Dnes zahajujeme Triod postní a tím i naši cestu ke svátku všech svátků – k Pasše Kristově!
Zamyšlení k počátku Triodu postního
Pokaždé, když se jako členové Církve ocitáme na této společné cestě, ke které nás vyzývá období Triodu postního a konkrétněji Velkého půstu, vypadá to, že nás očekávají velké obtíže a nesnáze. Půst a velkopostní obřady vypadají jako překážky, kterým naše síla neodolá.
Ale rychle zjistíme, že za různými zkouškami a pokušeními se vynořuje sladkost a hluboký pokoj. Máme pocit, že toto velkopostní směřování naší duše jde snadněji, než jsme čekali, a že nám přináší i jakousi vnitřní radost. Protože jak půst, tak mnoho různých bohoslužeb se nestávají zátěží, nýbrž možnostmi, díky nimž je cesta jednodušší a radostnější.
Cokoli o různých věcech říkáme empiricky, nebudeme schopni plně vysvětlit, pokud je druhá osoba sama neprožije. Ono biblické „Okus a viz“! je plně pravdivé! Takto je velkopostní doba chápána jako „cesta“, když se postíme a když se účastníme, v závislosti na okolnostech a našich možnostech, na velkých povečeřích, všenočních bděních, na prosebných kánonech, akathistech či svatých liturgiích. Pak kráčíme společně s ostatními a společná cesta nám přináší sílu, radost, pocit společného duchovního života, který je Královstvím Božím.
Každá cesta má samozřejmě svá úskalí a pokušení. Proto jsou potřeba znalosti a zkušenosti těch, kteří jí již prošli. Svatí Otcové a ti křesťané, kteří důsledně prožívali Svatou čtyřicátnici, nás varují, že ďábel zákeřně a mistrně bojuje s těmi, kdo se snaží postit, zápasit, kráčet k vyššímu „stupni ctností“. Ale vytrvalost, poslušnost a pokora spolu s upřímnou modlitbou rozdrtí jeho pasti a nástrahy, a my pak s radostí dorazíme do jasné Velikonoční noci – svaté Paschy.
Je pravda, že naše dnešní životní podmínky neprospívají klidu, tichu, soustředění na sebe. Něco, co bylo v minulosti samozřejmé, za to dnes musíme vést tuhý boj, musíme si to tvrdě vybojovat. Možná je třeba si uvědomit, že hlavní askeze naší doby spočívá ve snaze „soustředit mysl“, která je rozptýlena v mnoha záležitostech, ve ztišení od zbytečných a nesmyslných rozhovorů po telefonu, ve studiu Písma svatého a spisů svatých Otců.
Církev po nás nežádá, abychom dělali nemožné. Žádá, aby každý udělal, co může, a dosvědčil tak svou vůli a touhu žít život v Kristu a podle Krista. Jakékoli pokušení zmizí jako mraky, které zakrývaly slunce. Záleží totiž především na slunci.
Na konci cesty, jakkoli může být únavná, je zkušenost Vzkříšení, jehož radost nemůže zastřít žádná obtíž a žádné pokušení.
Kristus dospěl ke svému Vzkříšení s krví a slzami, s duševní a fyzickou bolestí, skrze Kříž a hrob. Naše vlastní cesta k Jeho vzkříšení nemá Jeho obtíže. Kráčejme tedy s pokáním, postupně a vytrvale, spolu s našimi bratry, cestou Svaté čtyřicátnice, abychom dosáhli „svátku všech svátků“, svatého Kristova Vzkříšení – svátku Paschy!
Z dnešního biblického čtení:
Druhá epištola k Timoteovi (2 Tim 3,10-15)
„Ty však jsi sledoval mé učení, můj způsob života, mé úmysly, mou víru, shovívavost, lásku, trpělivost, pronásledování a útrapy, jaké mne stihly v Antiochii, v Ikoniu a v Lystře. Jaká pronásledování jsem přestál, a ze všech mě Pán vysvobodil! A všichni, kdo chtějí zbožně žít v Kristu Ježíši, zakusí pronásledování. Avšak se zlými lidmi a podvodníky to půjde stále k horšímu, neboť klamou jiné i sebe. Ty však setrvávej v tom, čemu ses naučil a o čem jsi přesvědčen. Víš, od koho ses tomu naučil. Od dětství znáš svatá Písma, která ti mohou dát moudrost ke spasení, a to vírou v Krista Ježíše.“
Evangelium podle Lukáše (Lk 18,10-14)
„Dva muži vstoupili do chrámu, aby se modlili; jeden byl farizeus, druhý celník. Farizeus se postavil a takto se sám u sebe modlil: `Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, vyděrači, nepoctivci, cizoložníci, nebo i jako tento celník. Postím se dvakrát za týden a dávám desátky ze všeho, co získám.´ Avšak celník stál docela vzadu a neodvážil se ani oči k nebi pozdvihnout; bil se do prsou a říkal: `Bože, slituj se nade mnou hříšným.´ Pravím vám, že ten celník se vrátil ospravedlněn do svého domu, a ne farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, a kdo se ponižuje, bude povýšen.“
Za fotografie děkujeme br. Nikolajovi!
podle homilie o. Andrease Agathoklea a dalších zdrojů
připravil Michal Dvořáček
Fotogalerie:
Nedělní svatá liturgie, Brno, Karáskovo náměstí, 5.2.2023
