Život, odsouzení a seznámení s pravoslavím
Bratr Anthony (Frank Atwood)
Co je na tomto zvláštním příběhu tak podivuhodné a současně hrozivé? Možná to, že se stal „podle skutečných událostí“, a také to, že se právě nyní „skutečně udál“.
Hned na úvod bychom rádi sdělili, že zde nevystupujeme ani jako porotci anebo soudci, tedy ti, kteří vynášejí nějaký definitivní soud, ale ani jako ti, kteří by bez znalosti věcí někoho obhajovali. Něco takového nám vskutku nepřísluší. V souladu s tím život a skutky Franka Atwooda neglorifikujeme, neposuzujeme jeho minulost, jen si všímáme jeho duchovní proměny a přechodu z temnoty ke Světlu, „které osvěcuje všechny“.
Také proto nemůžeme tvrdit, zda byl tento člověk, odsouzený za spáchání trestného činu únosu a vraždy, opravdu vinen, či nikoli. Pravděpodobnost toho, že by vyšla najevo veškerá pravda, ještě teď, během našeho pozemského života, je příliš malá, ačkoli stále existuje.
Současně však máme na paměti evangelní slova, že nic z toho, co má být zjeveno, nezůstane skryto… „Nebo nic není tajného, což by nemělo býti zjeveno, ani co ukrytého, což by nemělo poznáno býti a na světlo vyjíti.“ (Lk 8,17)
I kdyby však námitky proti rozsudku v tomto právním případu někdo prokázal, a tudíž i případnou nevinu odsouzeného a nyní popraveného člověka, nic to již nezmění na skutečnosti, že z tohoto světa odešel násilnou smrtí někdo, kdo ve svém životě uskutečnil převratnou změnu: poznal Pána Ježíše Krista v jeho nejryzejší podobě, přijal svaté Pravoslaví, činil opravdové pokání a odešel z tohoto světa, byť ne vlastní vůlí, zcela smířen s Bohem i s lidmi…
Také si nejsme jisti, zda to, že byl Frank Atwood nakonec popraven, přinese skutečnou úlevu i pozůstalým po násilně zavražděné dívce, kteří téměř 30 let čekali na okamžik, až bude podle jejich přání „učiněno spravedlnosti zadost“.
Jsme si ale jisti, že trest smrti není v souladu s novozákonním evangelním učením a principy naší pravoslavné křesťanské víry přijatelným, neboť tím, co od člověka Bůh očekává, je změna smýšlení, tj. pokání (řec. meta-noia).., a nikoli jeho odsouzení a zatracení! Vždyť Bůh nechce smrti hříšníka, „ale aby se obrátil a živ byl…“ (srov. Ez 33,11).
Blažený starec Efrém Arizonský s fotografií jím založeného monastýru
svatého Antonia v Arizoně na pozadí…
Tento příběh je tragický, ale současně odhaluje nevypravitelné hlubiny lidské duše. Některým přinese útěchu, jiným zármutek. Jen Bůh, jediný a spravedlivý Soudce všehomíra, vidí do lidských srdcí, která zpytuje… A kde je Bůh, tam je Láska, neboť „Bůh je láska.“ „Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh je láska.“ (1 Jn 4,8)
Také Frank Atwood zcela jistě pochopil, že není třeba se bát těch, kteří zabíjejí tělo, ale spíše toho, který má moc uvrhnout do zatracení lidskou duši…
„Pravím pak vám přátelům svým: Nestrachujte se těch, jenž tělo zabíjejí, a potom nemají, co by více učinili. Ale ukáži vám, koho se máte báti: Bojte se toho, kterýžto, když zabije, má moc uvrhnout do pekelného ohně. Jistě, pravím vám, toho se bojte.“ (Lk 12,4-5)
Po hlubším seznámení se s celou kauzou „Frank Atwood“ bychom rádi připomněli skutečnost, že ve včerejších večerních hodinách našeho času (8.6.2022) byl popraven jeden věřící člověk, pravoslavný křesťan, který se v pravoslavném světě stal nechtěně známým kvůli svému dlouholetému pobytu ve vězení a neúspěšným pokusům o ospravedlnění před americkými soudy. Tento člověk se v průběhu let vnitřně proměnil natolik, že se z Franka stal „Anthony“ (když přijal pravoslavný křest a jméno podle svatého Antonia Velikého)…
Frankova kauza je mnohovrstvá, má své temné pozadí, násilnou historii, a zcela jistě i příčinné souvislosti a důvody, proč tento člověk a v tuto chvíli bratr v Kristu „skončil“ tak, jak byl včera podle světského práva jeho pozemský život zakončen.
Bratr Anthony byl včera popraven smrtící injekcí za přítomnosti asi 40 svědků. Mezi nimi byl též jeho duchovní otec: starec Paisij, igumen věhlasného pravoslavného Monastýru sv. Antonia v arizonské poušti.
Pravoslavný monastýr svatého Antonia Velikého v arizonské poušti
Navzdory právním pokusům zvrátit rozhodnutí o trestu smrti pro Franka Atwooda bylo nedávno potvrzeno, že bude popraven státem Arizona smrtící injekcí. Frank Atwood měl být popraven ve středu 8. června v 10 hodin a 10 minut.
Frankovi bylo 66 let a v roce 1987 byl odsouzen za domnělý únos a vraždu 8leté dívky, Vicki Lynne Hoskinsonové. Frank trval až do posledních chvil svého života na své nevině.
Dne 7. června, den před svou popravou, bratr Anthony (Frank Atwood) přijal mnišství, a stal se tak pravoslavným velkoschimním mnichem se jménem Efrém.
Dne 8. června byl v 9:30 odveden do popravčí cely v doprovodu svého duchovního otce, starce Paisije. Jsa zcela klidný a vyrovnaný, dovolil exekutorům popravy, aby ho přivázali popruhy k lůžku, a dokonce jim pomohl najít správnou žílu k zavedení jehly. Ke smrti přistupoval velmi statečně, jako někdo, kdo byl plně smířen a připraven na setkání s Bohem ve věčnosti. Poté, co byl svázán a připraven k vykonání popravy, vešel do místnosti důstojník, přečetl popravčí příkaz a zeptal se Franka, jestli chce ještě naposledy něco říci.
Podle Franka Strady, ředitele Nápravného oddělení v Arizoně, Frank Atwood tohoto práva využil. Ve svém prohlášení se nejprve obrátil ke svému duchovníkovi, starci Paisijovi z nedalekého monastýru svatého Antonia Velikého, který byl přítomen při jeho popravě a Franka do posledních chvil osobně doprovázel.
„Děkuji ti, drahý otče, že jsi dnes přišel a přivedl mě k víře. Chci poděkovat své krásné ženě, která mě milovala celým svým bytím. Chci poděkovat svým přátelům a právnímu týmu a především Ježíši Kristu, který mě prostřednictvím tohoto nespravedlivého soudního procesu přivedl k mé spáse. Modlím se, aby se Pán smiloval nad námi všemi a aby se Pán smiloval i nade mnou.“
Starec Paisij, současný igumen monastýru svatého Antonia Velikého v arizonské poušti, v rozhovoru s dnes již blaženým starcem Efrémem Arizonským
Frank Atwood byl nejprve uveden do spánku pomocí sedativ, poté mu byly pomocí další injekce ochromeny svaly, až se zcela zastavilo dýchání. Nakonec mu byla pomocí chloridu draselného zastavena činnost jeho srdce… V 10:16 byl Frank Atwood prohlášen za mrtvého, jak uvedli svědci médiím.
Jak to bylo od počátku…
Právníci Franka Atwooda se do posledních týdnů snažili podniknout jisté kroky ke změně rozsudku smrti na doživotí nebo odložení popravy kvůli problému s jedem, ale nakonec bylo vše zamítnuto.
Frank Atwood vedl již od roku 1998 komunikaci s metropolitou kyperským Athanásiem Lemesským, který Franka také dvakrát během svého pobytu v Arizoně osobně navštívil. Současně si Frank dopisoval s metropolitou Nafpaktu Jerotheem (Vlachem), jehož knihy ve vězení studoval. Zapůsobila na něj zejména kniha metropolity Jerothea s názvem „Pravoslavná psychoterapie“.
Seznámení Franka Atwooda s pravoslavnou vírou však nezůstalo pouze na teoretické úrovni. Nejen, že se Frank natolik seznámil s věroukou a tradicí Pravoslavné církve, že byl později pokřtěn se jménem „Anthony“ (Antonios), ale dokonce se oženil s pravoslavnou křesťankou, která je dodnes duchovní dcerou igumena Monastýru sv. Antonia Velikého v Arizoně…
Komunikace s metropolitou Jerotheem z Nafpaktu
Bratr Anthony po mnoho let korespondenčně komunikoval s metropolitou z Nafpaktu, vladykou Jerotheem, jenž vyzval krátce před Anthonyho popravou všechny pravoslavné věřící k modlitbě za bratra Anthonyho, přičemž veřejnosti předal obsah korespondence, kterou v předchozích dnech s bratrem Anthonym vedl.
Řecký pravoslavný metropolita Jerotheos (Vlachos), biskup Nafpaktu,
a nedávná podoba Franka Atwooda
Ukázka z posledního dopisu br. Anthonyho metropolitovi Jerotheovi:
„Někdy nacházím útěchu v radách hluboce duchovních mnichů a tragicky často ztrácím pozornost a jsem kvůli všem těmto událostem velmi rozrušený. Připadá mi, že prožívám hroznou zkušenost, že mě vláda sváže a dá mi smrtící injekci. Je to však způsob, který mě přenese na cestu do Ráje!… Řídit se radou metropolity Athanasia mi připadá jako duchovní záchranné lano v tomto moři extrémního světského šílenství. Totéž platí o Vaší radě a odkazu na slova svatých. Jste pro mne duchovním světlem… (Εἴστε ἕνα πνευματικό φῶς.) Děkuji mnohokrát! Pokud můžete, napište mi prosím ještě do 7. června, pokorně vám za to předem děkuji. Prosím!“
Jeho Vysokopřeosvícenost metropolita Nafpaktu prozradil exkluzivně televizi Pemtpousia TV a novináři Dimitrisi Stroumbakosovi způsob, jakým přišel s Frankem do styku, a také obsah prvních dvou dopisů, které mu Frank kdysi poslal.
Život, odsouzení a seznámení s pravoslavím
Frank Atwood se narodil v Los Angeles v roce 1956. Po slibné kariéře ve sféře vzdělání a sportu navštěvoval renomovanou vojenskou akademii Brentwood, kde byl v raném dospívání sexuálně zneužíván a zapleten do delikventních činů ohrožujících jeho duševní a tělesné zdraví. Po dobu 18 let měl pak problémy se zákonem a často byl ve vězení za jím spáchané zločiny. Dokonce se nechal zlákat okultismem.
V roce 1984 byl Frank Atwood zatčen za únos a vraždu 8leté Vicky Lynn Hoskinsonové, kterou však podle svých slov nespáchal, jak dokládá jeho kniha „Světlo skrz zábradlí“. Tyto domněnky však z různých důvodů americké soudy nepřijaly, a proto byl v roce 1987 odsouzen k smrti. Nikdy však nepřestal prohlašovat svou nevinu: „Říkám vám z hloubi srdce, že jsem v tomto zločinu nevinný.“
Frank a Ráchel, milující pár, kterým v lásce nezabránily ani brány vězení…
Protestantská dívka Rachel, která celý Frankův proces sledovala, si uvědomila, že ten muž je nevinný. Kontaktovala ho, aby ho podpořila a posílila jeho víru v Krista. Díky této komunikaci se mezi nimi rozvinula pravá láska a v roce 1991 se ve vězení vzali.
V roce 1998 se Frank dozvěděl prostřednictvím jedné knihy o mnichu Athanásiovi (nyní metropolitovi Lemesském), který v té době působil jako igumen kyperského kláštera Machaira. Při této korespondenci mu metropolita Athanásios poslal několik svých knih o pravoslavné víře a současně ho odkázal na klášter sv. Antonia v arizonské poušti, jakož i na starce Efréma Arizonského-Filothejského.
Od té doby Franka začal pravidelně navštěvovat starec Paisij, igumen kláštera sv. Antonia, a pomáhal mu duchovně v mnoha jeho otázkách. Nakonec igumen Paisij Franka pokřtil (2000) a udělil mu ve křtu jméno Anthony (Antonios). Frankova žena Ráchel byla později rovněž pokřtěna (2007), přičemž přijala jméno starozákonní světice Sáry. Od té doby vedl br. Anthony častou korespondenci s oběma biskupy: jak vladykou Athanásiem, tak vladykou Jerotheem.
Během dlouhého věznění Frank studoval umění, angličtinu, právo a teologii.
Po téměř čtyřiceti letech ve vězení vydal Nejvyšší soud Arizony rozhodnutí o popravě, která byla nakonec vykonána 8. června 2022.
Ikona Krista z Posvátného monastýru sv. Kateřiny na Sinaji
Kéž je jeho památka věčná a nechť Bůh udělí velkou útěchu rodině malé Vicky.
Kéž je spravedlnost dána všem lidem!
„Nechci pak, abyste nevěděli, bratří, o těch, kteříž zesnuli, abyste se nermoutili, jako i jiní, kteříž naděje nemají. Nebo jakož věříme, že Ježíš umřel a z mrtvých vstal, tak Bůh i ty, kteříž by zesnuli v Ježíšovi, přivede s ním. Toto zajisté vám pravíme slovem Páně, že my, kteříž živi pozůstaneme do příchodu Páně, nepředejdeme těch, kteříž zesnuli. Nebo Pán náš se zvukem ponoukajícím, s hlasem archanděla a s troubou Boží sestoupí s nebe, a mrtví, kteříž jsou v Kristu, vstanou nejprve. Potom my živí pozůstavení spolu s nimi zachváceni budeme do oblaků, vstříc Pánu v povětří, a tak vždycky se Pánem budeme. A protož potěšujte jedni druhých těmito slovy.“ (1 Sol 4,13-18)
připravil Michal Dvořáček
Užitečné odkazy:
