Stopy po přítomnosti svatého Mikuláše na místech, po nichž kráčely přečisté nohy našeho Spasitele
Svatý Mikuláš, biskup Myr Lykejských, zvaný též Divotvůrce, procházel kdysi jako pokorný poutník Svatou zemí.
Poklonil se Božímu hrobu, poklekl před hrozným místem Ukřižování – Golgotou a poté se dostal až k jeskyni v Betlémě, v níž byl světu zjeven sám Boží Syn.
Poté, co podle místní tradice svatý Mikuláš uctil posvátné místo, kde se narodil náš Spasitel, zůstal zde po nějakou dobu poblíž.
Betlém sousedí s městěm Bajt Džalá, jde o město na Západním břehu Jordánu v Betlémském governorátu. Je spravováno vládou státu Palestina. Všichni obyvatelé Bajt Džaly, kterých je kolem 10 tisíc, jsou palestinští Arabové, 60% z nich jsou křesťané a 40% jsou muslimové. Většina z nich jsou pravoslavní křesťané.
Patronem tohoto města je svatý Mikuláš.
Je zde jeden starobylý chrám, zasvěcený svatému Mikuláši.
Přímo pod tímto kostelem je jeskyně – kde podle místně dochované tradice – žil určitou dobu sám svatý Mikuláš.
Obyvatelé tohoto města ve svém historickém průvodci uvádějí, že svatý Mikuláš v této podzemní kryptě pobýval celé tři roky (312–315 po Kr.).
Jakmile opustil Svatou zemi a vrátil se do Myr Lykejských, stal se v roce 317 po Kr. místním biskupem.
V místním historickém průvodci města Bajt Džala se rovněž uvádí, že celá tato oblast a okolí města bylo místem, kde žilo mnoho mnichů a asketů, neboť zde bylo mnoho jeskyní.
Každoročně na svátek svatého Mikuláše, po skončení božské liturgie, se v jeskyni Svatého Mikuláše koná litanie a modlitba, to jest specifický pravoslavný obřad, kterého se účastní velké zástupy věřících z celého Jeruzalémského patriarchátu ve Svaté zemi.
Dokonce i poutníci z Řecka a Ruska přicházejí uctít toto místo a získat požehnání při návštěvě této neobyčejné svatyně ve Svaté zemi.
„Svatý otče Mikuláši Divotvůrce, pros Boha o nás!“
Podle níže uvedených zdrojů připravil, přeložil a mírně upravil Michal Dvořáček.
Doslov
Toto krásné místo navštívily v minulosti mnohé poutní výpravy naší brněnské farnosti, pod vedením otce Jozefa Fejsaka.
Použité zdroje:
