„A proto i my jako ony děti, nesouce znamení vítězství, k tobě, Vítězi nad smrtí, voláme: Hosanna na výsostech, požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.“
Svaté Přijímání bylo dnes podáváno jak uvnitř chrámu, tak pro velké množství přítomných věřících i venku, na prostranství před chrámem!
S Božím požehnáním a silou shůry jsme se dnes shromáždili v Chrámu na ul. Svatopluka Čecha, abychom dospěli do předposledního zastavení svaté Čtyřicátnice, před svatými strastmi Kristovými, a jako velké požehnání jsme přinesli našemu Pánu jak naše slzy, upřímné pokání a vyznání hříchů, tak i „Znamení vítězství“, kterými jsou zelené ratolesti, kvetoucí vrbové proutí. A těmito větvičkami, symbolizujícími rozkvétající a plodící přírodu, jsme vítali podobně jako kdysi jeruzalémské děti našeho Spasitele, Který dnes zavítal i mezi nás.
Díky účasti na svaté liturgii jsme cítili v našem srdci velkou duchovní radost a současně očekávání velkých a spasitelných událostí, jež nám zanechalo jako velké dědictví Písmo Svaté: „Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betanie, kde bydlel Lazar /ten zemřelý/, kterého vzkřísil z mrtvých.“ (Jn 12,1)
Také my jsme se v myšlenkách ocitli v Betanii, kam dodnes míří zástupy pravoslavných poutníků z celého světa; také my jsme „očima víry“ spatřili zázrak pozdvižení z mrtvých „Čtyřdenního Lazara“ a radovali se z tohoto velkého potvrzení „Všeobecného vzkříšení“. Odtud „náš průvod“ vedl až do Jeruzaléma a my se ocitli na prahu Květné neděle, která podle zelených ratolestí přejala i svůj název. Všichni jsme šli za Kristem, vítali Ho jako našeho Pána a Boha, neboť jsme v Něm rozpoznali „Krále izraelského z rodu Davidova“.
My dobře víme, že Pán Ježíš Kristus nevládne tomuto světu tvrdou rukou dnešních vládců, ale „vládne svou Láskou“ a „sídlí v lidských srdcích“, která se Mu otevřou. A díky tomu v Něm spatřujeme dokonalého vůdce všech pravoslavných křesťanů, Který o sobě pravil: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“ (Jn 14,6)
Viděli jsme tedy pozdvižení Lazara, vešli jsme s Pánem do Jeruzaléma a nyní si neseme zpět do svých domovů „Znamení vítězství“, aby nám připomínalo, že Pán je „Dárcem života a Vítězem nad smrtí“.
Náš Pán Ježíš Kristus, Kterého mnozí na cestě do Jeruzaléma oslavovali jako krále světa, si ve své pokoře sedl na oslátko, a tím nám chtěl říci, že „Boží cesta není pýcha, není to ambice, není to sobectví, ale je to pokora, laskavost, láska, soucit“.
„Jak projevil náš Pán soucit i s námi a ukázal světu všechen svůj soucit a laskavost, tak i my máme povinnost zapomenout na sebe. Odložit naše špatné já, naše špatné touhy a nálady a naplnit svá srdce Kristovou vůní, kterou je Jeho pokora, Jeho láska, Jeho dobrota, Jeho odpuštění všem Jeho nepřátelům a konečně i všechny ostatní svaté ctnosti, které z člověka dělají jiné stvoření, to andělské, duchovní.“
Vzpomeňme ještě, že před samotným vjezdem do Jeruzaléma vešel Pán Ježíš Kristus do domu Marty a Marie, přičemž právě Marie měla s sebou nádobu s větším množství myrhy, vzácného parfému. I dnes je tento parfém a současně vonná mast velmi drahá. Tehdy to bylo ještě dražší, neboť nebylo snadné něco takového vyrobit. V té době byli lidé ještě chudší než dnes.
„Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti.“ (Jn 12,3)
A litr myrhy, kterou Marie tehdy koupila, byl velmi drahý. Maria ale na náklady nemyslela. Protože chtěla říci Kristu „děkuji!“. Vše bylo totiž méně hodnotné než život člověka. Raději, abychom přišli o dům nad hlavou, raději, aby pomřela všechna naše zvířata, raději, aby zahynula naše úroda na poli…, jen aby nezemřel nějaký člověk, a navíc někdo nám blízký a milovaný – jakým byl tehdy Lazar, bratr Marty a Marie.
A tak, aby Marie poděkovala Kristu, vylila mu myrhu na nohy a touto drahocennou mastí je pomocí svých vlasů pomazala. Tímto vzácným gestem řekla: „Mistře, děkuji Ti!“
A nyní je na nás, jaké „myrho vděčnosti“ nakoupíme za své slzy, za své vyznání víry, za upřímné pokání a opravdovou lásku my, abychom je Pánu přinesli nejprve k Jeho pomazání ve smrti a poté k Jeho slavnému a třetího dne Vzkříšení jako Ženy myronosice.
Vítězství nad smrtí je již na dosah!
Bůh s námi!
Bůh nám pomáhej a chraň!
S prázdnikom! Se svátkem! So svjatom!
podle kázání metropolity nikopolského Meletia (†)
(nahráno v obci Ano Skafidoti, 20.4.1997 a zveřejněno na Faneromenihol.gr)
a dalších pramenů připravil Michal Dvořáček
Krátká videa ze svěcení ratolestí:
(Květná neděle, Chrám na ul. Svatopluka Čecha, Brno Královo Pole, 9.4.2023)
Užitečné odkazy:
Fotogalerie:
(Květná neděle, Chrám na ul. Svatopluka Čecha, Brno Královo Pole, 9.4.2023)
