Ctihodný Porfýrios Kavsokalyvitský
Naším cílem není odsoudit zlo, ale napravit ho.
Kvůli odsouzení může být člověk ztracen; s porozuměním a s pomocí bude spasen.
Musíme čelit hříšníkovi s láskou a s úctou vůči jeho svobodě.
Když například nějaký člen rodiny odhodí sklenici ze stolu a rozbije ji, obvykle se rozzlobíme. Pokud v tuto kritickou chvíli, díky pohybu našeho duševního povznesení, ukážeme porozumění a ospravedlníme vzniklou škodu, získali jsme tím svou vlastní duši i duši našeho bratra.
A v tom se zrcadlí celý náš duchovní život: to jest povznesení naší duše, které nás ve zkouškách utrpení přenáší od sobeckého rozhořčení k porozumění pramenícího z lásky.
Zdroj: Το μέγα Γεροντικόν
