilo tak býti, aby se naplnila řeč, kteráž v Zákoně jejich napsána jest: Že v nenávisti měli mne bez příčiny.“ (Jn 15,25)
Uvádíte svůj otevřený list pomnožně, aniž byste byli natolik odvážní či jen elementárně slušní, abyste se pod své prohlášení podepsali.
Nehodláme jako členové Farní rady a současně věřící PCO v Brně podrobovat analýze každé Vaše slovo, které zaznělo, ale rádi bychom věcně reagovali na ty výtky a na ta nepodložená obvinění, která jste zmínili v tomto obsáhlém a celkově neodůvodněném odsouzení duchovního správce naší farnosti.
Aby bylo jasno, se vší důrazností a vehemencí směřující k prokázání pravdy, prohlašujeme na obranu našeho duchovního pastýře, že:
- PCO Brno respektuje jak posvátné kánony, tak svého eparchiálního biskupa;
- PCO Brno neburcuje věřící ke vzpouře, ani něco takového nikdy neměla v úmyslu;
- PCO Brno nikde nezveřejňuje žádné dezinformace, nýbrž jen čistou pravdu a nic než pravdu;
- PCO Brno nikoho nebombarduje žádnými předtištěnými lístky, nýbrž jen dotazy a písemnými zprávami, na které eparchiální archijerej z různých důvodů nereagoval, nebo mu v tom bylo zabráněno. Pokud někdo z našich věřících přistoupil k jiné formě vyjádření podpory svému duchovnímu otci, je to jeho osobní rozhodnutí, které je třeba respektovat, ať už se někomu tento formát líbí, nebo ne.
- Každý takový věřící tak učinil v dobré víře a s dobrým úmyslem, jsa veden naléhavostí současné situace, jež způsobena byla nejen nečinností a liknavostí Vás a místního „episkopátu“ Olomoucko-brněnské eparchie, předně však a hlavně úmyslně vedeným bojem proti duchovnímu správci PCO v Brně, který nesouhlasil s pochybnými praktikami pomocného biskupa naší eparchie a který odhalil jeho podvrh a lež, jichž se tento biskup dopustil vůči svému eparchiálnímu biskupovi, vůči Posvátnému synodu, vůči všem věřícím naší místní církve, ale rovněž vůči zástupcům Ekumenického patriarchátu.
- A tím vším se pomocný biskup Izaiáš dopustil nenapravitelného skandálu uvnitř světového pravoslaví, který, nebude-li zavčas zastaven a vysvětlen, povede k diskreditaci a ponížení důstojnosti nejen našeho kléru, ale, kdo ví, možná i k vnitřnímu rozpadu a rozkladu naší místní církve.
- PCO Brno neorganizuje žádné petice proti rozhodnutím episkopátu, nýbrž a jedině na podporu svého pastýře. Tyto petice dosud podepsalo a vyjádřilo s nimi svůj souhlas již několik tisíc osob.
- To ostatní je svobodným rozhodnutím každého člena Církve a v demokratické společnosti je toto právo svobodného vyjadřování garantováno Základní listinou práv a svobod:
„Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“ (čl. 17,2)
To, co přináší škodu svatému Pravoslaví, jsou bezpříkladné, nezákonné a nekanonické postupy, které „episkopát“ naší Eparchie v osobě biskupa šumperského provádí, před zraky všech či ve skrytu, a schovává se za zdánlivě líbivými slovy a elegantní vystupování na veřejnosti, před církevním lidem a duchovními, jak to prokázal také při poslední presbyterské konferenci v Olomouci.
Nerozumíme dobře Vaším slovům o „anticírkevní činnosti“ a „rozkolném charakteru“, kterými rádoby poukazujete na dění v naší farnosti, jež zcela jistě nemohou být adresována nám, ale jiným lidem, zjevně necírkevního smýšlení, kteří sami přispívají k podvodům a lžím.
Doporučujeme, abyste si ve všech skutečnostech, které nesprávně vyhodnocujete, učinili pořádek a nazvali věci pravými jmény.
Ctihodný starec Filotheos Zervakos nabádá v jednom svém poučení křesťany nikoli k neposlušnosti a bouřím proti svému episkopátu, nýbrž k bedlivosti a ostražitosti před tím, jak se episkopát vnitřně či navenek projevuje a jak jedná. „Pokud by všichni křesťané následovali biskupy ve všem doslova, ani Církev ani pravoslavní křesťané by dnes již neexistovali!“ (Orthodoxos Typos)
A další velký starec současnosti, ctihodný Efrém Arizonský, pravil: „V těchto těžkých letech bude zachovávat a chránit Pravoslaví jen několik prostých kněží.“ (To Mega Gerontikon)
A konečně, svatý starec Paisij Svatohorec, když hovořil o duchovních (tj. kněžích), poukázal na jeden významný aspekt. „Dnes lidé chtějí od kněze dvě věci. Aby netoužil po majetku (a bohatství) a aby měl lásku k lidem. Tyto dvě věci.“ Svatý starec Paisij k tomu dodal: „Když lidé naleznou takového kněze, kterého pak považují za člověka svatého, utíkají se k Církvi, a tím, jak se utíkají k Církvi, tam pak nacházejí svou spásu.“ Nakonec starec svá slova uzavřel takto: „Lidé (tj. církevní lid) mají neomylné kritérium a dokážou rozlišit, kdo se stal knězem z lásky k Bohu a z lásky ke službě v Církvi.“ (Pemptousia)
Komentář PCO v Brně:
Rádi bychom vyjasnili, proč byl i náš písemný styk adresován do Ptic, kde vladyka Simeon až donedávna přebýval. Ze své soukromé adresy v Pticích totiž vladyka Simeon komunikoval jak s otcem Jozefem, tak s námi, se členy Farní rady PCO v Brně, a později nás zde dokonce přijal k osobnímu jednání, při němž jsme mu podali vyjasnění k situaci v naší farnosti. Již mnohokrát v minulosti zde, v Pticích, přijímal otce Jozefa, když spolu jednali v souvislosti nechvalného pokusu o převod Monastýru ve Vilémově na Ekumenický patriarchát.
Také nám osobně při lednové schůzce sdělil, že se už nemůže pohybovat a že se do Olomouce nevrátí. Na závěr této naší schůzky v Pticích nám všem, zástupcům Farní rady PCO v Brně, věnoval své knihy a také je doplnil svým osobním věnováním.
Nutno dodat, že náš eparchiální biskup měl vždy v minulosti největší podporu právě ze strany brněnské obce. A tato podpora nadále trvá. Uvědomme si prosím, kdo v minulosti zabránil volbě vladyky Simeona na pražského arcibiskupa, když byly mezi věřícími rozdávány letáky o tom, jak vladyka Simeon líbe ruku papeži. A dále, když probíhala volba vladyky Simeona v Olomouci, kdo tehdy agitoval proti jeho zvolení?
Pravoslavná církevní obec v Brně i tehdy stála za vladykou Simeonem a podala Posvátnému synodu stížnost na nekorektnost volby, což vedlo k tomu, že Posvátný synod ustanovil vladyku Simeona biskupem Olomoucko-brněnské eparchie.
Komentář PCO v Brně:
A proč věřící nyní brání svého duchovního otce? Děje se tak proti zlovůli a pyšné moci úřednické a církevní, která nehorázným a zcela neetickým způsobem pronásleduje jednoho ze svých duchovních, neboť ztratila jakoukoli soudnost a církevní svědomí, a naopak dokázala, že je schopna učinit vše, jen aby se zbavila tohoto klíčového, avšak nepohodlného svědka.
Biskup má podle našeho názoru spravovat a napravovat, řídit a usměrňovat, povzbuzovat a být příkladem. Komu ale může být příkladem „pomocný biskup“, který – bez jakýchkoli důkazů – obvinil vladyku pražského Michala a otce Jozefa, že chtějí převést majetek církevní obce v Brně na Pražskou eparchii a přejít i s věřícími právě do této eparchie? A na základě této lži a naléhání na vladyku Simeona byl otec Jozef nezákonně odstraněn z pozice duchovního správce PCO v Brně. K naší lítosti si ale vladyka Simeon tuto dezinformaci neověřil a nezeptal se na to ani vladyky Michala, ale ani otce Jozefa, o kterého se jednalo.
Komentář PCO v Brně:
Není snad ani možné, jak špatně pracujete, autoři tohoto listu, se samotnými a všeobecně dostupnými fakty.
Není samozřejmě nic proti zvyklostem, že biskup je starý (námi uvedeno: „stařičký“), nicméně to, co bylo předmětem Vaší tvrdé kritiky na adresu otce Jozefa Fejsaka, byla zcela přirozená obava a pochybnosti nás, brněnských věřících, zda vladyka Simeon může i nadále aktivně spravovat svou eparchii. Domníváme se, že mu tato správa už ani není reálně umožněna. Naopak, správy této Eparchie se ujal pomocný biskup Izaiáš, a to i ve věcech zásadních, přináležejících do gesce jen a pouze eparchiálního biskupa.
Nic z toho, co uvádíte na adresu duchovního správce, členů Farní rady a věřících PCO se nezakládá na pravdě. Zbytečně se namáháte citacemi ze základních dokumentů naší místní pravoslavné církve, neboť je užíváte bez náležitého vztahu a souvislostí. Jde o úmyslné překrucování skutečnosti, nebo o jejich zamlčování. A něco takového se děje ze strany osob duchovních, osob spravujících naši eparchii, které svými činy ovlivňují její chod, prosperitu a její řádné fungování. Bohužel tyto Vaše skutky jsou nejen neprofesionální, ale jsou navíc hodny důrazného upozornění. My ale nejsme žádnými mravokárci, a netroufáme si Vás nijak soudit. Soudit a posuzovat každého z nás bude Hospodin!
Ať se celou věcí konečně zabývá Posvátný synod a nezávislý duchovní soud!
Ve svém listu se také dotýkáte cti duchovního správce brněnské farnosti, aniž byste byť jen jednou zmínili jeho jméno. Takové chování považujeme za nemorální a skandální naopak my.
Je-li řeč o právním zastupování, pak, prosím, vězte, že právo na přítomnost právního zástupce a současně svědka je něčím, k čemuž jsme museli našeho duchovního a správce naší farnosti vyzvat my, její členové, obzvláště po řadě nevybíravých a útočných invektiv ze strany pomocného biskupa Izaiáše. Ten, ke své škodě a nedůstojnosti, šíří mezi lidmi a duchovními ničím nepodložené nepravdy, smyšlenky, lži a otevřeně pomlouvá našeho duchovního pastýře. Dopouští se tak provokace a šíření nesnášenlivosti vůči zaměstnanci OB eparchie, o nějž by měl jinak pečovat, obzvláště s ohledem na jeho stáří a misijní dílo vykonané na poli církevním.
Velmi seriózně proto nyní zvažujeme podání trestního oznámení, kterých ostatně přibývá a které budou jistě včas řádně posouzeny orgány činnými v trestním řízení. Dobře jsme si povšimli, jak ve Vašem listu naznačujete domnělou provázanost nás a „zločinecké tlupy“, jak se o ní píše ve Vámi citovaných Pravidlech všeobecných sněmů. Něco takového uráží nejen nás, členy Farní rady, ale rovněž všechny věřící naší církevní obce.
Komentář PCO v Brně:
„Kdo chce koho bít, hůl si najde.“ Tak by se dala v nadsázce charakterizovat poměrně nízká snaha najít na někom nějakou chybu.
Vůbec nevíme, o čem hovoříte. Nehodláme se porovnávat s jinými farnostmi, neboť víme, že nezáleží na velikosti, mnohočetnosti a vnějších faktorech. To, co je podstatné, je kvalita duchovního života. Nikdo z nás není dokonalý, a naše farnost, jako celek a pospolitost v Kristu, k této dokonalosti směřujeme a snažíme se o její dosažení.
„Buďte tedy dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský Otec.“ (Mt 5,48) „Žijte v radosti, napravujte své nedostatky, povzbuzujte se, buďte jednomyslní, pokojní, a Bůh lásky a pokoje bude s vámi.“ (2K 13,11)
Pokud není něco dokonalého, nemusí to nutně znamenat, že se tak děje ze zlé vůle, z nepečlivosti či kvůli zanedbání nějakých povinností.
Vpravdě nerozumíme tomu, o čem píšete, o Vašich příkrých poznámkách o nedostatcích v chrámu, při zpěvu apod. Buďte přímí a jasní, buďte srozumitelní, a nikoli mlžící a zahrávající si s planými domněnkami či přímo s pomluvami.
„Vaše slovo buď ‚ano, ano – ne, ne‘; co je nad to, je ze zlého.“ (Mt 5,37)
Ačkoli nevíme, kdo je autorem Vašeho Otevřeného listu, který se obrací proti duchovnímu správci a věřícím PCO v Brně, překonáme naši zvědavost a zaměříme se na některé další věcné rozpory ve sdělení tohoto dopisu.
Překvapuje nás, že Vy, vážení členové Eparchiální rady, se pozastavujete nad tím, že se někdo ohrazuje proti odvolání z funkce duchovního správce a vyjadřuje své emoce proti něčemu takovému, co přece nelze nikterak bagatelizovat, jako by se jednalo o nějakou každodenní záležitost. Vždyť náš duchovní správce byl odvolán nezákonně, bez toho, aniž by se něčeho nezákonného dopustil. Navíc se tak stalo na opakovaný nátlak pomocného biskupa, který dlouho naléhal na vladyku Simeona a který plánoval přeložení otce Jozefa na farnost do Olbramovic. K tomu se nám přiznal sám vladyka Simeon, který zabránil alespoň onomu pokusu o přeložení na jinou farnost.
Komentář PCO v Brně:
Jak byste prosím reagovali Vy? Kdyby Vás ze dne na den, bez předchozího upozornění, odvolali z funkcí? Ba co víc, kdyby Vás odvolali z místa, na kterém působíte, o které s láskou pečujete a které se snažíte po desítky let v Bohu zvelebit?
Nezákonně jste odvolali duchovního správce obce, ve které slouží téměř 40 let. Dobře víme, že zde na zemi není nic stálého a vše bude mít jednou svůj konec. Vy jste ale bez jakéhokoli důvodu a jakéhokoli známého a odůvodněného obžalování odvolali člověka nevinného, pomluveného a Vámi pošpiněného, který se nedopustil žádné křivdy.
Duchovní správce naší farnosti byl do své funkce uveden podle jiných předpisů, konkrétně na základě Rozhodnutí Posvátného synodu z 13.3.1984. Jako řádný duchovní se přirozeně podřizuje svému eparchiálnímu biskupovi, s nímž nevede žádný osobní spor. Současně byl odvolán za okolností hraničících s dobrými mravy, a navíc, a hlavně, dělo se tak proti duchu a liteře naší Ústavy. Otec Jozef Fejsak byl odvolán eparchiálním biskupem, avšak bez rozhodnutí Eparchiální rady, což je dalším pochybením ze strany jeho „odvolavatelů“ (viz Dekret o odvolání duchovního správce ze dne 10.12.2020).
„Statutárním orgánem církevní obce je duchovní správce církevní obce, jehož ustavování a pravomoci jsou dány čl. 9 Ústavy a čl. 9 Prováděcích předpisů k Ústavě. Eparchiální rada může odvolat duchovního správce z místa jeho působení, pokud není na své místo ustanoven podle jiných předpisů, provinil-li se závažným způsobem, a na jeho místo povolat jiného duchovního správce. (Ústava čl. 15/8).“
Otec Jozef být odvolán neměl, neboť k tomu nebyly žádné důvody ani stížnosti, a i kdyby byly, jakékoli ustanovení nového duchovního správce pro tak významnou, spolu-katedrální farnost, jakou je Brno, by mělo podléhat souhlasu věřících místní církevní obce, což se nestalo.
Vaše interpretace, či spíše dezinterpretace našich slov, je otázkou vzdělanosti, zkušenosti, citu a mravnosti. Ve veřejně publikovaném prohlášení, které bylo zveřejněno na stránkách PCO v Brně, nebylo a není uvedeno nic, co by neodpovídalo pravdě. V žádném případě nikdo nevyvolává bouře proti eparchiálnímu biskupovi.
Komentář PCO v Brně:
„Řekl jim: Proč jste tak ustrašeni, vy malověrní?“ (Mt 8,26)
Překvapuje nás, že máte tak malou víru. Jak se můžete ptát a divit, že místní Boží lid, věřící naší církevní obce, brání svého duchovního pastýře, kterého zná, kterého poznal skrze jeho dílo, skrze jeho oběti, modlitby a skutky, jež nelze vymazat.
„Věřte mi…; aspoň pro samy skutky věřte mi.“ (Jn 14,11)
Divíme se Vašemu uvažování, Vaší snaze povolat si za své obhájce „články naší Ústavy a všechna další hodící se pravidla církevní“, jen abyste usvědčili člověka pravdivého ze lži. Je to jako obracet evangelní zvěst naruby. Vaše počínání musí dříve či později ztroskotat, neboť Hospodin se zastává všech utiskovaných. A my se proto v tomto soužení dál radujeme a budeme nadále snášet všechna protivenství, budou-li nezbytná, neboť není naším záměrem získat pocty od lidí ani pozemskou chválu. Vždyť i náš Spasitel byl pro pravdu a spravedlnost pronásledován. Nejinak tomu musí být u jeho věrných následovníků.
„Radujte se a veselte se, nebo odplata vaše hojná jest v nebesích. Takť zajisté protivili se prorokům, kteříž byli před vámi.“ (Mt 5,12)
„Nenávidí-li vás svět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás.“ (J 15,18)
V žádném případě nepřestaneme bránit svého duchovního správce, který byl nezákonně, nekanonicky a neústavně odvolán, bez jediného pádného a prokázaného důvodu, a na jeho místo byl „bez dohody s církevní obcí“ instalován člověk cizí, neprojevující žádné upřímné péče ani lásky k naší farnosti.
„Duchovního správce církevní obce ustanovuje eparchiální biskup jako předseda eparchiální rady po dohodě s církevní obcí. Za svoji činnost v plném rozsahu zodpovídá eparchiálnímu biskupovi.“ (Ústava PC, 9/2)
A tento eparchiální biskup, vladyka Simeon, nám osobně potvrdil, že odvolání z funkce duchovního správce se stalo na základě nátlaku. Poté, co otec Jozef vydal dne 2. ledna 2021 v Pticích své prohlášení, vladyka Simeon požádal o opětovné uvedení otce Jozefa do funkce duchovního správce. Toto jeho rozhodnutí však pomocný biskup nerespektoval.
Komentář PCO v Brně:
Jako bychom ani nebyli z jednoho „lidu“, z jedné „krve“, jako bychom byli lidmi „nehovořícími stejným jazykem“.
Neztrácejte proto čas… Co chcete učinit, učiňte. „Co činíte, čiňte spěšně.“ (Jn 13,27)
My hledáme ospravedlnění v Božím slovu, v Božím zjevení, v pravdě svatého Evangelia, ve svatosti naší Církve a v příkladech a životech našich svatých. Bráníme bezbranného. Ničeho zlého jsme se nedopustili. Nikdy Vašemu vydírání neustoupíme. Jsme důstojnými členy naší svaté Církve, ač hříšnými a nedokonalými. Nikdy jsme netvrdili něco jiného. Pokání je naší prvořadou hybnou silou, bez níž si nedokážeme představit život opravdového křesťana. Přijímáme výzvu k pokoře. To skrze Vás hovoří náš Spasitel. Nepřijímáme ale Vaše zlovolné a bezprecedentní útoky, odvolávání, zastrašování a pomluvy, které těmito svými kroky dále rozšiřujete.
„Běda světu pro pohoršení. Ačkoli musí to býti, aby přicházela pohoršení, ale však běda člověku, skrze něhož přichází pohoršení.“ (Mt 18,7)
Komentář PCO v Brně:
Kdo prosím sepsal tento dokument, „Otevřený list Eparchiální rady“, a kdo se pod něj podepíše?
Jen vzpomeňte, za jakých okolností byl otec Jozef odvolán z funkce okružního protopresbytera.
Jak patrno, tento Váš list ze dne 11.6. byl následován „požehnáním“ vikárního biskupa šumperského Izaiáše „k zákazu duchovenské služby“ otce Jozefa Fejsaka. Tento zákaz se podle vydaného dokumentu pomocného biskupa týká jak Olomoucko-brněnské, tak i Pražské eparchie. Pochybujeme ale, že k něčemu takovému má pomocný biskup Izaiáš právo.
Závěrečné konstatování:
Jsme přesvědčeni, také po konzultaci s dalšími odborníky na církevní právo, že zakázat duchovnímu jeho službu nemůže ani vikární biskup, ale ani členové Eparchiální rady; může tak učinit pouze duchovní soud, na jehož základě vydá eparchiální biskup své prohlášení. Pokud je někdo obviněn, může se pak ještě odvolat k Posvátnému synodu.
Na základě našeho seznámení se s obsahem Vašeho listu a souvisejícího dokumentu – zakazujícího otci Jozefu Fejsakovi výkon jeho duchovenské činnosti –, se tímto my, členové Farní rady Pravoslavné církevní obce, důrazně ohrazujeme a se vší vážností a naléhavostí podáváme protest proti tomuto rozhodnutí.
Na vědomí dáváme toto naše rozhodnutí také Posvátnému synodu.
Zásadně proto nedoporučujeme našemu duchovnímu správci, aby se Vašemu rozhodnutí podřizoval, a naopak zahajujeme další kroky právní, církevní i administrativní, které budou mít za cíl obranu našeho dosavadního stanoviska, očištění od pomluv našeho duchovního správce a zachování jednoty a lásky naší církevní obce v Duchu Svatém zcela v souladu s evangelní závětí našeho Spasitele a jeho svatých učedníků: „Toho pak množství věřících bylo jedno srdce a jedna duše.“ (Sk 4,32)
V Brně dne 19.6.2021
v pověření Farní rady PCO v Brně
Michal Dvořáček,
tajemník duchovního správce a člen Farní rady PCO
Prot. Jozef Fejsak,
duchovní správce PCO v Brně
Přílohy:
Reakce Farní rady k Otevřenému listu ER OBE_2021-06-19
Otevřený list Duchovenstvu a členům Rady církevní obce Pravoslavné církevní obce v Brně
